Článek
Oba svátky mají kořeny v keltských zvycích z doby, kdy lidé neuměli měřit čas, neznali kalendář a rytmus jejich životů udávalo postavení slunce a luny. Neměli čtyři roční období, ale jen dvě. Světlou, kdy seli, a tmavou, kdy sklízeli.
Začátek tmavé části roku se slavil v noci z 31. října na 1. listopadu jako svátek Samhain (volně přeloženo jako konec léta). Magičnost této noci umocňovala víra Keltů, že se stírá hranice mezi mrtvými a živými, kteří jsou velice blízko druhému břehu.
Svíčky na hrobech i v dýních
Po dobytí keltských území Římany se keltské a římské tradice různě prolínaly. Katolická církev však o pohanské zvyky neměla zájem a v šestém století zavedl papež Bonifác IV. pro období Samhainu svátek Všech svatých.
Památku zesnulých zavedl v roce 998 benediktýnský opat Odillo z Cluny. Od té doby se v mnoha evropských zemích slaví 1. listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušičky. A tak zatímco v našich krajích vzpomínáme na zesnulé zapálením svíčky na hrobech, v anglosaských dávají svíčku do vydlabané dýně.
Převlek jako ochrana před zlými duchy
Tykev, postavená v okně anebo na trávníku před domem, slouží též jako dekorace. V rodinách, kde jsou děti, to bez ní snad ani nejde. A nejen to, holky a kluci, vymustrovaní v maškarách, chodí o Halloweenu od domu k domu koledovat. Jakmile vyjde majitel ven, uslyší od malých hastrošů: „Trickt or treat?“ - což prý znamená: „Koledu, nebo vám něco provedu“. Řekne-li hostitel trick, děti předvedou nějaký trik, třeba stoj na hlavě, svíčku či přemet a za to dostanou sladkost nebo ovoce.
Chození v maskách souvisí se zmíněným Samhainem. „Pro Kelty byl Samhain časem, kdy se otvírá brána mezi tímto a dalším světem. Byl to tedy čas komunikace s mrtvými, kteří se jako divoký podzimní vítr toulali po zemi,“ říká věštkyně a kartářka Hana Váňová.
Duše zemřelých, vracející se v tuto noc domů, vyhledávaly příbuzné, kteří jim měli pomoci vstoupit do Země mrtvých. Zesnulým svítili na cestu pomocí vydlabaných dýní a řep a zároveň se chránili před zlými duchy maskami a převlekem do starých hadrů. Samhain se této noci říkalo až do 16. století, pak vznikl zkrácením výrazu All-hallow-evening - předvečera Dne všech svatých - Halloween.
Udělejme si vlastní oslavu
Je jedno, zda chceme slavit Dušičky, nebo Halloween a nemá cenu zatracovat to, co neznáme. Pokusme se spíš udělat si v tyto dny svůj vlastní svátek.
Můžeme vzpomínat na mrtvé, ale připravme se také na dobu čekání na jaro. Bude dlouhá, potrvá až do filipojakubské noci, kdy přivítáme svátkem Beltane světlou část roku.
Jak by mohl vypadat takový samhainový sabat? „Třeba jako poděkování za sklizeň. Poprosme také o to, abychom vládu tmy přečkali. Co si kdo nahospodařil, ať už zdravím, penězi anebo láskou, bude totiž po dobu temna využívat,“ říká Hana Váňová a dodává:
„Vzpomínka na zemřelé by měla být součástí těchto oslav, ale není nutné nakoupit haldy květů a vydrhnout po celý rok neudržované hroby. Vzpomínka, ovšem ne negativní, má být v srdci.“
A co potom?
Celý čas po oslavě má patřit odpočinku, meditacím, rekapitulaci, tedy ne tvoření. Co nestihneme do listopadu, necháme zase až na duben.
Zbavme se zlozvyků
A protože končí čas sklizně, připravme ještě hostinu, nakupme hodně svíček. Jak slavit dál, radí Hana Váňová:
- Vybírejme svíčky v barvě oranžové. Čím víc jich bude, tím líp. Slouží jako ochrana.
- Na dveře můžeme pověsit podzimní věnec, který vydrží do prosince.
- Hostinu uspořádejme nejen pro rodinu. Nezapomínejme, že je třeba se podělit i se zemřelými. Dřív se obětoval dobytek, my připravme hody, na nichž by neměla chybět jablka, víno sušené i čerstvé, chléb.
Na otázku, co bychom měli udělat sami pro sebe, věštkyně odpovídá: „Je to ideální doba zbavit se přebytečného harampádí. Co jde, to opravme, nefunkční věci bez přemýšlení vyhoďme. Můžeme se zbavit i zlozvyků, trápení a všeho nepotřebného, co jsme nasbírali za vlády světla. Sepíšeme to všechno na pergamenový papír, třikrát po sobě přečteme a papír spálíme.“