Článek
Citrusy zažívají v zimě prodejní boom, zákazníci ale občas zaváhají nad plody se světlejšími nebo nazelenalými plochami na kůře. Jak jsme se však dozvěděli na České zemědělské a potravinářské inspekci, tato odchylka není na závadu, pokud nepřesahuje stanovené limity. Například u mandarinek nesmí převýšit třetinu povrchu, u pomerančů pětinu. Takové plody nejsou nezralé ani méně kvalitní, jenže v místech, kde se vzájemně dotýkaly, zůstalo při umělém odzeleňování zachováno jejich původní zbarvení.
Zákazník by měl ale zbystřit, pokud u citrusů nabízených v síťce objeví byť jen jeden jediný nahnilý nebo plísní zasažený plod. Taková koupě se nevyplatí, i kdyby byla cena sebelákavější. Zdraví nebezpečné toxiny se totiž už mohly rozšířit i do zatím zdánlivě ještě zdravých plodů.
V zimě by měl člověk také oželet nákup citrusů na venkovním tržišti nebo u stánku. Nízké teploty plody často poškodí, což zákazník nemusí poznat. Vady se totiž projeví až doma, po vyrovnání teploty ovoce a okolního prostředí. Mráz zcela poničí rostlinná pletiva, takže dojde k nežádoucím smyslovým a mikrobiologickým změnám. Plod ztratí barvu, změní chuť a nedá se jíst.
Odborníci také doporučují:
* Nekupovat citróny a grepy se změklou kůrou. Takové plody jsou méně šťavnaté. K uvolňování slupky totiž dochází při pokročilejší zralosti, kdy už dužnina začíná vysychat.
* Po oloupání umýt ruce. Mělo by se stát běžným hygienickým návykem, že si po oloupání pomeranče, mandarinky nebo grepu člověk hned umyje ruce. Ulpívající šťáva z kůry totiž obsahuje nejvíc zbytků ochranných chemických přípravků, které se při pěstování a přepravě citrusů používají.
Ovoce štěstí a lásky
V kulinářské magii se citrusy považují za plody štěstí i lásky. V USA pekly manželky pro své muže citrónový koláč, neboť se tak prý posilovala jejich věrnost. Dokonce jsme objevili recept na Pomeranče lásky, pokrm umocňující milostný cit
Citrusům se ovšem přikládal i zcela pragmatický účinek. Když se vypije odvar z jejich vnitřního (bílého) oplodí, má působit jako prevence proti opilosti. Snad i proto se dodnes mnoho drinků neobejde bez pár kapek citrusové šťávy nebo se citrusy alespoň zdobí.
Kumkvat, cedrát, pomelo
U nás se sice nejčastěji konzumují mandarinky, pomeranče, citróny a grapefruity, existují ovšem i další druhy citrusů, které se na zdejších pultech moc nevyskytují. Jde například o cedrát (druh citroníku), bergamot (velmi aromatický citrus tvaru hrušky), hořký sevillský pomeranč, zpracovávaný hlavně na marmelády. Občas se však už také v nabídce našich prodejen objevují kumkvat a pomelo.
V prvním případě jde o vůbec nejmenší plod citrusu. Od ostatních se liší tím, že se jí nejen jeho dužnina, ale i kůra. Je totiž velmi tenká a příjemně nasládlá. Delikátní chuť velmi šťavnatých plodů kumkvatu vynikne v ovocném salátu, stejně jako v kombinaci s drůbeží či rybami. A téměř nepřekonatelné jsou s husími játry.
Pomelo neboli Adamovo jablko vzniklo prý zkřížením pomeranče a grapefruitu. Jeho světle žlutá či oranžová až do červena přecházející dužnina obsahuje značné množství vitamínů A i C a je také vydatným zdrojem draslíku. Hodí se do předkrmů, salátů a dezertů.
Co možná nevíte
* Aby citrón snadno uvolnil šťávu, vyplatí se nahřát jej před rozkrojením v horké vodě. Dá se vložit i na pár sekund do mikrovlnky. |
* Jídla ochucená šťávou z limety není nutné solit. |
* Grapefruit se od ostatních citrusů liší velkým obsahem hořčin, které povzbuzují chuť k jídlu. Růžové a červené odrůdy obsahují více vitamínu C než žluté. |
* Známý likér curacao a také nealkoholická oranžáda se původně připravovaly z trpkých pomerančů zvaných pomeranzo. |
Nejnižší spotřeba v EU
Spotřeba citrusových plodů se u nás téměř zdvojnásobila v roce 1995. Od té doby však jejich konzumace setrvává na zhruba 12 kilogramech na osobu a rok. Průměrné hodnoty bývají ale někdy zavádějící. Podívali jsme se proto na spotřebu jižního ovoce podle sociálních skupin obyvatelstva. Zjistili jsme, že v ČR kupují nejvíc citrusů a jižního ovoce důchodci - 23,7 kg na osobu a rok. Je to o tři čtvrtiny více než třeba zemědělci, kteří jich snědí nejméně, jen 13,6 kg. I když se proti minulosti u nás spotřeba citrusových plodů zvýšila, v mezinárodním srovnání je to horší. Zatímco činila v roce 2003 v ČR 15,7 kg na jednoho obyvatele za rok, v zemích EU ve stejném roce dosáhla tato hodnota kolem 34 kg, tedy více než dvojnásobek. Obdobná čísla jako ČR uvádí u této komodity už jen Rakousko. Nejvíce citrusových plodů si v současné době dopřávají Irové a Švédi. Máme tedy co dohánět.
Dvě otázky pro nutriční terapeutku Tamaru Starnovskou
* Citrusy se obecně považují za velmi zdravé. Přesto se najdou skeptici, kteří je považují za ovoce pro naše klima nevhodné. Prý organismus v zimě zbytečně ochlazují, takže se stává méně odolný k nachlazení i dalším chorobám. Co je na tom pravdy?
Informace o ochlazování není jistě opodstatněná. Na druhé straně je pravda, že každý organismus se změnám přizpůsobuje postupně, nelze tedy očekávat, že to se změnou ve výživě bude jinak. Stanou-li se ale citrusy součástí pestrého jídelníčku, je vše v pořádku. Jsou-li v něm ovšem jen jediným ovocem, je to chyba jako u kteréhokoliv jiného jednostranného stravování. A pokud by šlo navíc současně o jejich nadměrnou konzumaci, mohlo by u citlivějších jedinců docházet k projevům podráždění zažívacího traktu.
* Kdo by si měl citrusové plody, i přes jejich všechna zdravotní pozitiva, raději odříci?
Jistě lidé, kteří jsou na ně alergičtí, a také osoby se zánětlivými procesy v ústech či v horní části trávicího ústrojí. Roli hraje i způsob, jímž člověk citrusy přijímá. Grep jako obloha nebo maso připravené na pomerančích jsou menším rizikem než při konzumaci samotného ovoce.