Gabriela Heclová: Youtubering mi zkazil dětství a zdraví

První video pověsila na YouTube už jako patnáctiletá. „Chodila jsem na herectví na konzervatoř a k tomu jsem měla roli v seriálu Svatby v Benátkách. Lidé se mě proto ptali, jak to chodí při natáčení. V té době jsem se navíc seznámila s několika kamarádkami, které už na internetu působily. A tak jsem pod jejich vlivem začala s youtuberingem taky,“ vzpomíná.

Své fanoušky nechávala nahlédnout do zákulisí televize, k tomu dělala i klasická videa „pro holky“ – o módě nebo líčení. Sociální síť založená na amatérských videích byla tehdy v Česku prakticky v plenkách, nikdo o youtuberingu nepřemýšlel jako o kariéře. Nikdo ani neočekával, že to jednou bude vysněné povolání mladé generace.

„Bylo to nové médium, kterému nikdo nerozuměl. Byli jsme ve správný čas na správném místě, a proto to fungovalo,“ říká Gabriela.

Publikum si získala velice rychle. Její kanál nakonec sledovalo skoro 300 tisíc lidí. Teenageři práci youtuberů hltali, ta síť je magicky přitahovala. Stejně jako osobnosti, které na ní působily. Viseli jim na rtech, obdivovali je, chtěli být jako oni.

„Pamatuju si na festival Utubering, který se konal před sedmi lety v pražských Letňanech. Dvaadvacet tisíc lidí, kteří se přišli podívat na hvězdy YouTube, řvalo naše jména, a milovali nás. A my si to pochopitelně užívali, bylo to neuvěřitelné,“ popisuje Gabriela.

Popularity youtuberů si rychle všimly i velké komerční značky a zacílily na ně. „Tím, že nás bylo relativně málo, jsme měli jejich velkou pozornost,“ říká herečka. Z koníčku se najednou stal obrovský byznys, ve kterém se točily statisíce. To chuť mladých celebrit z internetu jen povzbudilo.

„Už někdy v šestnácti letech jsem spolupracovala s takovými brandy, jako je třeba Coca-Cola.“

Mladá youtuberka se tím nechala pohltit. „Školu jsem měla od osmi ráno do sedmi večer, do toho jsem dojížděla od rodičů z Kladna do Prahy. Potom začala práce, řešila jsem spoustu e-mailů,“ vypráví. Psali jí fanoušci i zadavatelé reklamy, kteří jí připomínali smluvní termíny. Mnohokrát prý šla spát až ve tři ráno a spala jen tři hodiny.

Postupem času se přidal i mediální tlak. „Jednou mi dokonce volal bulvár kvůli nějakému pornu. Jeden youtuber natočil reakční video, ve kterém rozebírá porno, kde mám údajně vystupovat já,“ vzpomíná. Všichni si proto mysleli, že se živí i jako playmate. V několika případech prý musela médiím pohrozit, aby šíření lživé fámy zastavila.

To se logicky podepsalo na jejím zdraví. „Obrovský stres mi začal působit problémy. Z ničeho nic jsem třeba dostala horečky, nikdo přitom nevěděl proč. Trvalo to asi půl roku a byl to jasný znak, že mi selhávala imunita,” říká. Přidala se i porucha příjmu potravy.

„Lépe řečeno: vypěstovala jsem si bulimii. Trpěla jsem představou, že jsem nedokonalá, že třeba nemám dost štíhlé nohy. A že to všichni vidí,“ říká. Málem si prý kvůli tomu zničila záklopku mezi žaludkem a jícnem, což by ji připravilo o hlas.

„Poslední kapka byla, když jsem si nahmatala bulku v prsu. Ta se sice ukázala jako nezhoubná, pro mě to ale byl jasný vzkaz. Uvědomila jsem si, že musím s tímto způsobem života skončit, protože nejsem nesmrtelná,” dodává.

Zmrazila svůj kanál a žádná nová videa už na něj nevložila. Na chvíli se sice přesunula na Instagram, kde pokračovala jako influencerka, dnes už se ale ani této platformě nevěnuje.

„Ráda bych si vydobyla místo i jinde, nejen na internetu. Zjistila jsem, že tohle místo mi nedělá dobře. Dalo mi sice spoustu skvělých příležitostí, ale nedělá mě šťastnou,” vysvětluje.

Podala si přihlášku na FAMU a zahájila studia produkce. Do toho se znovu vrací k herectví.

Na dovolené na Krétě si vyzkoušela nové sporty.

„S youtubery a influencery už nechci mít nic společného. Mají obrovský vliv na lidi, a tak toho logicky využívají hlavně pro zisk. Na internet solí jednu značku za druhou,” říká. Někteří to podle ní zneužili dokonce i k šíření dezinformací o covidu nebo o začátku války na Ukrajině.

„Což je děsivé a nebezpečné,” říká Gábina a pokračuje: „Řada lidí, kteří se mnou začínali, už proto tento svět opouští, stejně jako já. Dospěli a věnují se jiným věcem. Využívají know-how a kontakty ze světa internetu a přetvářejí své platformy k tomu, co chtějí dělat do budoucna,” říká.

