Článek
Vystudovala jste fyzioterapii a pak jste se rozhodla procestovat velkou část světa. Kdy se začal psát váš diamantový příběh?
První setkání s diamantem mám již z Austrálie, kam jsem po studiu odjela a kde jsem v rámci cestování navštívila diamantový důl. Bohužel jsem si žádný diamant nepřivezla. Můj diamantový příběh se začal psát až po mém návratu do Čech, kdy jsem byla oslovená firmou, která prodávala šperky a investiční diamanty. Diamanty mě zcela okouzlily.
Nicméně brzo jsem zjistila, že fungování této společnosti mi nevyhovuje, a jednoho dne jsem si zkrátka řekla, že zkusím vlastní cestu, pojedu do Antverp, najdu si dodatele a založím vlastní firmu. Byla to celkem naivní představa.
Vzpomenete si na svůj první diamant a k jaké příležitosti jste si ho nadělila/dostala?
Ano. Většina žen si myslím pamatuje, k jaké příležitosti dostala diamantový šperk. Svůj první diamantový prsten jsem si koupila sama a nosím jej dodnes.
Diamanty jsou věčné, ale jejich zdroje vyčerpatelné. Barevných kamenů je velmi málo
Proč jste se začala zajímat o laboratorně vypěstované diamanty?
Pokud se alespoň trošku zajímáte o dění v oboru, informace o novinkách a trendech se k vám dostávají. Zároveň s narozením syna (8 let) jsem částečně přehodnotila svůj pohled na svět. Začalo mi ještě více záležet na tom, v jakém světě a prostředí bude můj syn vyrůstat. Chtěla bych, aby jednou viděl deštný prales či bariérový útes, tak jak jsem jej měla možnost vidět já.
Bohužel diamantové doly nejsou většinou v zemích, kde je dodržování lidských práv a enviromentální otázky na prvním místě. To u laboratorních diamantů neplatí, protože k jejich výrobě stačí jen technika. Nejsou tedy zatížené porušováním lidských práv ani negativními následky těžby a navíc jsou finančně dostupnější.
Laboratorní diamanty jsou na první pohled nerozeznatelné od těch vytěžených, na čemž se shodují i přední gemologové. Znamená to, že sdílejí i ostatní vlastnosti, které jsou pro diamanty typické?
Ano. Vytěžený a vyrobený diamant od sebe okem nerozeznáte. Mají stejné optické vlastnosti – brilanci, chemické složení, je to čistý uhlík – i fyzikální vlastnosti nejtvrdšího nerostu na světě. Už v roce 2018 FTC (Federal Trade Commission) ustanovila, že laboratorní i vytěžené diamanty mají shodné vlastnosti.
Jakým způsobem tyto drahé kameny vznikají?
V tuto chvíli se používají dvě metody. První je HPHT (High-pressure, High-temperature) metoda, která simuluje podmínky vzniku diamantů v přírodě pomocí vysokého tlaku a vysoké teploty. Zároveň je to metoda, kterou vznikl úplně první vyrobený diamant v roce 1954.
Druhou metodou je CVD (Chemical Vapor Deposition), kdy se do reaktoru umístí diamantové semínko. Ve vakuu se vstřikuje plyn, který je bohatý na uhlík (metan), jenž se za pomoci mikrovln rozloží do plazmatického stavu (na jednotlivé atomy uhlíku) a ty sesedají na diamantové semínko, které pak roste. Výroba je ale velice nákladná a spotřeba energie je značná. Snahou je proto vždy používat energie z obnovitelných zdrojů – vodní, solární, větrnou.
Snažíte se dokázat, že diamantové šperky nejsou zdaleka určeny jen pro velmi movité jedince. Na co se při výběru zaměřit u prvního diamantového šperku?
Jsem zastánkyní, že každá žena by měla mít svůj diamantový šperk. V životě je řada příležitostí, které si zaslouží obdarování šperkem, díky němuž si budete tento okamžik stále připomínat.
Píšeme s našimi klienty příběhy jejich životů. Sdílíme vzpomínky a radostné události. Darování šperku je zcela osobní záležitostí. Jiný šperk vybere babička své vnučce k promoci a zcela odlišný manžel své ženě k třicátému výročí svatby.
A navíc si myslím, že jsou diamantové šperky praktické. Používáme vždy zlato, na které nemá většina lidí alergii. Diamant díky své tvrdosti nepoškodíte ani při sportovních či jiných aktivitách. Většinu našich šperků proto nemusíte vůbec sundávat.
Na jakých cenách začínají šperky s laboratorně vypěstovanými diamanty?
Mohu mluvit jen za naše šperky. Náramek s diamantem se u nás dá koupit za necelých 5000 Kč. Výběr je opravdu široký i u šperků do 10 či 20 tisíc. U šperků na zakázku pak záleží na složitosti šperkařské práce, velikosti diamantů a také jejich počtu či váze zlata.
Do výzkumu lab-grown diamantů investuje nemalé peníze i Leonardo DiCaprio. Vy jste se do obchodování s těmito šperky pustila v České republice jako první. Jak si Češi na tyto novinky zvykají?
Žijeme v poměrně konzervativní zemi, kde diamanty nemají velkou tradici. Většina žen si myslí, že jim stačí šperk se zirkonem. A to je opravdu škoda. Bohužel je pořád v povědomí, že diamantový šperk je pro většinu žen nedosažitelný luxus, který si opravdu nemohou dovolit.
I proto usiluju o to, aby ženy daly diamantovým šperkům šanci. Jakmile si totiž jednou diamantový šperk pořídíte, již nebudete chtít nosit jiný. A když jste již zmínila Leonarda DiCapria, doporučuji zhlédnout film Krvavý diamant.
Diamanty jsou nejtvrdšími nerosty. Platí, že i při obchodování s nimi musí mít člověk ostré lokty?
Obchodování v jakémkoliv oboru je tvrdé. Je faktem, že diamantový byznys je ryze mužská záležitost a stále se setkávám s předsudky. Zažila jsem spoustu neuvěřitelných příběhů. Je až k neuvěření, že v 21. století s vámi nechce někdo obchodovat jen proto, že jste žena.
Kromě ucelených kolekcí šperků nabízíte i tvorbu na míru zákazníkovi. Na jaký šperk z vaší dílny jste nejvíce pyšná?
Každý šperk na zakázku je opravdovým unikátem. Stále u nás v dílně posouváme možnosti šperkařského umění. Ať už se jedná o snubní prsten s neobyčejným příběhem, nebo tvorbu náhrdelníku ve tvaru tenisové rakety s elegantním výpletem s diamanty. Jsem velice pyšná na vše, co jsme dokázali. Nyní pracujeme například na prstenu ve tvaru květiny s okvětními plátky. Zákazník si u nás může říci, co by mu udělalo radost, a my rádi vyhovíme.
A jaký byl ten nejoriginálnější?
Vzpomínáme v ateliéru často na pánský náramek, kdy součástí šperku je silueta nahé ženy. Zákazník, který si šperk pořizoval, si ji nechal lehce dotvořit podle svých představ (usmívá se).