Helena Zeťová: Ráda řádím, ale jsem slušný člověk

Byla jsem u známých na Furce, což je vždycky má první zastávka na Chalkidiki. Tam mám adoptovanou rodinu. Půjčila jsem si autíčko a jela jsem do dalších míst. Vždycky jsem večer přijela, byla jsem s kamarády v baru a ráno jsem pokračovala dál. Takže jsem se vrátila z dovolené totálně unavená.

Ano, ale ne kvůli němu, i když jsme spolu byli tři roky, jsou tam báječní lidé. Teď jsem se u něj ani nestavila, nestihla jsem to. Ziko mi pak volal, proč jsem si u něj nedala alespoň jedno pivko. Má novou známost, je to Řekyně, která pracovala v Čechách. Myslím, že k sobě dobře pasují. Je to bezvadná ženská.

Našla jsem tam druhý domov. Mám všude známé. Loni jsem byla dva měsíce pracovně v Athénách a natočila jsem tam desku v řečtině. Zatím ještě není na trhu.

Myslím, že ano, ale není to snadné. Jejich zvyky respektuji, i ty, s kterými nesouhlasím. Připadají mi samozřejmé. Určitě jsem byla v minulém životě Řekyně. Sžila jsem se s nimi. Jsou všichni věřící, já také. Ne že by pořád chodili do kostela, ale dodržují tradice a svátky.

Postoj k ženám. Řekové si velice váží žen jako matek, ale jinak jim moc nedovolují. Ale i to se rychle mění. Holky nosí minisukně a nemají problém. Sleduji i jejich politickou scénu, vývoj v Řecku se pořád posouvá k lepšímu.

Skončila skupina Black Milk, začala jsem natáčet svou první sólovou desku, což znamenalo více práce a paradoxně méně peněz. Nemohla jsem za ním tak často létat, bylo to těžké.

No, nevyšly. Všechno šlo dobře, akorát všechno jednou skončí. Měla jsem tři zásadní vztahy. První ještě před Zikem. To byl muzikant z Valašska a jsme přátelé dodnes. Se Zikem to byla velká láska a po něm byl už jen hokejista Jarda Bednář. S tím jsem žila dva roky.

(halasný smích) My si ho nepředáváme. Mezi námi byly ještě jiné slečny, my jsme jenom známější, tak se o nás vědělo. Každopádně jsem s Jardou po Darině zdědila reprobedny a dala mi také jednu písničku. Máme na něj úplně stejný názor. Nic moc na něm není, ale láska je láska. Obě jsme se z toho vztahu hodně poučily. 

Ale no tak kouzlo! Má modré oči a v partě je vtipný. To mu šlo. Doma už to bylo slabší.

Začal se scházet s někým jiným a nebyl schopný mi to říct. Dočetla jsem se to na internetu, viděla jsem i fotky. Vždycky ale do poslední chvilky věřím tomu, s kým jsem, a stojím při něm proti celému světu. To asi udělá každá ženská, dokud nemá stoprocentní důkaz. Některé zůstávají, i když ho mají. Já ne.

Já už teď žiju, jak chci. Mám dva psy, všude je beru s sebou. Jsem spokojená.

Moc volně ne. Mám takových povinností, že se příliš nezastavím. Vařím psům, vařím sobě. Co Jarda odešel, začalo mě to bavit. Uklízím, peru, žehlím a do toho mám někdy i dvě vystoupení za den, takže zatím nemám moc času žít volně, ale je mi fajn.

V létě jsem u něj byla měsíc, provečírkovala jsem to s kamarády. Mám na Moravě spoustu přátel, vyrostla jsem tam, zazpívala jsem si s kapelami, se kterými jsem začínala. Táta má hospodu a pořádá spoustu hudebních akcí pro lidi, tak jsem občas z recese zazpívala.

Byla jsem bojácná klidná holčička, která se držela máminy sukně. V mých osmi letech jsme se s mámou přestěhovaly do Prahy a já jsem byla až do čtrnácti let naprosto závislá na jejích pusinkách. Pak se to zlomilo a šla jsem do světa.