Přesto prý své předchozí kariéry nelituje, hodně ji toho naučila. „Současně mi otevřela dveře do míst, kam bych se dnes propracovávala velmi složitě a dlouho,” dodává.

Na podzim se Gabriela Heclová objeví místo na sociálních sítích na televizních obrazovkách. Dostala totiž roli v dobové minisérii Návrat Krále Šumavy, kterou pro Voyo natočil režisér David Ondříček.

Zahraje si v ní sedmnáctiletou Marii Vávrovou – snoubenku legendárního převaděče Josefa Hasila, přezdívaného estébáky Král Šumavy.

„Spousta lidí byla v první chvíli překvapená, že si David Ondříček vybral právě mě. Někteří dokonce tento výběr zpochybňovali. Marii si totiž představovali jako křehkou a submisivní dívku, což jsou charakteristiky, které si se mnou příliš nespojují,” říká mladá herečka a pokračuje: „Marie přitom byla velmi dynamická osobnost. Byla taky hodně chytrá a drzá, v intelektu svého milého dost předbíhala. Naturelem si proto tak vzdálené nejsme.”

„Spousta lidí byla v první chvíli překvapená, že si David Ondříček vybral právě mě. Někteří dokonce tento výběr zpochybňovali,“ říká o své roli v minisérii Návrat Krále Šumavy.

S milenkou pětadvacetiletého Josefa Hasila alias Krále Šumavy ji prý ale pojí i jiné vlastnosti: „Obě jsme ve vztahu k lidem hodně naivní a důvěřivé, hlavně pokud se do někoho skutečně zamilujeme,” naráží na zápletku, při které v minisérii vyjde najevo, že Král Šumavy své „královně” hojně zahýbal.

„S Marií jsem se proto bez problémů sžila a bylo mi s ní při natáčení dobře.”

Jako bývalá skautka si dokonce užila i pobyt na čerstvém vzduchu. Minisérie se totiž natáčela většinou v exteriérech, a to konkrétně ve hvozdech Šumavy, v Brdech nebo v okolí Prahy. Navíc často v noci.

Štáb se dokonce vydal i do Údolí smrti blízko Kamenné hlavy – tedy do míst, kde byl zastřelen Bohumil Hasil, bratr Krále Šumavy.

„Je to hodně temné místo, kde zemřelo nejvíc lidí – ať už pohraničníků, nebo prchajících obyvatel. Ti pak byli často pohřbeni bez toho, že by se zjistila jejich identita,” přiblížil nedávno tento střípek z natáčení režisér David Ondříček.

Tíha toho místa podle něj na všechny herce dolehla natolik, že už nikomu z nich nemusel nic vysvětlovat. „Stačilo se tudy projít a všechno šlo samo,“ řekl. Gabriela Heclová s ním souhlasí. Sama prý zažívala zvláštní pocit i při natáčení scén na hřbitově.

„Samozřejmě došlo i na adrenalin, který nastal hlavně při jízdě na korbě auta,“ vypráví dál herečka. Štáb se totiž po šumavských kopcích proháněl historickým vozem, který si zahrál už i v Anthropoidu.

„Jeho korba ale byla poměrně malá, takže jsme se tam sotva vešli. Do toho se všechno třáslo, protože byl terén nerovný a auto pořádně rozhrkané. Takže když jsme měli konečně začít hrát a interagovat, měla jsem co dělat, abych cestou nevypadla,“ směje se Gabriela.

Sama si prý život na přelomu padesátých let představit nedovede. „Myslím, že bych nedopadla dobře. Mám tak prořízlou držku a jsem tak tvrdohlavá, že pokud by tady byl nějaký autoritářský režim, určitě by po mně šel. Stejně jako šel po Marii,“ říká.

Snoubenku převaděče Josefa Hasila totiž Státní bezpečnost celou dobu sledovala, a to i s její rodinou. Třikrát ji dokonce uvěznila. Dohromady si Marie v kriminále odseděla dva a půl roku.

„Takže když jsem četla její příběh, říkala jsem si, jak strašná doba to byla,“ pokračuje herečka. Žádnou z postav ale soudit nechce, to by prý bylo troufalé. „Žiju v úplně jiné době, mám se poměrně dobře a prozatím mě netíží ani žádné závazky – nemám děti ani se nemusím starat o střechu nad hlavou,“ připouští.

Nyní už se připravuje na další roli. Opět by měla točit pro Voyo a opět by se mělo jednat o seriál inspirovaný skutečnými událostmi.

„Tentokrát to ale bude příběh soudobý – série by měla pojednávat o dvou mladých Češkách, které v březnu roku 2013 zmizely v Pákistánu a zpátky do Česka se dostaly až po více než dvou letech,“ přibližuje.

Časem se chce Gabriela věnovat i produkci a pořádat nejrůznější kulturní akce. „Baví mě umění, hlavně film a hudba. Baví mě taky organizace. Chci proto využít všech svých kontaktů a zkušeností a ukazovat lidem, že jsou tu i jiné věci, než jim každý den servírují rádia a televize,“ říká a dodává:

„A pokud by to náhodou nevyšlo, nevadí. Odstěhuju se do Portugalska a tam si někde na pláži otevřu bar. A zase bude dobře.“