Článek
Portobello žampiony
Pro žampion zvaný portobello je příznačná jeho masitost. Pevný a krémový klobouk pečárky dvouvýtrusé se tedy výtečně hodí k naplnění ať už masovou, nebo bezmasou směsí či jako alternativa chlebové bulky při přípravě hamburgerů.
Houba je dnes nejrozšířenější v Severní Americe, v Evropě dal základ jejímu pěstování už v 17. století francouzský botanik Marchant, který začal zkoumat, proč se jí tak daří ve sklenících s melouny, které pařížští zahradníci pěstovali v pařeništích na koňské mrvě.
Portobello je výborným zdrojem bílkovin, dále vitaminů skupiny B, hořčíku, zinku a manganu. Obsahuje i velké množství vlákniny, fosforu, draslíku, toho má dokonce více než banán a díky němu, protože pomáhá absorbovat vápník, podporuje zdraví kostí.
Měď v portobellu zase zabraňuje předčasnému stárnutí pleti a podporuje její elasticitu. Díky grifolinu, lektinům, beta-glukanům a lentinamu zdárně bojuje s rakovinnými buňkami, především v případě rakoviny prsu. A další plus? Struktura pečárky ji přímo předurčuje jako náhradu za maso. Ti, co nejedí houby, portobellem určitě nepohrdnou!
Shiitake
Japonské slovo shii znamená dub, take je houba. Však také houževnatec jedlý roste na kmenech stromů, nejčastěji dubů, a Japonci ho pěstují už od druhého století našeho letopočtu.
O shiitake se říká, že je to houba dlouhověkosti či elixír života, takže nepřekvapí, že je po žampionech druhou nejpěstovanější houbou na světě.
V tradičních asijských medicínách se doporučuje např. proti kvasinkovým a bakteriálním onemocněním, na cukrovku i některé druhy rakoviny. Shiitake je hodnotným zdrojem bílkovin, draslíku, zinku, hořčíku i vitaminů B a D. Prokázané jsou i účinky při snižování cholesterolu i vysokého tlaku. Působí jako antialergen a užívá se i při arterioskleróze a chorobách srdce a cév.
U nás ji nejčastěji koupíte v sušené podobě, před přípravou se tedy musí namočit, ideálně s pár kapkami sójové omáčky. Ta krásně zvýrazní chuť houby. Také nevylévejte nálev, skvěle se hodí na podlévání při dušení či jako základ na polévku.
A jak houby shiitake připravit? Vlastně se nemůžete splést. Můžete je vařit, dusit, smažit, zapékat, fritovat, grilovat i udit či nakládat. Výtečné jsou v kombinaci s kuřecím či králičím masem, ale i s rybou.
Boltcovitka bezová
Této vynikající houbě se také říká čínská či černá houba, už po zběžném pohledu však zjistíme, že její nejznámější název, ucho Jidášovo, je asi nejtrefnější. Proč ale Jidášovo? Traduje se, že houba začala růst na stromě, na kterém se Ježíšův apoštol po své zradě oběsil.
Nejčastěji ji najdete na živých, ale i odumřelých větvích bezu černého, nevyhýbá se však žádným listnatým stromům a keřům. Lze ji sbírat jak čerstvou, tak uschlou, jen je třeba se vyhnout plodnicím porostlým řasami.
Máte-li ucho Jidášovo čerstvé, je nejlepší ho rovnou použít, ale jeho usušení také nic nebrání. Sušené však nezapomeňte před vařením na pár minut ponořit do horké vody – navrátíte mu tak jeho typickou chrupavčitou konzistenci.
Boltcovitka je stejně jako její dvě uvedené kolegyně malým zdravotním zázrakem. Takže jen namátkou – v tradiční čínské i lidové evropské medicíně se užívá na křeče končetin, při snižování vysokého krevního tlaku, jako podpora při rekonvalescenci po nemoci či jiné tělesné zátěži, při čištění krve, posilování psychiky, při přítomnosti krve v moči, na hemoroidy, průjmy a zácpy, pro zlepšení pleti, vlasů, nehtů, při bederním ústřelu, proti bolesti zubů, kloubů, srdce a žaludku či při vaginálních výtocích.
Nabobtnalé plodnice lze také přikládat na otoky. Vědecky je prokázáno, že působí preventivně proti kornatění cév, trombóze i infarktu.
Jak ucho Jidášovo připravovat? Čerstvé plodnice očistěte a asi dvacet minut povařte. Takto připravenou boltcovitku pak můžete jednoduše pokrájet a přidat do jídla. Stejně jako u předchozích hub se nezbavujte nálevu, ale použijte ho dál, obsahuje totiž mnoho cenných látek. Navíc když si ho přisladíte, můžete ho i vypít jako čaj.
Může se vám hodit na Zboží.cz: