Článek
Michelle Obamová má důvod být na svého muže hrdá. I devětačtyřicetiletý prezident si může poklepat na rameno: už je tomu přes rok, co se naposledy oddal své neřesti, jak nedávno potvrdila jeho žena.
Ano, i šéfové Bílého domu mívají slabiny. U Johna Kennedyho jí byly ženy, u Clintona praktikantka. Obama dlouho nedokázal odolat tabákovému dýmu.
Utajený kuřák labužník
Propadl mu jako teenager. Když se později, už jako student právnické fakulty newyorské Kolumbijské univerzity, potřeboval bránit stresu, napětí a únavě, sáhl po krabičce cigaret.
Prezident Barack Obama nezastírá, že se boji s tabákem mohl spolehnout na podporu své rodiny
„Labužnicky bafající někde v ústraní – tak si ho pamatuji. Snažil se nekouřit lidem na očích. Už tehdy byl mnohem raději, když ho okolí považovalo za tvrďáka, který s cigaretami skončí, jakmile si zamane,“ vybavuje si spolužák Tommy Harrison s tím, že Barack se jen výjimečně dostal přes osm cigaret za den.
I později si zapaloval zpravidla mimo světla ramp. „Nekouřím před dětmi ani před dalšími členy rodiny. Když už musím, tak soukromě,“ svěřil se před pěti lety. I proto se ho fotografům ani kameramanům nepodařilo zachytit s cigaretou.
O rok později mu prý Michelle dala nůž na krk. Ne sice tak razantně jako Barbara Bushová, která svému muži Georgovi prý řekla: Vyber si – buď Johnnie Walker, nebo já. Michelle svému muži údajně předložila následující podmínku: Podpořím tě v boji o Bílý dům, ale ty se na oplátku zřekneš cigaret.
Vsadil na žvýkačky
„Vím, jak obtížné může být s návykem skoncovat, když už vás ovládá hodně dlouho,“ přiznal americký prezident předloni v červnu při podpisu zdaleka nejtvrdšího protikuřáckého opatření, jaké Amerika kdy zavedla – zákona o regulaci tabákových firem.
Obama nijak nepřeháněl. Podle listu Boston Globe se od roku 2006 pokoušel „praštit“ s kouřením přinejmenším sedmkrát. Než vkročil do Bílého domu, v televizním rozhovoru rázně odmítl, že jeho vášeň pro cigarety je natolik silná, že by porušil nekuřácká nařízení v prezidentském sídle. To uklidnilo jeho ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Právě ona je totiž jako první dáma zavedla.
„Vím, že na tom pracuje každý den,“ prozradil před rokem prezidentův mluvčí Robert Gibbs s tím, že od vstupní lékařské prohlídky Obama vsadil na nikotinovou žvýkačku. „Myslím, že do prohlídky si dal závazek.“
Na sklonku loňského roku Gibbs přiznal, že „neviděl prezidenta kouřit snad dobrých devět měsíců“.
„Ano, přestal. Bude to už skoro rok,“ ukončila v únoru příběh zvaný prezident a tabák svým výrokem Michelle Obamová.
Churchill: denně deset doutníků
Přestat se zlozvykem nadobro – o to se někteří politici ani nepokoušeli. Arnold Schwarzenegger, do letošního ledna kalifornský guvernér, jako kdyby válčil na opačné straně pomyslné barikády. Netajil se slabostí pro vyhlášené kvalitní doutníky. Dokonce ještě jako mistr světa v kulturistice vystupoval v reklamě na jednu značku.
„Věci musejí dávat smysl. Kuřáci by neměli strádat na úkor nekuřáků. Amerika je země, která stojí o obojí,“ prohlásil loni poté, co vetoval kalifornskému sněmu návrh zákona o zákazu kouření na plážích a v parcích.
Schmidt je bez své oblíbené mentolové cigarety nemožný. Je jediným politikem, který neváhá a zapálí si i během televizních debat.
Britský premiér Winston Churchill, jenž provedl Spojené království osudovými dny druhé světové války, spotřeboval denně deset doutníků. Král mezi nimi od výrobce Romeo y Julieta dnes nese jeho jméno.
Kancléř Schmidt? Jedině mentolky
S nekuřáky těžce zápasil a zápasí i Helmut Schmidt, který řídil německou vládu v letech 1974–82. V lednu 2008 ho zažalovali nekuřáci z Hesenska za to, že kouřem cigarety během novoroční recepce v jednom hamburském divadle mohl ublížit na zdraví ostatním přítomným. Přitom na akci vůbec nebyli, Schmidta viděli dýmat pouze v televizních záběrech. Trestného činu se mohl dopustit podle zákona platného od 1. ledna 2008. Prokuratura o několik dnů později šetření zastavila.
Nyní dvaadevadesátiletý politik platí za ikonu německých kuřáků. Přestože má za sebou infarkty a v těle kardiostimulátor, „bání“ nerušeně dál. Po více než sedmdesáti letech vášnivého kouření se cigarety vzdát nemíní. „Dokonce i lékaři nás od toho odrazují. Taková změna by pro tělo byla příliš velkým stresem,“ řekla před třemi lety o možné nikotinové abstinenci Schmidtova manželka Loki, rovněž oddaná kuřačka.
Schmidt je bez své oblíbené mentolové cigarety nemožný. Jako by byla jeho obchodní značkou. Je jediným politikem, který neváhá a zapálí si i během televizních debat. Na poslední stránce týdeníku Die Zeit, jehož je spoluvydavatelem, má sloupek Na cigaretu s Helmutem Schmidtem.
Hamburská radnice mu preventivně, ještě před přijetím přísných protikuřáckých opatření, udělila výjimku – všichni ostatní kuřáci musejí z budovy vyjít před dveře.
K Josipu Visarionoviči Stalinovi pro změnu neodmyslitelně patřila jeho dýmka – dunhillka. Podle jedné verze mu ji věnovali britští komunisté, kteří mu prý posílali i tabák. Jiné zdroje tvrdí, že si do dýmky drolil tabák z cigaret Herzegovina.
A nakonec irácký diktátor Saddám Husajn. V rozhovoru s italskou spisovatelkou Orianou Fallaciovou se svěřil: „Doutníky kouřím výhradně s lidmi, jimž důvěřuji.“
