Herec Sam Worthington: Do konkurzu na Avatara jsem se přihlásil z hecu

„Musím říct, že po deseti letech u australského filmu, kdy mě znali jen u protinožců, je to moc příjemné. Nevím, proč jsem tím vyvoleným právě já, nejspíš mám momentálně štěstí. Dostávám nabídky na role, které jsou podle mě zajímavé, pracuji s velice talentovanými herci, vyprávím i dobré příběhy. Dobře ale také vím, jak je štěstí vrtkavé,“ říká třiatřicetiletý Sam.

Do konkurzu na Avatar se přihlásil spíš z hecu. „Moc jsem si od toho nesliboval. Poslal jsem tam jen nahrávku. Asi za týden mi napsali, že mě chce James Cameron vidět a že se mám chovat vzorně. To jsem ale moc nedodržel. Přišel jsem a řekl: ‚Člověče, nemám co ztratit, tak se buď pusťme do práce, nebo jdu, odkud jsem přišel.‘ To bylo všechno,“ vybavuje si.

Přesto si ho slavný režisér vybral. „Natáčeli jsme film za víc než 200 miliónů dolarů, jehož úspěch závisel na obsazení ústřední postavy, mladého Jakea. Viděl jsem stovky herců známých i neznámých, a pořád nic, až do chvíle, než přišla nahrávka od Sama. V jedné scéně vyluzoval jen zvuky jako ah, ach, och, ha, jú, jé a na ty mě dostal. Je to drsňák ze staré školy a přesně takového jsem pro film potřeboval. Dodnes před ním smekám,“ vzpomíná Cameron.

Pak si šest měsíců na sebe se Samem zvykali, dalších šest pak musel přesvědčovat studio o tom, že prakticky neznámému herci svěří roli v takovém megahitu. Sam opravdu neměl co ztratit. Od třiceti let žil totiž v autě, aby se v Austrálii mohl dobře přemísťovat. Koupil ho za 2000 dolarů, které mu zbyly na kontě. Před začátkem filmování Avataru prodal i to.

„Věděl jsem, že mě čeká dlouhý zápřah. Jediné, co mi zbylo, byly dvě tašky – jedna s knihami, druhá s oblečením. A od té doby pořád cestuju jen s nimi,“ říká Sam, ale taktně mlčí o tom, kolik dolarů mu na kontě přibylo.

Když si po dobrodružné sci-fi Terminator Salvation a Avataru zahrál v Souboji titánů ústředního hrdinu už potřetí, hovoří o tom, v čem vidí kvality svých postav.

„Mají hodně společného. Ať už je to půl muže a půl robota v Terminátorovi, půl muže a půl mimozemšťana v Avataru či půl muže a půl boha v Titánech, nikdy to není jen člověk. Ve všech jsem také lehce zmatený a hledám v sobě další kvality. A takové postavy se mi líbí.

Navíc hrdinství není vždy jen o bojování, válčení a rvaní. Je i o umění podpořit toho, kdo je na dně, pomoci tomu, koho srazili na zem. Taková je moje definice hrdiny. Například Persea jsem si představil jako neklidného puberťáka, který ztratí svou adoptivní rodinu, ale zjistí, že našel kvality hrdiny v nové rodině, zkrotne a stane se dospělým mužem, který pomáhá druhým,“ vysvětluje.

Jeho Perseus je jiný i vizuálně. „Hlavně nemám tógu jako můj filmový předchůdce Harry Hamlin, chtěl jsem vypadat daleko mužněji. Mám sice sukni, ale k ní i brnění a meč. Je sice dřevěný, ale kdo z diváků to ví?“ dodává se smíchem.

Sam se narodil v hrabství Surrey v jihovýchodní Anglii. Byl ještě malý, když se rodiče – otec Ronald, zaměstnanec atomové elektrárny, a matka v domácnosti, přestěhovali do Perthu v západní Austrálii. Vyrůstal pak s mladší sestrou ve Warbro, nádherném koutu Austrálie u oceánu s dlouhými bílými plážemi. Proto také miluje vodní sporty.

Od mládí ho to táhlo k divadlu, ale první uměleckou školu nedokončil a poznával zemi. K herectví se vrátil až ve dvaceti, kdy v Sydney studoval herectví v Národním institutu dramatických umění. Úspěch sklidil hned v roce 2000 za svou první roli ve známém divadle Belvoir Street.

A jak se Samovi změnil život tím, že na jeho dveře klepe samotný Hollywood?

„Neměním se já, ale svět kolem mě. Kdybych se změnil, myslím, že by mi kamarádi brzy pěkně nakopali zadek. Nezapomínejte, že je mi už třiatřicet. Kdyby to bylo před deseti lety, tak by mi možná sláva stoupla do hlavy, ale teď už jen chci, aby mě nic zbytečně nerozptylovalo a negativně neovlivňovalo moje hraní. A pakliže budu dál dobře dělat svou práci a dál mi budou režiséři jako McG, Cameron a Leterrier nabízet role, pak to bude ok,“ říká moudře a dodává:

„Dbám i na to, aby lidé, když už se rozhodnou dát těch dvanáct dolarů za film, měli pocit, že to za ty peníze stálo. Aby neodcházeli z kina s tím, že už žádný film se mnou nikdy vidět nechtějí. Nevadí mi, co si o mně myslí jako o Worthingtonovi, ale záleží mi na tom, co si myslí o mé herecké práci. Nechtěl jsem být jen slavným. Kdybych o to stál, zúčastnil bych se už dávno soutěže Velký bratr.“

Na americké premiéře Souboje titánů představil Sam svou půvabnou, o devět let mladší australskou přítelkyni, kadeřnici Natalii Markovou. Ženit se ale hned tak prý nehodlá.