Helen Mirrenová: Ceny pro mě nikdy v životě nebyly nejdůležitější

A v pátek 29. 6. převezme na slavnostním zahájení karlovarského festivalu Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. V rámci festivalového programu pak uvede film The Door, v němž hraje hlavní úlohu pod vedením maďarského režiséra Istvána Szabóa, loňského prezidenta karlovarské mezinárodní poroty.

Narodila se jako Ilyena Vasilievna Mironová, její dědeček byl carský aristokrat (ještě starší předkové se vyznamenali v napoleonských válkách) a do Londýna přijel v roce 1917. Už tam zůstal a žena se synem přijela za ním. Helenin otec se pak jako hudebník vypracoval na houslistu Londýnské filharmonie, oženil se s Angličankou Kathleen Rogersovou a v padesátých letech si změnil příjmení na Mirren.

Doma si přáli, aby se Helen stala učitelkou, ale ona toužila po herectví. Sice rodiče poslechla a začala studovat pedagogiku, ale zároveň se věnovala herectví - a nikdy pak neučila.

„Byla jsem taková potenciální rebelka: hodná holka, která by jen chtěla zlobit,“ říká o sobě herečka, která se již jako dvaadvacetiletá stala členkou Royal Shakespeare Company.

Na divadelních prknech vytvořila desítky rolí klasického i moderního repertoáru, od londýnského West Endu přes Národní divadlo až po americkou Broadway, kde zkušenou herečku bez problémů přijali. Byla nominována na Cenu Tony za Alici v broadwayské inscenaci Strindbergova Tance smrti a na Olivierovu cenu za londýnské produkce Williamsova Sestupu Orfeova a O’Neillovy hry Smutek sluší Elektře.

S filmem začínala později a trvalo pár let, než se prosadila. Nejdřív dostávala vedlejší role, ale už když hrála svou první královnu v Caligulovi režiséra Tinta Brasse, přehlédnout se rozhodně nedala.

„Zpočátku jsme se většinou před kamerou styděli, ale Tinto s námi měl velkou trpělivost. Z většiny z nás postupně opadal stud, až jsme po několika dnech poslouchali jeho příkazy bez zábran,“ říká Mirrenová o filmu, kde byla spousta brutálních i eroticky odvážných scén zachycujících orgie starého Říma. Stal se z něj skandál, kvůli kterému bylo na všechny zúčastněné dobře vidět.

V roce 1981 ji obsadil John Boorman do filmu Excalibur, který jí kromě role přinesl i milostný vztah s Liamem Neesonem, a o tři roky později zazářila na festivalu v Cannes, kde dostala cenu za nejlepší ženský herecký výkon ve filmu Cal.

První nominace na Oscara přišla za film Šílenství krále Jiřího, druhá za roli hospodyně v Altmanově kriminální komedii z roku 2001 Gosford Park.

Postava jedné z hrdinek v rozpustilé britské komedii podle skutečné události Holky z kalendáře znamenala další nominaci na Zlatý glóbus a na Evropskou filmovou cenu.

Nejspíš jí ty panovnice byly souzeny: poprvé byla Mirrenová královnou právě v Caligulovi, o patnáct let později pak v Šílenství krále Jiřího, kde hrála Charlottu, manželku Jiřího III. a dostala za to další cenu v Cannes.

Dvakrát namluvila korunovanou hlavu v animovaném filmu: ve Sněhové královně a v Princi egyptském. A mezi její nejprestižnější práce pro televizi patří film Královna Alžběta (Elizabeth I.) z roku 2005, kde skvěle ztvárnila titulní roli dcery Jindřicha VIII. Ženy nezávislé, inteligentní a tvrdohlavé, velké panovnice, která sjednotila národ rozdělený náboženskými sváry a vyhrála námořní válku se Španělskem. A pak přišla Alžběta II. ve filmu Královna, který zachycuje těžký týden po smrti princezny Diany. Tehdy se proti Alžbětě II. obrátila celá Velká Británie v čele s premiérem Tonym Blairem a ona musela ustoupit, aby neohrozila monarchii.

