Článek
Jste měsíc po porodu třetího dítěte, vypadáte úžasně. Jak to děláte?
Abych pravdu řekla, nemám pocit, že bych vypadala nějak výjimečně. Ale možná je to dáno životním stylem a také tím, že tam, odkud pocházím, je normální, že se ženy udržují. Jsou schopny vymezit si čas i samy pro sebe. Sama jsem ještě dva týdny před porodem byla v posilovně.
Vaše děti mají izraelské občanství, nebo české?
Izraelské.
Odkud pocházíte?
Pocházím z Petah Tikva.
Musela jste absolvovat povinnou vojenskou službu?
Ano. Každý ji musí absolvovat.
Je to pro ženu náročné?
V podstatě je to jiná životní zkušenost, ale je to věc, kterou každý musí pro svou vlast udělat. Takže stejně tak jako u vás muži chodili povinně na vojnu, tak u nás je to samozřejmost.
Myslíte, že to je stále nutné, aby mladí lidé absolvovali povinnou vojenskou službu?
Vzhledem k situaci, která je teď v Izraeli, tak myslím, že to je důležité. A je to i součástí kultury.
Počítáte tedy s tím, že vašich dětí se to bude také týkat?
No, ano.
A jak to jako matka budete snášet?
Vždycky jsem to automaticky brala jako součást života, ale teď, když jsem matkou, tak už z toho tak nadšená nejsem.
Jak se vám žije v Česku, když jste byla zvyklá na jiné podnebí, jinou kulturu, jiný život.
Jsou zde velké kulturní rozdíly. Prahu mám velmi ráda. Mluvím česky, ale ne natolik dobře, abych mohla toto interview absolvovat v češtině.
Plánujete brzký návrat domů, nebo se pustíte dál do světa?
To ještě nevím. Velmi to záleží na práci. Určitě se může stát, že budeme dál cestovat. Už jsme pracovně byli ve Španělsku a Česko je naší druhou zastávkou v Evropě. Evropu máme rádi a užíváme si ji.
Jak zvládáte vysokou manažerskou funkci a tři děti?
To je vlastně otázka, kterou si pokládám každé ráno. Mám skvělého partnera, manžela. Náš vztah je doopravdy o partnerství, a zároveň i o logistice. Vždycky jsme chtěli mít velkou rodinu, ale zároveň si neubírat z toho, co chceme. Máme také chůvu, která nám hodně pomáhá.
Když říkáte velkou rodinu, budete ještě v rozšiřování pokračovat?
Doufám, že ne.
V čem spočívá vaše práce? Co všechno máte na starosti?
Jako generální manažerka Paláce Flóra mám zodpovědnost za vše, co je spojené s Palácem Flóra - ať už jsou to kancelářské prostory, které zabírají asi 20 000 metrů čtverečních, nebo obchodní centrum o stejné rozloze. Změnili jsme tu mnoho obchodů, děláme marketinkové akce a v podstatě zastřešujeme management Paláce Flóra.
Baví vás móda? Vybíráte některé z obchodů podle vašeho vkusu?
Móda mě baví. Ale ve výběru nezáleží jenom na mě, ale také na týmu, který tady mám. Vzhledem k tomu, že nejsem z Česka, nechávám si často poradit. Palác Flóru děláme pro domácí klienty. Ale určitě to je i otázka osobních preferencí.
Je rozdíl mezi českou a izraelskou ženou, třeba ve výběru módy, nebo v nakupování?
Ve výběru módy ne, ve způsobu nakupování rozdíl je. Není rozdíl v tom, co si žena koupí, ale spíš ve způsobu nakupování. V Izraeli je to více o emocích. Tam, když žena vidí hezké šaty, tak i když jsou opravdu drahé, pokud se jí opravdu líbí, koupí si je. V Čechách je to spíše o plánování. Kdy má žena určitý rozpočet a přemýšlí o tom, jestli si věc může koupit. A je to i o kolekcích, které jsou v obchodech.
Máte pocit, že v Česku jsou kolekce, které se v obchodech nabízejí, srovnatelné se světovými metropolemi?
Určitě. Spousta značek je mezinárodních a ty kolekce, které jsou jinde, jsou i tady. Možná tam jsou malé rozdíly, protože české ženy jsou konzervativnější, než např. ve Španělsku. Ale v podstatě je to stejné.
Co je nutné udělat proto, aby nákupní centrum bylo úspěšné?
Nejdůležitější je složení obchodů a nájemců, kteří tady jsou. Protože to přitáhne zákazníky. Pak jsou věci, které management neovlivní a těmi jsou dostupnost a poloha. Palác Flóra je na dobrém místě.
Dotkla se vás nějak finanční krize?
Určitě, finanční krize ovlivnila každého. V podstatě zahraniční firmy zastavily expanzi a zároveň firmy, které jsou na českém trhu, už v expanzi nepokračovaly. A co se týče našeho centra, krizi jsme pocítili v rámci výše uvedených aspektů. Ovšem v počtu návštěvníků nám zůstala čísla stejná, dokonce i lepší než minulý rok. A stále se zvedají.
Kde pracuje váš manžel?
Můj manžel také pracuje v oblasti realit.
Říkáte, že se partnersky dělíte o všechno. Vstává tedy třeba v noci k dětem?
Vlastně teď, když máme miminko, tak jsem to já, kdo vstává. Při normálním režimu se ale opravdu pravidelně střídáme. Aby se to dalo všechno zvládat. Na pozici generální manažerky potřebuji být i já fit, abych byla schopna věnovat se naplno své práci.
Říkáte, že jste na mateřské, tu si však představuji jinak, než trávením v práci.
No, nejsem tady každý den.
V Izraeli máte rodiče. Jak často mají vaši dědeček s babičkou možnost vidět vnoučata?
V dnešní době, kdy existuje skype, je všechno jednodušší a zároveň moje maminka za námi létá každé dva měsíce. I my se naopak snažíme co nejvíce létat do Izraele.
Stýská se vám?
Stýská, moc. To je ta nejtěžší věc, když je člověk v zahraničí.
Je léto a s ním doba dovolených. Jak to bude u vás?
Toto léto žádnou dovolenou mít nebudu. Díky porodu jsem byla již tak často mimo firmu. Ale když dovolená je, tak se vždycky točí kolem dětí. Ale to, že nebudeme mít dovolenou, neznamená, že nebudeme dělat nějaké menší výlety po Evropě. Nedávno jsme třeba byli v Českém Krumlově na slavnostech pětilisté růže.
Asy Levitin Ben Amram
Vystudovala Tel Aviv Univerzity. Od roku 2007 spravuje obchodní centra, nejprve v Izraeli, poté v Rumunsku, Španělsku a nyní v Česku. Hovoří hebrejsky, rusky, anglicky, španělsky a částečně česky.
Je vdaná a má tři děti - dvě dcery a syna.