I na mateřské se dá zajímavě podnikat

S originálním nápadem se rozhodla prorazit maminka dvouletého synka Darina Bitmanová z Nanožiček. Využila svých mateřských zkušeností a začala vyrábět kožené botičky pro malé děti - tzv. capáčky. Dnes má vlastní značku a plno spokojených zákaznic.

Na otázku, co bylo nejtěžší, Darina Bitmanová Novinkám řekla, že „vzhledem k tomu, že jsem se rozhodla dělat něco, s čím jsem neměla vůbec žádnou zkušenost, bylo nejtěžší zjistit, jak na to. Musela jsem zjistit spoustu věcí, například, jaké vybavení bude potřeba, jaké jsou požadavky na výrobky pro nejmenší děti, sehnat materiály a hlavně se naučit šít. Dlouhé měsíce jsem pracovala na něčem, o čem jsem nevěděla, jestli bude mít nějakou budoucnost. Bylo těžké to po prvních neúspěších nevzdat, ale nápad se všem v okolí líbil a to mě hodně motivovalo. Jsem tvrdohlavý beran, takže jsem to nevzdala a teď mám vlastní značku kožených capáčků, kterou si maminky moc chválí“.

Za velkou výhodu považuje, když maminku - podnikatelku podporuje rodina. Ona sama tuto podporu má a s ní i pomoc. „Minimálně bez podpory a pomoci manžela by to v mém případě určitě nešlo. Hlídací babičky se také hodí, a když se nahromadí hodně práce, přiloží i ruku k dílu. Kdyby mě rodina nepodporovala a nevěřila tomu, co dělám, tak bych to nejspíš vzdala,“ říká Darina Bitmanová.

Je tato práce jen rozptýlením na mateřské, nebo se stane stálým zaměstnáním? „Když jsem před rokem a půl zakládala e-shop s dětskými botičkami, počítala jsem s tím, že je to pouze přivýdělek a naplnění času na rodičovské dovolené. Ale potom, co jsem se rozhodla pustit se do šití vlastních capáčků, situace se změnila. Podnikání se rozhodně plánuji věnovat dál. Jsem teprve na začátku a mám spoustu plánů a nápadů do budoucna. Rodičovská dovolená mi právě končí, synovi jsou ale teprve dva roky, tak jsem ráda, že mohu pracovat z domova a i nadále se mu hodně věnovat, jen budu více využívat hlídání,“ vysvětluje Darina Bitmanová.

Monika Holíčková ze Sovince zase tvoří originální grafiky hradů a zámků na trička. I ona svou firmu rozjela doma a k tomu zvládá péči o děti a rodinu. Novinkám řekla, že už když o svém podnikání uvažovala, plánovala si vše tak, aby to zvládala jak časově, tak finančně i prostorově. „Věděla jsem, že nejsou peníze na to pronajmout si, aspoň hned zpočátku, nějaký prostor. I kdybych ho měla, stejně jsem věděla, že drtivou většinu mé práce musím zvládnout i s dětmi. Takže je pohodlnější, praktičtější a levnější dělat vše z domu,“ říká Monika Holíčková.

S úřady vše probíhá bez problémů, pracuje na živnostenský list a samozřejmě podává daňové přiznání. Za nejtěžší zpětně považuje dobu, kdy vymýšlela, jak zpracovat motivy pro potisk triček, protože v tomto oboru neměla žádné zkušenosti. „A také získat aspoň nějaké peníze do začátku... Nejdřív to byl malý úvěr a poté finanční výhra v Rozjezdech 2011,“ vzpomíná.

Oporou je Monice Holíčkové především manžel, a pokud opravdu potřebuje pohlídat děti, zaveze je k rodičům. Ti jsou sice v důchodu, ale „bydlí v paneláku a sousedé pod nimi dobře nesnášejí pobíhání a dupot dětí, takže se to snažím minimalizovat. Pracuji tedy většinou s dětmi, a když opravdu nutně potřebuji něco vyřídit sama, či potřebuji tisknout grafiky a dělám s lisem a ředidlem a potřebuji se trochu soustředit, pohlídá děti manžel“.

Monika Holíčková by byla ráda, kdyby se její podnikání pořádně rozjelo a ona se jím mohla živit. „Odpadlo by mé denní dojíždění do práce a svůj čas bych mohla více přizpůsobit potřebám dětí. Ovšem zatím to na práci na plný úvazek není. Podnikání nyní beru jako velký koníček. Čas ukáže, jestli se mi stane i hlavním příjmem,“ říká.

Vanda Bubenová založila v Olomouci pilates studio pro celou rodinu. Za nejtěžší okamžiky v začátcích svého podnikání považuje dobu, kterou strávila běháním po úřadech - s dětmi samozřejmě. Ačkoli tam ale strávila docela dlouhé hodiny, což děti nebavilo, určitě by to podle svých slov neoznačila za „něco zcela děsivého“.

Vanda Bubenová se musela spolehnout sama na sebe. Rodiče už nemá, manžel je má zase relativně daleko a navíc on sám v začátcích podnikání své ženy dodělával dizertační práci. „Dost často jsem tedy peníze, které jsem vydělala, ihned investovala do hlídání,“ řekla Novinkám. Nyní už manžel hodně pomáhá, což Darina Bubenová velmi oceňuje. A doufá, že její podnikání bude na celý život, „pokud to psychicky vydržím“.

Sportovní dresy se staly osudnými pro Kamilu Jahodovou z Děčína. Přesněji řečeno oblečení na jógu. Ona ho totiž šije. Zatím pracuje sama, ale už má v plánu ve svém rodinném domě vytvořit větší dílnu, kde by chtěla ještě někoho zaměstnat.

Velmi si cení podpory manžela. „Určitě bych to bez rodiny nezvládla. Já vyrábím a zařizuji vše od vyřízení objednávek, fakturací až po výrobu, manžel se angažuje ve shánění různých prodejních akcí, kde bychom mohli naše oblečení na jógu prezentovat a taky prodávat a taky se více zapojil v domácnosti,“ řekla Novinkám.

I Kamila Jahodová doufá, že tato práce bude už napořád. „Je to sice náročnější, než chodit na osm hodin do práce a pak mít doma už pouze domácí směnu (žehlení, praní, vaření ...), ale pokud se to povede, tak je super být pánem svého času. Zatím v počátku je to práce snad na dvě směny ( ranní a odpolední ) v jednom dni a někdy je občas i noční, ale věřím, že bude líp“.

Všechny ženy, které mají chuť podnikat a jsou plné nápadů, jak naložit se svým časem, se mohou přihlásit do projektu Rozjezdy (rozjezdyroku.cz), kde mohou nejen vyhrát jako např. Monika Holíčková, ale i proškolit se v základních dovednostech každého podnikatele.