„Když už jsem hrála královnu tolikrát, tak jsem ji nejspíš měla jako postavu dost okoukanou,“ komentovala úspěch s úsměvem Mirrenová, která je jedinou herečkou v historii, jež hrála obě Alžběty.

Úspěch té druhé byl opravdu ohromný, jenom na festivalu v Benátkách měla Mirrenová pětiminutové ovace vstoje. A když dostala již zmíněného Oscara, řekla: „Ceny pro mě nikdy v životě nebyly nejdůležitější, ale přiznávám, že tohle je ta nejlepší třešnička na dortu.“

Se skutečnou Alžbětou II., s níž Velká Británie nedávno bouřlivě oslavila „diamantové“ šedesáté výročí jejího panování, se Mirrenová několikrát setkala a tvrdí, že s vladařkou nemá prakticky nic společného. „Přestože jsem hrála královnu, nejsem jako ona. Ostatně sice jsem hrála většinou vážné role, ale v mém životě to tak není,“ přiznává herečka. A má určitě pravdu: i když působí jako pravá dáma, a tento titul jí byl také v roce 2003 udělen, má možná k máločemu tak daleko jako k aristokratické upjatosti.

Pokud jde o mládí, přiznává se, že zkusila i drogy a pod palcem má malé tetování, a proslavila i několik velmi odvážných erotických filmových scén. A ještě v sedmašedesáti je obdivovaná vedle herectví i za to, jak skvěle vypadá, pravidelně boduje v anketách o nejpřitažlivější ženu po padesátce. Jako recept na svěžest a mládí udává dostatek spánku.

Nejen královnami je však živa herečka, která má ve své filmografii různorodé postavy, mezi nimi i majitelku nevěstince ve snímku Hnízdo neřesti. Vychází ze skutečného příběhu Sally a Joe Conforteových, majitelů nevěstince Mustang Ranch v americkém státě Nevada, který se v roce 1971 stal prvním legalizovaným nevěstincem ve Spojených státech. „Je to krásně napsaná role, proto jsem ji chtěla hrát,“ řekla k tomu Mirrenová. „Líbí se mi námět, líbí se mi prostředí a mám ráda i 70. léta,“ přiznala a dokonce skutečný nevěstinec Mustang Ranch, podle kterého se film v originálu jmenuje, navštívila.

Film natočil její manžel, režisér a producent Taylor Hackford, za kterého se Mirrenová provdala ve svých dvaapadesáti letech po dvanáctiletém soužití a s nímž vlastní domy v Los Angeles, Londýně a v jižní Francii.

Seznámili se spolu při natáčení filmu Bílé noci v roce 1985, a když se potom ve Skotsku brali, přišel Hackford na svatbu v tradičním skotském kiltu. Uvidíme, v čem dorazí do Karlových Varů, kam se svou ženu chystá doprovodit.

Hackford natočil například snímek Důstojník a gentleman s Richardem Gerem, drama Životní zkouška s Russellem Crowem a Meg Ryanovou nebo životopisný příběh Ray, za který získal dvě oscarové nominace a Jamie Foxx Oscara za výkon v titulní roli fenomenálního hudebníka Raye Charlese. Hackford sám má Oscara za krátký film Teenage Father.

Velkou diváckou popularitu přinesl Helen Mirrenové televizní seriál Hlavní podezřelý, kde ztvárnila hlavní roli inspektorky Jane Tennisonové, a dostala za to několik cen Emmy, dva Zlaté glóby a tři ceny BAFTA.

V akční komedii Red hrála s Brucem Willisem, Johnem Malkovichem a Morganem Freemanem, musela se kvůli tomu naučit střílet a tvrdí, že to bylo sexy.

Od roku 2010 má dvojnici ve slavném londýnském Muzeu voskových figurín a před rokem otiskla ruce a nohy do betonu na nádvoří čínského divadla Grauman v Hollywoodu.

Do Karlových Varů přijede bezprostředně po skončení natáčení filmu Hitchcock, kde hraje manželku slavného režiséra Almu Revilleovou. Mistra hororu ztvární Anthony Hopkins.