Jak co nejlépe vyfotit gurmánský výsledek našeho snažení

V první řadě s focením jídla neotálejte, jelikož jídlo mění rychle svůj vzhled, což může dost ovlivnit konečný výsledek.

O podobě jídla, kompozici a celkovém pohledu tedy přemýšlejte s dostatečným předstihem. Čím lépe budete na focení připraveni, tím lepší bude výsledek.

Samotné fotografování jídla pak vždy začíná u správné kompozice, tedy volby rozmístění jednotlivých fotografovaných objektů a vhodného úhlu.

„K focení jídla je dobré přistupovat podobně jako ke krajině. Vnímejte tvary, barvy, struktury. Pokud je obsah talíře členitější, je dobré, aby měla výsledná kompozice pozadí a popředí. Toho dosáhnete fotografováním ze strany, je dobré vyzkoušet si různé úhly. Naopak více ploché pokrmy – polévky, koláče apod. mohou velmi dobře vypadat focené kolmo shora,” radí profesionální fotograf jídla Marek Kučera a dodává:

„Nebojte se pracovat s malou hloubkou ostrosti. Tím dosáhnete ostrého zobrazení detailu, na který zaostříte, zatímco okolí zůstává neostré. Podpoříte tím nejdůležitější místo na pokrmu. U většího počtu stejných kousků (zákusky, kanapky atd.) využijte rytmus, tedy opakování stejného tvaru v obrazu.”

Citlivě zakomponujte doplňky, jako jsou sklenice, příbory nebo dekorace, dosáhnete tím přirozeného dojmu.

„Ideálně foťte na denním světle (ne na přímém slunci). Jídlo dejte co nejblíže k oknu a použijte bílý papír či alobal, kterým se bude odrážet světlo zpět na talíř. Fotografiím s jídlem totiž nesvědčí hluboké stíny a světlo by tak mělo být pokud možno měkké a rovnoměrné,” doporučuje fotograf Robert Suchánek.

Někteří profesionálové také natírají jídlo olivovým olejem, aby bylo více lesklé a vypadalo na výsledné fotografii lépe.

Zrcadlovka je sice dražší než kompaktní fotoaparát, ale má funkce, které když se umí správně využít, dokážou skutečně mnohé. Velmi velkou roli totiž při focení jídla hraje hloubka ostrosti - příliš velká škodí. Lepší je tedy používat delší ohnisko a menší clonu, což ne všechny kompaktní fotoaparáty zvládnou.

Výhoda u zrcadlovek je i hledáček, který izoluje váš pohled na konkrétní scénu a kterým drtivá většina kompaktů nedisponuje (mnohé dnes mají jen LCD display). spočívá v izolaci vašeho pohledu na focenou scénu. Neruší vás pak okolí a světelné zdroje a lépe si představíte obsah výsledného obrazu.

Je možné využít funkci velmi přesného zaostření do vybraného místa pomocí tzv. funkce AF (autofocus) a MF (manual focus). To je užitečné právě při práci s výše zmíněnou malou hloubkou ostrosti.

Program „A“, tedy časová automatika, za vás rozhodne vhodnou hodnotu expozice, aby fotka nebyla tmavá, nebo naopak „přepálená“. V případě, že nejste s výsledkem automatiky spokojeni, můžete pak obvykle provádět manuální korekci expozice.

Většina zrcadlovek vám umožní pečlivě nastavit vyvážení bílé barvy (WB) podle typu osvětlení a barevný profil (Picture Control). Tím se vyhnete nechtěným barevným nádechům.

Objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností vynikají vyšší světelností, a proto pomáhají k lepším výsledkům i za horších světelných podmínek. To vám opět pomůže při práci s hloubkou ostrosti.

„Běžné osvětlení místnosti někdy není pro kvalitní fotku dostačující, proto je dobré dopomoci si vhodným bleskem. Nenastavujeme jej však přímo na focenou scénu, ale vždy odrazem. K tomu se používají odrazné desky, které ale hravě nahradíte čtvrtkou bílého papíru nebo i talířem,” radí Marek Kučera.

Neocenitelným pomocníkem je i stativ. Pokud navíc využijete kabelovou spoušť nebo dálkový ovladač, máte jistotu, že nebude foťák v momentě stisku spouště nijak roztřesený. Díky tomu můžete využít i nižší citlivosti ISO a snížit tak na minimum rušivý šum ve výsledné fotce.