Snad od čtyř let poslouchám Tinu Turner, proto ji mám vytetovanou na rameni, na druhém mám svoji babičku Helenu, která už nežije. Nechala jsem si na ruku napsat i datum jejího narození a úmrtí, abych nikdy nezapomněla. Ovlivnila mě nejvíc ze všech lidí, vychovávala mě. Když se mi něco nepodařilo, utíkala jsem k ní do Rožnova pod Radhoštěm a ona mi pokaždé dala pěkný sekec mazec. Byla docela ranařka, ale měla pravdu.

Do Ostravy, kde jsem nejprve studovala hotelovou školu, ale rychle jsem z ní vystřelila a šla jsem na policejně právní školu. Jenže mě to stále víc táhlo k muzice, jezdila jsem na rockové a motorkářské srazy, bydlela jsem v Ostravě a v Brně. Také jsem účinkovala v muzikálech jako sboristka.

Nechtěla, spíš právničkou. Tehdy to bylo v módě. A taky mě bavil sport, toho jsem si tenkrát užila hodně. Ve skutečnosti mě ale lákala archeologie a lingvistika, až budu těhotná, ke všemu se vrátím.

Jela jsem tam na dovolenou a zůstala jsem rok. Byla to klasická barová kapela, hráli jsme soul a bigbít. Byli jsme pomíchaní – Francouz, Indián, Američan, Češka. Bydleli jsme, jak se dalo, třeba sedm v jednom bytě, bylo to skvělé.

Na české poměry jsme si tenkrát vydělali slušné peníze, ale stejně jsme je v tom baru hned zase propili. Uvědomte si, že mi tenkrát bylo osmnáct.

Pracovali jsme v noci, přes den jsme spali a pařili, moře jsem viděla jen z dálky. Ale mluvila jsem tehdy slušně španělsky a anglicky se učím od druhé třídy.

Kdyby tenkrát Dan Hádl nedal dohromady Black Milk, odjela bych zpátky na Lanzarote. Ale udělali jsme písničku Pár nápadů, měli jsme úspěch, tak jsem zůstala. V DO-RE-MI jsem zpívala píseň od Phila Collinse Against All Odds, bylo to moje první televizní vystoupení. To už byla máma provdaná za Leška Semelku, který mi hodně pomáhal.

Nebráním se tomu, ale já i Tereza Černochová máme teď hodně své vlastní práce. S druhou Terezou jsme si nerozuměly. Musely bychom najít nějakou kočku do party, i když vlastně o jedné bych věděla…

Někdy mám i dvakrát denně vystoupení, zpívám na předvolebních akcích ODS. Mám roztočenou desku, vyjde na jaře, do Vánoc už ji nestihnu dokončit.

Byla někdy jiná? Ale zklamaná nejsem, vím, komu věřím. Kdyby mě ODS nevyzvala k tomu, abych zpívala v kampani, řekla bych si o to sama. Líbí se mi také TOP 09, i za tu bych se nestyděla zpívat, ale prioritu má ODS.

Každý rok jsem se umístila. Byla jsem pátá, šestá a loni sedmá. Nemám s tím problém, jsem spokojená.

Tady je spousta výborných muzikantů, většinou se o nich ani moc neví. Mně se hlasově líbí Darča (Rolins – pozn. red.). Mám ráda zajímavé hlasy.

Každá máme dost své práce, ale jeden duet jsme už natočily. Není moc profláklý. Soul je u nás okrajová záležitost a v běžných médiích se moc nevyskytuje. Kamil Střihavka je mnohem známější a také se často nehraje.

Kromě rockové desky by mě bavilo nazpívat další s mými oblíbenými písněmi, které bych si převedla do svého provedení.

Jako autor mi nepomáhá. Pořád mu něco je, teď má vyhřezlé plotýnky, ale byla bych ráda. Myslím, že se k tomu zase dokope. Bydlí s mámou ve stejné ulici jako já, jen o tři vchody dál, tak o sobě víme.

Chci rodinu a snad už konečně potkám toho správného muže. Hlavně aby byl férový a vychováme spolu spoustu dětí, nejméně čtyři. Chci mít velkou rodinu, to je můj sen odmalička. Počítám, že zhruba za rok se do toho vrhnu, abych to do čtyřiceti stihla.

Nekomentuji. Ale když to nepůjde, bude mít každé moje dítě svého tatínka.

Víte, děti ještě nejsou zkažené, řídí se srdcem. Ze mě média udělala strašnou příšeru, ale taková nejsem. Ráda řádím, ale jsem slušný člověk.