Helen Mirrenová: Lidi nezajímají obrazy chrámů, chtějí vidět nahá těla

„Chtěla jsem, aby moje stárnoucí agentka Victorie byla nejen pohledná a sexy, ale aby byla ve všem, co dělá, dobrá. Zkombinovala jsem tedy ženskost se smyslem pro efektivnost a praktičnost,“ říká o své hrdince v nové akční komedii RED.

„Když jsem tuto roli tak rychle přijala, byla jsem nějakou dobu nervózní z toho, že si po Královně zničím reputaci seriózní herečky. Pak jsem nad tím ale mávla rukou a řekla si: „Napsali mi roli na tělo, tak by bylo neslušné odmítnout. A taky, kdy si zase zahraju s Brucem Willisem? Je to miláček,“ směje se. Ještě zapomněla dodat, že jako Victorie byla opět jedinou ženou v pánské společnosti. A mezi muži byla Helen vždycky ve svém živlu. Ne náhodou její hvězdnou kariéru také před lety odstartovala role šéfinspektorky Jane Tennisonové v detektivním seriálu Hlavní podezřelý.

„Pro herečku není vůbec jednoduché vyniknout v mužském kolektivu. Když ale správně využije své přednosti, neměl by to být problém. A ženská role by měla být vždycky sexy. Proto má umělkyně, která se narodí se sexappealem, vystaráno. Ten s věkem nemá co dělat,“ tvrdí pětašedesátiletá herečka s postavou, kterou by jí mohly závidět i o polovinu mladší ženy, a vrací se ke své akční hrdince.

„Vždycky hledám role, které divákovi umožní vidět mě v jiném světle. A víte, co je neuvěřitelné? Že hraju více než čtyřicet let a pořád je nacházím.“

Pro herectví se rozhodla už jako teenager, i když pro klid rodičů začala, stejně jako její sestra, studovat pedagogiku. A bezpochyby to bylo rozhodnutí správné. Rejstřík jejích rolí, které sehrála na jevištích prestižních londýnských a newyorských scén, v televizi a filmu, je stejně zajímavý jako její životopis.

Na křestním listu má jméno Jelena Vasilijevna Mironová. Její praprapradědeček byl polní maršál Kamensky, jeden z ruských hrdinů v napoleonských válkách, dědeček carským aristokratem, který v roce 1917 vedl v Londýně jednání o nákupu zbraní pro první světovou válku. V té době ale v Rusku vypukla revoluce a on ve městě nad Temží zůstal. Jeho manželka se synem, Heleniným otcem Vasilijem Petrovičem, přijeli za ním. Ten, i když byl vynikajícím muzikantem, si na místo houslisty v Londýnské filharmonii musel počkat.

Helen housle nepřitahovaly, zato její touha po jevišti byla tak veliká, že jakmile dosáhla plnoletosti, stala se členkou Národního divadla mladých. Ve dvaadvaceti pak vstoupila do Královské shakespearovské společnosti a začala hrát i v televizi. S prvními úspěchy se však dostavily i deprese.

„Pořád jsem cítila, že to není to pravé. Bylo mi pětadvacet a neustále jsem se sebou nebyla spokojená. Šla jsem tedy do sousedství k indiánovi, který četl z ruky. Řekl mi, že si na kýžený úspěch musím počkat a že ho dosáhnu až před padesátkou. A tak jsem si jeho předpověď vzala k srdci. Od toho momentu jsem se cítila daleko lépe a brala život tak, jak přicházel,“ vypráví.

V roce 1991 se začala indiánova předpověď naplňovat a šestačtyřicetiletá Helen slavila úspěch v roli už zmíněné šéfinspektorky.

Od té doby neustále dokazuje, že má v Hollywoodu jako jedna z mála Britek zaručené místo. Dnes dává cenné rady, které si může vzít k srdci každá začínající herečka.

„Ne vždycky vám to musí v roli slušet. Naopak. Nesmíte se bát ukázat, jak vypadáte, když ráno vstáváte z postele po probdělé noci plné alkoholu. Když totiž vyhlížíte na plátně úděsně, každý si o vás začne myslet, jaký jste vynikající profesionál,“ tvrdí a pokračuje: „Nikdy se také nebojte nahoty. To, co nejvíc film prodává, je kůže. Lidi nezajímají obrazy chrámů. Chtějí vidět nahá těla,“ tvrdí Mirrenová.

Objevila se tak mnohokrát. Třeba v roli milenky zvráceného Caliguly (1979) ve stejnojmenném erotickém dramatu, Morgany v Excaliburu (1981), manželky gangstera v hororu Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec (1989) či jako členka váženého dobročinného spolku v komedii Holky z kalendáře (2003). Scény v rouše Evině točí dodnes. Naposledy skvěle ztvárnila bordelmamá v dramatu Love Ranch (2010), která se zamiluje do o třicet let mladšího muže.

Ani v něm se Helen ve svém věku nebála žhavých erotických výstupů. „Protože celá léta držím zatažené břicho, pořád vypadám slušně. Hlavně jsem ale nechtěla, aby to byla umělá rozostřená scéna. Celou dobu jsem se v manželových rukách, který film režíroval, cítila velmi bezpečně. Věděla jsem, že mě neztrapní a že tyto momenty budou vypadat realisticky. A o to ve filmu jde vždy především,“ končí svou lekci zkušená herečka.