Evangeline Lillyová: Už jako malá jsem fantazírovala o tom, že budu elfka

„Mám-li být upřímná, nejsem jako herečka spokojená,“ oznámila hrdinka seriálu Ztraceni, hvězda filmu Ocelová pěst či elfka Tauriel ze slavné Hobití trilogie.

„Už dlouho přemýšlím, že s hraním skončím. Ale vždycky mi do toho něco přišlo. Po úspěchu mé dětské knížky The Squickerwonkers chci už opravdu pokračovat jen v kariéře spisovatelky,“ prozradila půvabná Kanaďanka z Alberty po premiéře letního hitu Ant-Man.

Nejdůležitější ženou v této akční sci-fi se původně stát nechtěla. „Moje první reakce byla – v žádném případě, ani za nic… Pak jsem se ale dozvěděla, že hlavním hrdinou je Paul Rudd, kterého miluju, a tak jsem se zase nechala přemluvit,“ směje se.

Svou roli dcery vědce a vynálezce doktora Hanka v této akční sci-fi přibližuje následovně: „Hope van Dyne je představitelkou výrazné ženské postavy, což je pro mě vždy důležitou motivací nejen při výběru role, ale i proto, jak se jako herečka prezentuji na veřejnosti. Podle mě důvod, proč je nutné mít tyto ženské hrdinky, je ten, že ženy chodí na filmy, ať jsou malé holky, teenagerky, či dospělé. Odměnou mi pak je, když za mnou přijde matka a řekne: ‚Moje dcera zbožňuje vaši postavu a já ostatně taky.‘

A protože jsem sama matka, strašně ráda pobavím svou rolí celou rodinu a přitom ty malé něčemu naučím o hrdince, ke které mohou vzhlížet. Navíc Hope je i fyzicky velmi zdatná, je expertkou v boji zblízka, což mi rovněž konvenovalo,“ vysvětluje zdatná sportovkyně, která miluje snowboard i surf.

O tom, že s herectvím skončí, Evangeline přemýšlela hned po dotočení úspěšného seriálu Ztraceni.

„Jako Kate Austenová jsem byla s ostatními herci pod drobnohledem. Bulváru neušlo ani to, jak mi v roce 2006 vyhořelo moje havajské obydlí, paparazzi neustále sledovali můj milostný život, bylo to únavné. I proto jsem chtěla přestat hrát. Ještě jsem dokončila roli s Hughem Jackmanem ve sci-fi Ocelová pěst (2011), ta měla být moje konečná v herecké profesi,“ svěřuje se.

To však platilo jen do chvíle, kdy jí zavolal režisér Peter Jackson.

„Když se mě Peter zeptal, jestli bych si nechtěla zahrát elfku v Hobitovi, což byla moje nejoblíbenější knížka už od třinácti, věděla jsem, že neodolám. Právě jako malá holka jsem totiž fantazírovala o tom, že budu elfka. A tahle navíc nebyla obyčejná. Byla to Tauriel, vytvořená Jacksonem, protože chtěl dát Hobitovi silnou, nezávislou ženskou postavu, která v Tolkienově románu chyběla. Tu jsem přece odříct nemohla,“ prozrazuje s úsměvem.

To, že Lillyová nakonec na roli kývla, jí přineslo i možnost vydat kýženou knížku. K tomu, aby ji totiž mohla publikovat, musela nechat text ilustrovat. A náhoda tomu chtěla, že Peter Jackson vlastnil společnost Weta Workshop s vizuálními umělci a jeden z nich – Johnny Fraser-Allen – byl nadšený, že může s autorkou spolupracovat. Knížka s názvem The Squickerwonkers vyšla loni v listopadu a Evangeline je tak od té doby profesionální spisovatelkou.

Za lásku k psaní vděčí své matce, která ji pochválila hned, když ve čtrnácti napsala tento příběh jako báseň.

„Tehdy mi maminka řekla, že bych ji měla uveřejnit. Vůbec jsem ale netušila, jak bych ji mohla vydat. Také jsem věděla, že matka nemusí být k mému psaní objektivní, myslela si totiž, že všechno, co udělám, je bezvadné a jinou zpětnou vazbu jsem neměla. Určitě mě to ale povzbudilo a psaní jsem se věnovala dál. Bylo to v době, kdy ještě nebylo tolik počítačů, aspoň my jsme žádný neměli. Takže vše, co jsem napsala, bylo celá ta léta jen na papíru,“ svěřuje se.

Vedle psaní nebylo pro Evangeline nic, co by nedokázala. Na střední škole byla i kapitánkou ženského týmu kopané a viceprezidentkou studentské rady. „Byla jsem přehnaně ambiciózní. Vynikala jsem v dramatu, v uměleckých předmětech i ve společenských vědách a pochopitelně v angličtině. Brzy jsem ale zjistila, že hodně lidem ležím v žaludku.“

Pak, jak vypráví, jí došlo, že je lepší v ničem nevynikat a mít kamarády, než vynikat a být sama. „A tak jsem se záměrně stáhla a snažila se být plachou, nespolečenskou osobou, což ale bylo proti mé přirozenosti. Vydržela jsem to celých pět let,“ vzpomíná.

V té době studovala mezinárodní vztahy a politologii na Univerzitě British Columbia a stále psala – od básniček pro děti přes scénáře ke sci-fi filmům. Aby ale mohla platit všechny účty, našla si nakonec v Kanadě agenta.

„Ten mě pořád nutil, abych začala chodit na konkurzy a snažila se o hereckou kariéru. Stále jsem mu opakovala, že to není můj šálek čaje, že chci být humanitární pracovnicí, diplomatkou nebo misionářkou, ale ne hollywoodskou herečkou.“

Nakonec však agentovi dovolila, aby ji přihlásil na několik konkurzů. Ozvali se jí okamžitě a už v lednu 2004 Evangeline točila na Havaji seriál Ztraceni.

Momentálně tedy úspěšná herečka nereaguje na žádné filmové nabídky, místo toho bude pracovat na sci-fi fantasy, kterou napsala jako scénář, a přitom bude dál spolupracovat s Fraserem-Allenem na ilustracích druhé knížky Squickerwonkers. Doufá, že se jí podaří vytvořit celou sérii.

„Stálo mě hodně práce, než jsem mohla první knížku vůbec vydat, a věřím si. Pochyby jsou ale vždycky. A tak jestli se ty další nebudou tolik líbit a dobře prodávat, zaměřím se i na jiné projekty. Psát ale nepřestanu nikdy,“ dodává s úsměvem všestranně nadaná Evangeline Lillyová.