Hudba jako lék

Různé bubínky, píšťaly a další jednoduché nástroje využívali už v pravěku šamani při svých rituálech, aby umocnili jejich účinek. Hudba byla také součástí náboženských obřadů a nejrůznějších oslav. Ať už se týkaly svateb, narození dítěte, různých svátků, smrti nebo oslav vítězství.

Co dokáže hudba v kostele, to ví každý, kdo navštívil některý z církevních obřadů, třeba zrovna teď o adventu. Nezaplní jen monumentální prostory chrámů, ale často i srdce věřících. Čím to je, že dokáže na člověka tak hluboce zapůsobit a zdaleka nejen v kostele?

„Hudba obchází šedou kůru mozkovou a s ní i spoustu různých bariér,“ vysvětluje muzikoterapeut PhDr. Mgr. Matěj Lipský, Ph. D., ředitel Centra sociálních služeb Tloskov.

„Působí v nejhlubších vrstvách mozku, tedy na jeho nejstarší struktury. Na limbický systém, amygdalu a bazální ganglia. Ty jsou zodpovědné například za emoce. Navíc na nás hudba působí velice komplexně. Využívá zvuky různých frekvencí a intenzity, ale také různé tempo, harmonie, rytmus a tak dál. Proto je tak podmanivá, proto nás může tak silně zasáhnout.“

Hudba však podle něj umí spoustu dalších věcí. Vědci například zjistili, že může pomoci lidem, kteří žijí v rušném prostředí. Tedy v jakémsi akustickém smogu, který působí velice škodlivě, aniž si to uvědomujeme. Jeho součástí nemusí být jen ruch velkoměsta, ale třeba i komerční hudba, kterou hrají v restauracích nebo obchodních centrech jako kulisu.

Pročistit tento smog a do určité míry neutralizovat jeho negativní vliv na člověka, to dokáže určitý typ klasických skladeb nebo příjemná muzika, kterou máme rádi. „Má to však jed­nu podmínku,“ zdůrazňuje doktor Lipský. „Musíme ji vnímat soustředěně a minimálně po dobu 20 minut, aby se na ni organismus dokázal vyladit.“

Francouzský lékař doktor Alfred Tomatis, specialista na ORL, přišel na to, že je velký rozdíl, jestli hudbu slyšíme, třeba jako kulisu, nebo ji aktivně vnímáme a prožíváme. V tom okamžiku může mít řadu léčebných efektů.

Objevil také to, že hudba, jejíž zvuk nějak filtroval, a postrádá proto zvuky určité frekvence, dokáže při aktivním poslechu stimulovat mozek. Ten si tyto frekvence sám doplňuje a začíná jinak fungovat. Vznikají nová spojení neuronů. Člověku se pak může zlepšit řeč, sluch, soustředění a řada nejrůznějších schopností.

Pomocí svého přístroje nazvaného elektronické ucho pomáhal nejprve zpěvákům. Později zjistil, že může pomoci i pacientům s dyslexií, s poruchami učení nebo pozornosti, s autismem, ale také s depresemi a dalšími potížemi. Zajímavých výsledků dosáhl i u zdravých lidí.

Zlepšil jejich komunikační dovednosti, kreativitu nebo výkonnost v práci. Mezi jeho klienty patřili například herci Gérard Depardieu a Romy Schneiderová, ale také zpěvák Sting nebo operní pěvkyně Mária Callasová.

„Doktor Tomatis využíval i hlasy matek, které filtroval, aby zněly tak, jak je dítě slyšelo v děloze,“ říká doktor Lipský. „A pouštěl je jejich nedonošeným dětem. Ty pak rychleji přibývaly na váze a dřív opouštěly inkubátor.“

Řadu objevů doktora Tomatise využívá i muzikoterapie. Ta je součástí léčebně zaměřené pedagogiky a může lidem pomoci s řadou zdravotních i sociálních problémů.

Pozitivní účinky hudby na zdraví potvrzují i klinické studie. Třeba němečtí vědci z Porúrské univerzity v Bochumi zjistili, že určitý typ vážné hudby snižuje krevní tlak, srdeční tep a hladinu stresového hormonu kortizolu.

Ve studii, kterou dělali se skupinou 120 pacientů, měli nejlepší výsledky ti, kteří poslouchali skladby Wolfganga Amadea Mozarta aspoň po dobu 25 minut denně. Nepatrně horších výsledků dosáhli posluchači děl Johanna Strausse mladšího. Žádný vliv neměly na klienty hity populární skupiny ABBA.

Podle odborníků souvisí efekty Mozartových skladeb s jejich charakterem a laděním, tedy využíváním zvuků o konkrétním kmitočtu. Ty vyvolávají určitý typ pozitivních vibrací. Mozartova hudba se doporučuje i těhotným matkám. Má pozitivní vliv na plod.

Léčbu hypertenze pilulkami obsahujícími statiny určitě nenahradí, ale do budoucna by byla škoda nevyužít možností hudby, zvlášť když má pacient k této muzice vztah.

Muzikoterapeuti Gerhard Tucek a Wolfgang Mastnak zjistili, že podobné účinky na krevní tlak má i určitý typ turecké lidové hudby a některé indické rágy, tedy stupnice.

Může to ovšem fungovat i dvojsečně. Doktor Michael Miller, ředitel preventivní kardiologie medicínského centra na Marylandské univerzitě v Baltimore, změřil u svých pacientů, že se průměr jejich cév zvětšil až o 26 procent, když poslouchali svou oblíbenou hudbu, a zlepšilo se tedy jejich prokrvení.

A naopak, když jim pustil razantní heavymetalové skladby, které na ně působily nepříjemně, zmenšil se průměr těchto cév v průměru o šest procent, podle všeho v důsledku stresu. Taková hudba se navíc pouští obvykle hodně hlasitě, což už spíš připomíná hluk než harmonické zvuky. A hluk vyvolává v organismu stres.

Že Mozartova hudba snižuje krevní tlak, zjistili i experti z britské Oxfordské univerzity. Na italské klinice Santo Donato u Milána je zase poslech klasické hudby součástí léčby pacientů, kteří se zotavují po operacích srdce. A když jsem se byl podívat na jednu z experimentálních operací profesora Jana Pirka v pražském IKEM, zněla na operačním sále také uklidňující vážná hudba. Vytvářela příjemnou kulisu pro pacienta i pro operatéry.

Mnichy z jednoho kláštera ve Francii zachvátila epidemie únavy. Jezdili za nimi různí specialisté, ale nikdo si s jejich problémem nevěděl rady. Přijel také doktor Alfred Tomatis. Ten zjistil, v čem byl zřejmě problém.

Mniši se na doporučení nového opata přestali věnovat sborovému zpěvu gregoriánských chorálů. Když se k němu vrátili, vrátila se jim brzy jejich dobrá kondice. Zpěv chorálů je opět povzbuzoval. Nešlo přitom jen o emoce, jež zpěv těchto chorálů doprovázejí. Jednalo se i o speciální techniku dechu, kterou vyžadují.

Navozuje zvláštní stav psychického i fyzického uvolnění. Zároveň člověka mobilizuje. Podle Tomatise byly rovněž důležité samotné zvuky a jejich vibrace. Snažil se svými objevy dokázat, že člověka stimulují, a navíc jako by ho dobíjely energií.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: