Gábina Partyšová: Jako milenka jsem byla rozmazlovaná víc

Pivo, protože dnes neřídím. Sice stále ještě kojím, ale malý už napůl dostává sunar, masíčko a polévky.

Zatím ještě ne. Dnešní děti jsou pomalejší, ale říká se, že čím později se první zoubky vyklubou, o to déle vydrží.

Leckdy si říkám: ještě že existuje make-up! Vnitřně se cítím hodně unavená, protože toho Kristián moc nenaspí. Původně se měl narodit v Kozorohu, nakonec je Střelec. Já sice na znamení moc nevěřím, ale sestra má holčičku narozenou ve stejném období a obě děti si jsou dost podobné. Začínám už omezovat kojení, protože k němu v noci vstávám každé dvě hodiny. Po sunaru vydrží přece jen trochu déle. Je to hrozné, přerušované spaní je unavující.

Určitě. Něco přes internet, takové ty módní policie, kterým ani neříkám práce. Pak moderuji golfové turnaje. Pepa většinou hraje, vezmu s sebou rodiče, kteří mi pomáhají s malým a občas si také zahrají.

.: Po narození syna Kristiána Koktovi zatoužili po klidu, a tak si pořídili dům za Prahou. Jeho oficiální majitelkou je Gábina.

Takže jsem s Kristiánem v hezkém prostředí, dopřávám si procházky a současně vydělávám. Jezdíme po celé republice, byli jsme i v Rakousku. Také jsem začala pracovat pro Primu, v TopStar magazínu mapuji noční život celebrit. Baví mě to a navíc od syna odcházím, až usne. Malý je jenom jednou a redaktorská práce mi neuteče.

Víte, on golf tak miluje! Takhle si všude zahraje a současně má s sebou i nás. Většina golfistů totiž mívá výčitky svědomí vůči rodině, protože tenhle sport je obrovský žrout času. Já ale říkám, že když chlap pracuje a jako koníčka má golf, nezbývá mu čas na milenku.

To je taky někdy možné. Výsledky všech turnajů ale zpravidla bývají na webových stránkách. Takže pokud muž tvrdí, že byl na golfu, dá se to zkontrolovat.

V žádném případě. Budu to zkoušet pořád, až jednou budu mít konečně svůj hit. Doufám, že to nebude v padesáti. Rebeka je minulostí, teď vystupuji jako Gabriela. Se zpěvem neskončím nikdy, i když teď momentálně koncertuji nejvíc Kristiánkovi.

.: Pepa už jeden infarkt měl ve třiceti letech. To víte, že se bojím. Prudím ho kvůli cigaretám a knedlíkům, ale opatrně.

Zpívám mu pořád, jen trošku jiný repertoár. Hraju mu i na klavír a začínáme pěstovat rytmus. Zpěv byl odjakživa můj koníček, takže občas zazpívám i na golfu na závěrečné party. Je příjemné, že umím i něco víc než jen moderování, a organizátoři turnajů toho rádi využívají.

V občance mám Gabriela Koktová-Partyšová. V TopStar magazínu na Primě používám dál dívčí příjmení a jako zpěvačka jenom křestní jméno. Stejné mají i moje webové stránky, jenom před ně musíte přidat i. Jsou inter -aktivní a nyní na nich řeším s maminami hlavně miminkovské starosti.

Už před třemi lety. V Praze bydlíme na Starém Městě, tam se žije krásně, dokud nemáte děti. Chození po restauracích a vinárnách ale časem omrzí. Potřebovali jsme přírodu a klid. Nelze přece pořád jenom jezdit k moři nebo cestovat. Mít ale dvě domácnosti znamená spoustu starostí.

Proto rodiče bydlí s námi a jsme tomu rádi. Teď mi pomáhají s miminkem a později se zase postaráme my o ně. Vytvořili jsme velkou rodinnou komunitu. Barák jsme pořídili patnáct kilometrů za Prahou, v Petříkově u Velkých Popovic, sestru mám v Benešově a Pepova maminka žije třicet kilometrů od nás. Takže máme všechny blízko.

.: Soužití dvou generací v Petříkově u Velkých Popovic šlape jako hodinky. Zatímco moderátorčin tatínek podniká, maminka se stará o domácnost a pomáhá s péčí o vnuka.

Žije s jeho bratrem, takže je to v pohodě.

Oběma je kousek po padesátce. Tatínek podniká a maminka je doma. Stará se o ten velký dům, zahradu a vnoučata, takže má práce hodně.

Naši pocházejí z jedné vesnice, znají se od čtyř let a jako děti v kostele i ministrovali. My se sestrou jsme už vyrostly v Brně, takže v nás sice doma víru pěstovali, ale do kostela jsme chodily jen o Štědrém dnu na půlnoční. V duchu se modlívám, aby Pepa, Kristián a rodiče byli zdraví, když jdu kolem kostela, tak se v něm zastavím. Rozhodně ale neznám všechny modlitby a pravidla katolické víry.

Máte pravdu. Asi proto, že je malý hodně aktivní a já se mu snažím co nejvíc věnovat. Takže zapomínám na jídlo. Poměrně čerstvě mám za sebou ještě příšerný zážitek, když jsme místo na dovolenou jeli na jedenáct dní do nemocnice na Bulovce. Kristián dostal virózu a bylo to hodně vážné, takže jsem během pár dní zhubla na 49 kilo.

