Helena Bonham Carterová ráda lidi šokuje

„Nikdy jsem nebyla otrokem trendů. Za ta léta jsem si dokázala vypěstovat okamžitě rozpoznatelný osobitý styl. Dokonce i vím proč. Léta mě tvůrci v historických filmech šněrovali do korzetů. Ty sice vytvarovaly postavu, ale dýchat se v nich nedalo. Proto jsem pro civil vymýšlela něco zcela opačného.

Haute couture jsem si znovu užila v seriálu Koruna, kdy jsem musela předstírat, že jsem princezna Margaret. Jinak jsem vlastně ráda, když si mě lidé všimnou. Aspoň mají o čem mluvit,“ vysvětluje v mnoha směrech nezkrotná Helena Bonham Carterová (54).

K roli Margaret měla blízko už jen proto, že i ona pochází z velmi bohaté rodiny, mezi její příbuzné patří i členové šlechtických rodů. Je pravnučkou bývalého britského premiéra hraběte Herberta Henryho Asquitha, její strýc, politik Mark Bonham Carter byl důvěrným přítelem právě princezny Margaret. Dále je sestřenicí Lorda Glenconna, jehož manželka Lady Anne byla dvorní dámou princezny.

I přesto se herečka na roli svědomitě připravovala. „Požádala jsem astrologa, aby vytvořil profil princezny Margaret. Podle něho byla tou poslední osobou, která měla být na očích veřejnosti, protože neměla takt. Neuměla předstírat, byla svým způsobem upřímná a autentická, ale bohužel také neuvěřitelně hrubá. Navíc jako nemocná trpěla velkými bolestmi a léčila se hlavně alkoholem a cigaretami.”

Helena mluvila i s tanečníkem Derekem Deanem, přítelem a společníkem princezny, dala si taky čaj s královským zahradníkem Roddym Llewellynem, se kterým prožila princezna, tehdy ještě vdaná za fotografa Armstronga-Jonese, románek. Byl o sedmnáct let mladší než ona.

„Roddy byl úžasný. Ukázal mi i fotografie, na kterých dovádějí na ostrově Mustique. Byly nejen bulvární senzací, ale zároveň vedly ke skandálnímu královskému rozvodu.

Takže na jedné straně byla princezna mnohými nepochopena a hanobena, na straně druhé však mnohými milována,” vysvětluje Helena a dodává s úšklebkem: „Myslím, že mi bylo nenápadně naznačeno, že jsem jí podobná i v tom, že mám nyní o dvaadvacet let mladšího přítele."

Je jisté, že Helena Bonham Carterová svýma výmluvnýma očima okouzlí diváky vždy – ať už jako viktoriánská šlechtična, opičí doktorka, narkomanka, či vražedkyně. Navíc hraje tak dlouho, že si ji různé generace diváků vybaví ve zcela odlišných rolích.

Pro ty, kteří vyrostli v tomto století, je to sadistická čarodějka Bellatrix Lestrangeová ve filmech o Harrym Potterovi, pro dřívější generaci je spojená s horory a fantasy filmy Tima Burtona, a to ať už jako Mrtvá nevěsta, paní Lovettová, která peče bochánky plněné lidským masem ve Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street, či jako Srdcová královna v Alence v říši divů, ti nejstarší si na ni vzpomenou v dobových dramatech, která jí přinesla nejvyšší ocenění.

„Začínala jsem s nimi jako devatenáctiletá bez jakéhokoli hereckého vzdělání. Moc ráda jsem tehdy hrála v dobových filmech, ale stačilo. Chtěla jsem už také publikum šokovat,” vysvětluje Helena, která si v roce 1999 podmanila Ameriku svým výkonem v roli drsné Marly v Klubu rváčů po boku Brada Pitta a Edwarda Nortona.

„Věděla jsem, že můj herecký rejstřík je mnohem širší, historické filmy jsou mi ale nejspíš souzené, když jsem se k tomuto žánru v Koruně vrátila. Teď už naštěstí bez korzetu.”

Od devadesátých let spolupracovala se známými herci a režiséry. Jen namátkou s Melem Gibsonem v Hamletovi nebo Woodym Allenem v Mocné Afroditě.

„S režisérem Kennethem Branaghem jsem toho ale jako svobodná zažila víc. Setkali jsme se, když mě režíroval a hrál se mnou ve Frankensteinovi (1994). Náš poměr pak přispěl ke konci jeho manželství s Emmou Thompsonovou, která mně už ale odpustila, jsme dodnes kamarádky. Několikrát jsem hrála s Johnnym Deppem. Je můj letitý přítel a také kmotr mých dětí.”

Bezkonkurenční byla ale její spolupráce s Američanem Timem Burtonem, se kterým natočila osm snímků. Setkali se na natáčení Planety opic v roce 2001.

„Jeho filmy pro mě byly další rozměr mé práce. Hlavně ty zlé a hrůzné role se mi zamlouvaly. Člověk se v nich vykřičel a odreagoval, díky nim zmizely všechny frustrace.“

V té době s Timem platili za divoký excentrický pár. Žili v Londýně ve dvou domech údajně propojených chodbou. O sňatku neuvažovali. „Stačilo, když jsme byli zasnoubeni. Navíc mít s ním nemanželské dítě a bydlet v jeho sousedství mi připadalo velmi romantické,“ vzpomíná. V roce 2014 oznámili, že se rozešli. Domy v Londýně mají ale stále.

„Trvalo nám nějaký čas, než jsme se po rozchodu přizpůsobili, zpočátku jsem si nemohla zvyknout na střídavou péči. Hlavní ale je, že se s tím srovnaly děti. Jsou už taky větší, Billymu je šestnáct a Nell dvanáct.“

Ještě podotkne, že Tim je stále součástí jejího života způsobem, který přesahuje pouhé společné rodičovství.

„Vždyť jsme spolu natočili tolik filmů, máme spolu dvě děti, dali jsme si navzájem ještě mnohem víc...,“ dodává Helena, která poslední dva roky žije se zmíněným mladším přítelem, norským spisovatelem Ryem Dag Holmboem.

Helena Bonham Carterová vyrostla v severním Londýně, pouhých několik stanic autobusem od místa, kde žije nyní. Dcera bankéře navštěvovala nejprestižnější soukromé školy ve městě, přesto v mládí neměla život jednoduchý.

Když jí bylo pět, její španělská matka psychoterapeutka Elena se nervově zhroutila, uzdravila se až po několika letech. Když bylo Heleně třináct, ochrnul otec po komplikacích, které nastaly při operaci mozku.

„Po jeho návratu z nemocnice jsem matce pomáhala se o něho starat. Byla jsem totiž jediná, dva starší bratři už byli na vysoké. Když jsem v patnácti ale vyhrála soutěž v poezii, poslala jsem svou fotografii do castingového katalogu, od dětství jsem totiž věděla, že budu herečkou. A vyšlo to,“ dodá pyšně.

A co by Helen Bonham Carterové udělalo radost dnes? „Znovu se podívat na mé staré filmy. Přemýšlela jsem, že je někdy ukážu i své dceři. Ta ale pravděpodobně odtuší: ,Ach, mami, nebuď trapná! Musím s tím na ni tedy pomalu a třeba to spolu někdy dáme.“