Článek
„Měl jsem neobyčejné štěstí, že jsem roli Dr. House dostal. Po jeho skončení jsem ale nemohl čekat, že mě někdo povede za ruku nebo bude motivovat, všechno bylo jen na mně. V Americe si mě hýčkali dost dlouho, ale věděl jsem, že se mi v životě podobná příležitost už nejspíš nenaskytne. Bytostně důležitá byla proto schopnost umět rychle reagovat a dělat okamžitá rozhodnutí,“ vysvětluje Hugh.
A protože měl v Americe stále dveře otevřené, pokračoval v natáčení seriálů, jako byla například komediální Viceprezident(ka) (2015) nebo sci-fi filmu Země zítřka (2015), kde si zahrál s hollywoodskou jedničkou a kamarádem Georgem Clooneym. Sešel se s ním i v dalším seriálu Hlava 22 (2019).
V Dr. Housovi jsem hrál sarkastického diagnostika, v Nočním recepčním šlo o těžší kalibr – hrát zločince.
„Kromě hraní jsem se zajímal i o produkci a režii a věděl jsem, že se budu dál věnovat muzice a psát,“ říká s úsměvem Hugh. Prorazil jako zpěvák a hudebník i autor dvou úspěšných románů Obchodník se smrtí (1996) a Paper Soldier (2009).
Obzvlášť rád vzpomíná na natáčení špičkového britského hitu televize BBC Noční recepční (2016) v moderní adaptaci Johna Le Carrého, kde se podílel i na produkci.
„Jsem totiž velkým obdivovatelem Carrého špionážních románů a Noční recepční je jeden z jeho nejlepších.”
V roli mocného obchodníka se zbraněmi Richarda Onslowa Ropera (2016).
„V Dr. Housovi jsem hrál nevrlého sarkastického diagnostika, tady šlo o těžší kalibr – hrát darebáka a zločince. Dal jsem to ale nejspíš slušně, když jsem za něho dostal po Housovi další Zlatý globus,“ chlubí se právem.
Scénář jako hudební skladba
Momentálně sklízí úspěch v dalším komediálním seriálu Avenue 5, který se zabývá vesmírnou turistikou a je zasazen do čtyřicet let vzdálené budoucnosti. Ztvárňuje Ryana Clarka, navenek sebejistého a sympatického kapitána kosmické výletní lodi.
Představí se také jako Grim Reaper v nové animované verzi klasiky z pera Oscara Wilda The Ghost of Canterville. Dr. House zcela jistě zůstane jednou z nezapomenutelných postav televizní historie a Hugh Laurie na něho bude vždy s láskou vzpomínat. Často také rozjímá nad tím, co všechno mu seriál dal.
Obávaný, ale geniální Dr. House u pacienta
„Natočili jsme sto sedmdesát epizod, které se vyrovnají padesáti šesti celovečerním hraným filmům. Pro mě to byla ohromná spousta zkušeností. Přidalo mi to i na sebevědomí. Také mi došlo, že moje práce už není otázkou života a smrti, spíše snahou dělat to tak dobře, jak umím, a nebýt posedlý každým detailem.“
Herec vládne nádhernou angličtinou získanou na prestižní univerzitě v Cambridge, kde studoval archeologii a astronomii, kvůli Housovi ale bravurně zvládl americký přízvuk. Pomohla mu prý muzika.
„Znovu jsem si potvrdil, že základem všeho je perfektní příprava. Svoje repliky jsem si představoval jako hudební skladby, které jsem v hlavě poslouchal do úmoru a fungovalo to.“
Sláva ale měla i svou horší stránku: musel léta trávit odděleně od své rodiny. Přiznal, že trpěl depresí.
16. června 1989 si vzal v Londýně za ženu Jo Greenovou. Jsou spolu dodnes.
„Trvalo to dlouho a mělo to všechny příznaky včetně smutku, letargie a nechuti ráno vstát z postele, něco takového jsem v životě nezažil. Jsem přesvědčený, že právě deprese přispěla k tomu, že jsem byl ženě nevěrný.“
Naštěstí to s manželkou Jo Greenovou, se kterou je už třicet let, dokázali překonat, neodnesly to ani jejich tři dnes už dospělé děti Rebecca (27), Bill (25) a Charlie (22), které jim dělají radost. „Mám velké štěstí. Teď jsem o hodně klidnější a rozumnější.“
Nenávist k odpadkům
Metr devadesát vysoký rodák z Oxfordu pochází z velice zajímavé a bohaté rodiny. Je nejmladším ze čtyř dětí Williama, praktického lékaře a olympijského vítěze ve veslování z roku 1948 a Patricie, matky v domácnosti.
Po otci, kterého zbožňoval a nazval ho nejsladším mužem na celém světě, podědil jak úctu k doktorům, tak sportovního ducha. Jako student závodil stejně jako on ve veslování, sportu holduje dodnes. Léta zbožňuje motorky, první dostal od otce spolu s kytarou už v šestnácti.
S matkou tak pěkný vztah neměl. „Neměla mě ráda, ani jsem se jí nedivil. Ve skutečnosti jsem byl strašné dítě. Už v základní škole jsem kouřil a podváděl při zkouškách z francouzštiny.“ Jestli po ní něco podědil, je to nenávist k plýtvání a netřídění odpadků.
„To nemůžu vystát! Matka byla první osobou, která recyklovala noviny. Vzpomínám si, jak chodila po Oxfordu, vybírala staré noviny, svazovala je a odvážela do sběru. Dostala za ně libru, kterou dala na charitu. Nikdy nic nekoupila v papírnictví, dopisy psala zásadně na zadní stranu účtu za plyn,“ vzpomíná.
Víte, že…
- K herecké kariéře se rozhodl začátkem osmdesátých let díky studentskému divadlu Footlighth – líhni nejlepších britských komiků. Seznámil se tady s herečkou Emmou Thompsonovou, která se stala jeho přítelkyní.
- V roce 1989 se v Londýně oženil s divadelní ředitelkou Jo Greenovou.
- Herec, režisér, zpěvák, muzikant, komik a spisovatel byl už v roce 2006 magazínem Life označen za nejvšestranněji nadaného muže všech dob.
- V roce 2007 dostal od královny Alžběty II. Řád britského impéria.
- Hraje na klavír, kytaru, bubny, harmoniku, saxofon, je zpěvákem a klávesovým hráčem charitativní rockové skupiny Los Angeles Band Band.
- Vydal tři alba: Let Them Talk (2011), Didn’t it Rain (2013) a Marco Polo music from Netflix (2015).
A přidá perličku na závěr: „Nedávno mi z východního pobřeží Ameriky přišlo něco, co vypadalo jako účet za plyn. Nebyl to účet za plyn, ale dopis od jedné mé sestry. Taky to podědila po matce.“