Určitě, chtěla bych ještě holčičku. Vím, jak je příjemné mít sourozence. Se sestrou si zavoláme, podrbeme si a na problémy budeme vždycky dvě. To bych ráda synovi dopřála. Určitě ale ne moc brzy. Pepa je už starší rodič, byl by to další velký zásah do jeho života. Je ale natolik gentleman, že by druhé dítě určitě neodmítl, kdybych po něm toužila.

Dřív jsme často jezdívali ke skladateli Karlu Svobodovi, který byl zhruba o dvacet let starší než Pepa. Vždycky jsem si říkala, že Karel vypadá výborně a můj muž vede obdobný život, takže bude jednou vypadat taky dobře. Tudíž mě ještě může vyměnit a nebudu ta poslední. Pepa mě ale vždycky ujišťuje, že budu, že už na další rozchod nebude mít nervy.

.: S podnikatelem Josefem Koktou, který je o 21 let starší, žije už šest let a dva roky jsou manželé.

Tvrdí, že s každou novou ženou nakonec řešil úplně stejné problémy. Sice s mladší, ale stejně to bylo pořád dokola. Já si naopak myslím, že je velmi stálý partner. V prvním manželství byli oba hodně mladí a hned měli dítě. Ale ve druhém vztahu vydržel devatenáct let, přestože už tři roky před naším seznámením procházeli velkou krizí.

Takže já se necítím jako rozvracečka rodiny. Pokud bych to nebyla já, přišla by jiná. Stejně si ale myslím, že je vinen chlap, který se rozhodne odejít od rodiny, nikoli milenka.

Přesně tak. Navíc my jsme to první rok nepovažovali za vztah. Já ho nezpovídala ze závazků, bylo mi s ním dobře, měl pro mě čas. Do té doby jsem nikdy s mužem nebydlela a nehledala jsem potenciálního otce svého dítěte. Teď ve třiceti bych to asi už brala jinak. Tenkrát jsem zpočátku chodila na večeře i s jinými a užívala si to.

Teprve po třech letech vztahu jsme se sestěhovali a já začala zjišťovat, jak moc mi Pepa vyhovuje. Až asi po půl roce jsem teprve cítila, že s ním opravdu chci být, že nejde jen o románek.

Užila jsem si dost, než jsme se poznali. Do Prahy jsem se přistěhovala v šestnácti letech, bydlela jsem po podnájmech. Kolikrát jsme si už s Pepou říkali, že jsme i spolu prožili pět neuvěřitelných let. Já měla atraktivní práci, on finanční zázemí, jezdili jsme spolu po světě a život byl ideální. Teď jsme už v jiné fázi a vzpomínáme na bezstarostnost.

.: V TopStar magazínu na Primě používám dál dívčí příjmení Partyšová a jako zpěvačka jenom křestní jméno.

Čekala jsem, že to bude největší zkouška. Vše je najednou úplně jinak. Přesto mám štěstí. Málo žen dokáže předem odhadnout, jak se partner zachová v krizové situaci. Jsem ráda, že mám dítě právě s Pepou. Je spolehlivý a skutečnost, že žije už ve třetím manželství, ho nijak neshazuje.

Myslím že ne. Když jsme spolu začali žít, rozhodně jsem neprožívala klasickou domácnost. Vstávali jsme, až když jsme se probudili, Pepa mě nenutil k žádné pravidelnosti. Jako rodina jsme začali fungovat až po narození Kristiána. Nebyla jsem vychovaná, abych si pořizovala na kdeco služby nebo pomocnice.

Asi by mi to ani nedělalo dobře. Takže domácnost zvládáme s mamkou a soužití dvou generací je u nás pohodové, i když Pepa je pouze o pět let mladší než můj otec.

Vždycky jsem rodiče respektovala a nikdy jsem jim neudělala ostudu. Vychovali mě jako slušnou holku a měli o mně přehled. Na druhou stranu jsem ale paličatá a chtěla jsem si produpat vlastní cestičku. Naši znali pár mých lásek a máma vždycky tvrdila: „Nikdy jsem neřešila, jak se kdo jmenuje nebo kolik mu je let. Podívala jsem se na tebe a viděla, jestli jsi šťastná, nebo ne. To bylo podstatné.

.: Donedávna byla nazývána nejúspěšnější českou zlatokopkou, protože se provdala za podnikatele Josefa Koktu.

Je pravda, že jsem s Pepou chodila rok na večeře a rodiče o něm nevěděli. Seznámila jsem je, až když vztah začal být vážnější. Sice jsem nikdy nechodila s vrstevníky, ale těch dvacet let mezi námi jim přece jen přišlo trochu moc. Pak ho ale poznali a pochopili, že je život moc krátký, abychom dlouho vybírali, s kým budeme šťastní.

Zvykla jsem si poměrně rychle, je mi jedno, co se o mně říká. Když si ale něco ošklivého přečte v novinách babička, je to nepříjemné. Jenom peníze u sebe dva lidi nikdy neudrží. Nemůžete jen léta chodit po Pařížské ulici a kupovat si hadříky, o tom život není. Myslím, že i bohatí mohou být velmi nešťastní.

Bývala jsem hýčkána víc, i mě to ale časem omrzelo. Pepův rozvod nějakou dobu trval a nebyl příjemný, protože jsem v něm figurovala jako milenka. Na druhou stranu právě milenky bývají rozmazlovány. Zpočátku se chlap snaží, takže šatiček a botiček jsem dostávala víc. Dnes už je ani nechci. Mám je ve skříni a spíš si přeji, aby doma byla pohoda.

Pepa už jeden infarkt měl ve třiceti letech. To víte, že se bojím. Prudím ho kvůli cigaretám a knedlíkům, ale opatrně. Nechci, aby si jednou řekl: tak tohle už jsem zažil!