Henry Cavill: Pořád mi ještě lichotí, když mě zastaví kolemjdoucí

Ta je adaptací populárního seriálu z roku 1964, který byl pikantní tím, že dal dohromady špióna CIA Napoleona Sola s ruským agentem Illyou Kuryakinem, aby v době vrcholící studené války překazili plány mezinárodní zločinecké organizace a společně bojovali proti terorismu.

Seriál tehdy navázal na úspěch filmů o Jamesi Bondovi, jehož obliba v té době dosahovala vrcholu.

„Málem jsem hrál Rusa,“ směje se Henry.

„Studio Warner Bros. si mě totiž původně najalo na roli Kuryakina, protože v té době o obsazení Sola jednalo s Tomem Cruisem. Měl jsem štěstí, že Tom kvůli své páté misi (Mission: Impossible - Národ grázlů - pozn. red.) nakonec nabídku nepřijal, a tak jsem roli dostal já. S režisérem Guyem Ritchiem jsme pak začali hlavní postavy přizpůsobovat dnešním divákům,“ prozrazuje populární rodák z ostrova Jersey, největšího z normanských ostrovů v Lamanšském průlivu.

Henry měl sice obavy, aby roli, ve které zazářil dnes už dvaaosmdesátiletý Američan Robert Vaughn, dokonale zahrál.

Robert mu ale složil poklonu, když řekl: „Vím, že to v pohodě zvládne. Je to bystrý a atraktivní herec. Viděl jsem ho v obleku Supermana. Hlavní u této špionážní komedie je, aby postava nepostrádala smysl pro humor. Bez ohledu na jakkoli zoufalé situace, které jsme v seriálu prožívali, humor byl vždycky tím, co nám pomohlo zvítězit,“ dodává Vaughn.

A ačkoli ve filmu nechybí ženy, včetně femme fatale, hlavní dvojicí filmu jsou agenti Solo a Kuryakin. Solo byl vytvořen Ianem Flemingem (duchovní otec agenta Jamese Bonda - pozn. red.) jako malá verze slavného 007.

Je stejně šarmantní, důmyslný a efektivní, rád se draze obléká, má i slabost pro krásné ženy. Kuryakin je jeho pravý opak - rezervovaný, oduševnělý intelektuál. Oba vysokoškoláci a znalci anglické poezie, Solovi jen chybí vědomosti o vědě a technice, zvládá ale bojová umění a umí řídit letadlo i helikoptéru.

„Černým humorem protkaný scénář v režii Guye neměl chybu a roli Sola jsem si užil do poslední klapky. Nesmírná pohoda byla při natáčení se všemi herci, zvlášť s mým parťákem Armiem Hammerem i s těmi dvěma kráskami - Švédkou Alicií Vikanderovou a Francouzkou Elizabethou Debickiovou,“ chválí svoje talentované kolegy.

Než Henry vystoupal na hollywoodské nebe, trvalo to deset let. Poprvé se totiž objevil ve známém britském seriálu Vraždy v Midsomeru z roku 1997, pět let nato v britském dramatu Hrabě Monte Cristo a pak zase dlouho nic.

„Vůbec to nepokračovalo, jak jsem očekával. Pro postavu Alberta Mondega si mě v sedmnácti vybrali už na internátní škole Stowe a vše nasvědčovalo tomu, že se mi v herectví, které jsem chtěl dělat odmalička, bude dařit. Po maturitě z historie, angličtiny a divadelních studií jsem ze školy odešel. Dalších pět šest let jsem však jen paběrkoval, zajímavé příležitosti mi utíkaly pod rukama,“ vzpomíná.

V roce 2006 byl Henry po úspěšném konkurzu málem obsazen jako James Bond v Casinu Royale, tu nakonec dostal Daniel Craig. V tom samém roce mu nevyšla ani hlavní role v Superman se vrací, kam ho chtěl obsadit režisér Bryan Singer. Ten pak z nepochopitelných důvodů dal přednost Američanovi Brandonu Routhovi.

„Tehdy skutečně moc nechybělo, abych od filmu odešel a dal se k armádě jako můj starší brácha Niki, který obdržel vyznamenání hrdiny námořní pěchoty za nasazení v Afghánistánu. Moji kariéru vlastně zachránili až režiséři britského seriálu Tudorovci (2007), kteří mně nabídli postavu vévody ze Suffolku, nejbližšího přítele krále Jindřicha VIII.,“ svěřuje se.

V roce 2011 už dostal hlavní roli v akčním fantasy Válka bohů a pomalu se mu začalo dařit vedle hollywoodských es.

Jako Supermanovi Clarku Kentovi v dobrodružné sci-fi Muž z oceli (2013) se mu od základu změnil život. Henry byl najednou slavný.

„Fakt je, že zahrát si Supermana je snad snem každého malého kluka, takže nebudu popírat, že jsem na roli byl pyšný, a po letech, kdy moje jméno nikdo neznal, jsem si tu slávu docela užíval. Byla to ale veliká odpovědnost, proto jsem chtěl Supermana zahrát co nejlépe a podařilo se,“ pyšní se talentovaný herec, který dnes patří v Hollywoodu mezi největší britská želízka v ohni.

Hrát chtěl už odmalička. V jedenácti letech se začal objevovat ve školních představeních, v hraní pokračoval i ve zmíněné internátní škole Stowe. Tam o jeho herecké dráze nerozhodl nikdo jiný než oscarový Russell Crowe.

„Přijel tehdy se štábem natáčet pozadí k thrilleru Životní zkouška a my jsme se studenty dělali kompars. Mně to nedalo a oslovil jsem ho. Řekl jsem mu: Pane Crowe, jmenuji se Henry a také bych se rád stal hercem. Jaké to je? Chvíli si se mnou povídal a pár dní nato mi přišel dopis s podepsanou fotkou z Gladiátora se slovy: Drahý Henry: Cesta tisíců kilometrů začne jediným krokem. Přeji ti v ní hodně štěstí. Tak jsem ho vzal za slovo. Asi si dovedete představit, jak blaze mi bylo, když v Muži z oceli hrál mého ztraceného vesmírného otce Jor-Ela,“ vzpomíná.

Teď Henry žije v Londýně, ale jeho základna je stále v rodném Jersey, kde se mu, jak říká, dýchá volněji.

„Jinak se můj život nezměnil, stále pracuji za dva, jen si mě častěji všimnou paparazziové, ale s tím musím počítat. Pořád mi ještě lichotí, když mě zastaví kolemjdoucí a chtějí mou fotku,“ říká s úsměvem a dodá:

„Soukromí bych si ale chtěl uchovat. Nechci všechno hlásat reportérům. Navíc ještě není co. Stálou přítelkyni nemám. Chci hodně pracovat a být úspěšný, toužím ale i po tom být lidsky šťastný. Věřím, že do pěti let najdu ženu svých snů, vezmu si ji a budeme mít kopu dětí. Přeci neudělám ostudu našim, kteří tak dobře vychovali pět synů,“ prozrazuje na závěr sympatický Henry Cavill.