Elfka Evangeline Lillyová je v lásce nestálá

Její role je skutečně plná krkolomných kousků. „Trénovala jsem je s kaskadérkou několik hodin denně, většinu z nich jsem zvládla sama,“ říká jako by nic. V závěrečném, nejvýpravnějším pokračování fantasy Hobit: Bitva pěti armád, je Tauriel, která se vzepřela králi elfů, ještě neúnavnější ve svém boji proti bezpráví. Riskuje život pro to, čemu věří, a pro dobro všech.

„Tauriel miluju. S přehledem zabije nepřítele, zároveň je ale půvabná, starostlivá, velkorysá, v mnoha směrech i naivní. Je to jedním slovem nádherná ženská postava,“ láskyplně přibližuje roli, na kterou je patřičně pyšná.

Na otázku, co má Evangeline s Tauriel společného, odpovídá: „Na rozdíl od dospělých elfů, kteří jsou známí pro svou moudrost a rozvážnost, je Tauriel impulzivní, iracionální a citová. Je to elf teenager,“ směje se pětatřicetiletá herečka.

„A já taky umím být velmi vznětlivá a stejně jako ona mám vyvinutý smysl pro spravedlnost. Nic mi nezvedne žluč tak jako nespravedlnost. Někdy je ale ten spravedlivý hněv silnější než moudrost a pak jednám zbrkle a ukvapeně stejně jako ona,“ přiznává Evangeline, která už na vancouverské Univerzitě Britské Columbie, kde studovala mezinárodní vztahy, vedla studentský výbor pro lidská práva.

Ale půl roku předtím, než začala studovat, objevila osmnáctiletou Evangeline prestižní modelingová agentura Ford na ulicích Kelowny, města ležícího 400 kilometrů severovýchodně od Vancouveru. Příležitosti u Forda se pak už nepustila. Kromě modelingu a reklamy si díky své perfektní francouzštině přivydělávala i jako letuška. Dokonce vyměňovala olej na ropných rafineriích - a to jen proto, aby měla peníze na studium.

Dnes patří mezi hollywoodské špičky, přitom ještě před deseti lety téměř nikdo nevěděl, že tato herečka vůbec existuje. Ovšem rok 2004 jí konečně přinesl popularitu - dostala tehdy roli Kate Austenové v seriálu Ztraceni, který se stal televizním hitem. „Bylo na čase,“ směje se. „Bylo mi pětadvacet a měla jsem za sebou jen malé role v několika seriálech a v béčkových filmech, takže šlo o to, jestli vůbec jako herečka prorazím,“ vzpomíná.

Herečkou se, jak tvrdí, ale nestala proto, aby byla slavná, ani proto, že by to byl její životní cíl. „Vlastně se to přihodilo náhodou. Na škole jsem dělala psychologické testy a kladla jsem na sebe značné nároky. Chtěla jsem si dokázat, co vydržím. A jít na konkurz bylo jednou z mých zkoušek sebe samé. Když jsem pak v roce 2001 poprvé a nečekaně začala role dostávat, musela jsem se zamyslet nad tím, jestli opravdu chci být herečkou. Teď toho ale nelituju, štěstí, které mám, je fantastické.“

Ztraceni mohou i za to, že se Evangeline odstěhovala z Kanady na Havaj. „Doma na severu jsem byla obklopena chladnou přírodní krásou a tak radikální změny jsem se bála. Ale nabízeli mi tam roli se spoustou peněz, tak jsem kývla. A Havaj mě dostala, je to ráj na zemi,“ pěje chválu na místo, které si zamilovala a kde stále žije.

Jak to má ale atraktivní Evangeline se vztahy? Sama přiznává, že je v lásce nestálá. Jejím prvním manželem byl kanadský hokejista Murray Hone. Ve Ztracených se zamilovala do anglického herce Dominika Monaghana, se kterým chodila do roku 2009. Po pěti letech ho vyměnila za asistenta produkčního ve Ztracených, havajského rodáka Normana Kaliho, se kterým má tříletého syna Kahekiliho, což v havajštině znamená Hrom.

„Co se mužů týče, jsem hodně vybíravá a náročná. Vlastně vždy po pěti letech potkám někoho, kdo mě přitahuje,“ přiznává bez mučení. Možná ale, že u svého partnera a otce syna zůstane déle. Norman je totiž muž podle jejích představ. Je pohledný, hrál i v několika filmech, které se točily na Havaji, ale hlavně je srdcem a duší sportovec, stejně jako Evangeline.

„Oba nade vše milujeme přírodu. Surfujeme spolu, běháme a s malým chodíme na dlouhé procházky po pláži. Zatím mi s ním tedy nic nechybí. A svatba v bílém na sluncem zalité Havaji by taky nemusela být k zahození,“ dodává s úsměvem úspěšná Evangeline Lillyová.