Jací jsou mazlíčci světových politiků

Obama se tak zařadil mezi světové politiky, na které doma po příchodu z práce čeká veselý chlupáč. Pejska dcerkám Malii a Sashe slíbil už během prezidentské kampaně, výběr ale nebyl jednoduchý. Malia má totiž alergii, takže rodina potřebovala hypoalergenní plemeno.

„Myslím, že už si vybrali buď labradudla (kříženec labradora a pudla, který nepelichá – pozn. red.), nebo portugalského vodního psa. Začneme se teď ptát po útulcích, jestli nějakého nemají,” prohlásil Obama krátce po zvolení do funkce. Osud jim nakonec přihrál druhou možnost – šestiměsíční štěně portugalského vodního psa ale nenašli mezi opuštěnými huňáči, ale dostali je darem od senátora Teda Kennedyho.

Na hlavu Obamových se hned snesla kritika za to, že se neujali zvířete bez domova. Pobouření jen lehce zmírnil fakt, že rodina dala šanci zvířeti „z druhé ruky“. Bo měl totiž původně jiného majitele, se kterým si ale nepadli do oka, a tak se vrátil k chovateli.

První pes mezi novináři hned vzbudil učiněnou horečku. „Bo je příjemný chlapík. Pro formální příležitosti v Bílém domě je skvěle vybaven – jeho černý kožich připomíná smoking, má bílou náprsenku a tlapky, a šviháckou bílou bradku,“ popsal nový přírůstek redaktor deníku The Washington Post Manuel RoigFranzia, který měl exkluzivní právo setkat se se štěnětem jako první.

Bo je možná zevnějškem výborně vybaven, o jeho vybraném chování ale už takové pochvaly nepadaly. Když se objevily fotografie první dámy, jak při procházce vlaje na vodítku za rozjíveným chlupatcem, zkritizoval jeho výcvik renomovaný kynolog Cesar Milan.

S Boem si to rozházel také prostořeký viceprezident Joe Biden, který si dovolil veřejně zapochybovat o jeho inteligenci. „Myslím, že můj pes je chytřejší než Bo. Opravdu mi to tak přijde,“ nechal se slyšet.

Jelikož jsou Obamovi mezi psími majiteli nováčky, mohli by se lecčemu přiučit v rodině ruského premiéra Vladimira Putina. Jeho věrnou souputnicí je už deset let černá labradorka Koni, kterou mu daroval ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu. Koni ostatně pochází z význačného rodu. Mezi jejími předky je prý i labrador bývalého sovětského vůdce Leonida Brežněva, jemuž černého psa jménem Fishduck daroval americký prezident Jimmy Carter. Brežněv ale nebyl zrovna velkým milovníkem zvířat a s Fishduckem k sobě cestu nenašli.

To Koni je s Putinem jedna ruka a její páníček na ni pěje samou chválu. Ale jak to tak bývá, občas mu přece jen udělá ostudu. Jako jednou, když mu doma sežrala pohoštění, které měl připravené pro své spolustraníky. „Koni sežrala cukroví a marmeládu. A to přece nesmí,“ potvrdil tehdy jeden z kolegů premiéra s narážkou na to, že Koni má s ohledem na štíhlou linii pamlsky zakázány.

V posledních dnech ale Putin fence přichystal nemilé překvapení. I když ne vlastní vinou. Od bulharského premiéra Bojko Borisova totiž při návštěvě Sofie dostal štěně bulharského ovčáka. Pejsek jménem Baffi odcestoval do Moskvy a bydlí v rezidenci spolu s Koni. Po krátké době se skamarádili, Baffi ale prý Koni přece jen občas šidí, tahá ji za uši a labradorka si pak vrčením musí zjednat pořádek.

Méně zkušeným pejskařem je Putinův kolega, ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Ten je sice majitelem čtyř psů, smečku si ale pořídil až po zvolení hlavou státu. Do té doby v rodině Medvěděvových přebýval jen kocour Dorofej dlouhosrstého plemene něvská maškaráda.

Jedno má Medvěděv s Putinem společné – také vlastní retrívra. Ovšem ne labradorského, ale dlouhosrstého zlatého jménem Aldo. Mezi ruskými špičkami však není sám. Putinova Koni vyhnala poptávku po retrívrech do závratných výšin a psa této rasy si pořídili mimo jiné i předseda Dumy Boris Gryzlov, šéf Gazpromu Alexej Miller, nebo petrohradská gubernátorka Valentina Matvijenková.

Retrívři jsou pro svou povahu ostatně oblíbení i v zahraničí. Hrdým majitelem čokoládového labradora byl také americký exprezident Bill Clinton. Koupě psa ale způsobila potíže. Jediným domácím mazlíčkem Clintonových byl totiž před jeho příchodem po několik let černobílý kocour Socks, kterého počátkem devadesátých let našla Clintonova dcera Chelsea při cestě z hodiny klavíru.

Seznámení se psím přírůstkem se proto neobešlo bez prskání a syčení. „Socks Buddym opovrhoval od první chvíle a vydrželo mu to napořád,“ vzpomínala Hillary Clintonová. Obě zvířátka tak musela bydlet v různých křídlech domu, a když se rodina v roce 2001 z Bílého domu stěhovala do menšího, Sockse raději přenechali Clintonově sekretářce Betty Currieové.

„Vedl jsem si lépe s Izraelci a Palestinci, než se Socksem a Buddym,“ popsal později trefně Clinton. S rodinou už ale Buddy moc dlouho nepobyl, o rok později ho srazilo auto. To Socks u Currieových vydržel déle, veterinář ho kvůli nádoru čelisti musel utratit až loni.

Vlastnictví chlupatého kamaráda může politikům často u voličů přidat body k dobru. Ne vždycky ale seznámení se zvířátkem dopadne dobře.

Příkladem toho je kocour Humphrey, který osm let bydlel v sídle britských premiérů Downing Street č.10 a jako dvorní chytač myší sloužil pod Margaret Thatcherovou, Johnem Majorem a Tonym Blairem.

Týden po nastěhování Blairových do domu ale začaly prosakovat zvěsti, že mezi Cherie Blairovou a Humphreym to nějak neklape. Mluvčí premiéra trvala na tom, že Humphrey v sídle zůstává a Blairovi dokonce vydali oficiální, byť poněkud křečovitou fotografii Cherie s kocourem.

Později se ale ukázalo, že pro pózování musel Humphrey dostat uklidňující prášky. Po několika měsících pak úřad premiéra vydal prohlášení, že zvíře potřebuje „klidný domov“ kvůli problémům s ledvinami. Ten nakonec našel u staršího páru na předměstí Londýna.

Veřejnost měla nicméně jasno, že černobílého krasavce vyštvala Cherie, což ženě premiéra na popularitě vůbec nepřidalo.