Článek
Mnoho žen si jistě dodnes vzpomíná, jak na svých krcích nosily v 90. letech plastový náhrdelník, který připomínal tetování. Kdo ho neměl, nejlépe ještě v kombinaci s prstýnkem či náramkem, jako by nebyl.
Historie těchto obojkových náhrdelníků sahá až do doby Anny Boleynové, pro kterou byl šperk obepínající krk poznávacím znamením.
V historii najdeme ale i další zmínku o tom, že se nosily stuhy okolo krku. Ženy si během francouzské revoluce uvazovaly okolo krku červené sametové stuhy s mašlí jako symbol solidarity s jedinci, kteří byli posláni pod gilotinu, píše bustle.com.
Později byly náhrdelníky symbolem šlechty, zdobily je drahé kovy, ale i perly a drahokamy.
Jejich velký boom zaznamenala běžná společnost okolo roku 1990. Šílenství započalo právě plastovými elastickými náhrdelníky, které připomínaly tetování. Staly se prostředkem k tomu, aby se jedinec vymezil a mohl vystoupit z řady.
Ženy, které je nosily, byly většinou právem považovány za rebelky. Ačkoliv nejčastější a nejoblíbenější barvou byla černá, výjimkou nebyly ani ozdoby v jiných barevných variantách.
Díky univerzálnosti je nenosili jen rebelové a milovníci extravagance, oblíbili si je i metalisté a lidé propagující gotický styl. K jejich mrtvolné vizáži totiž tento doplněk naprosto dokonale pasoval.
Plastový obojek je vytvořen z jemné černé plastové šňůrky, díky své tenkosti snadno splyne s kůží a může tak připomínat i tetování.
V dnešní době se nosí dál. A to jak klasická podoba, známá z devadesátých let, tak i její nejrůznější moderní podoby.