Denzel Washington: Nevěřím tomu, že se lidé rodí zlí

A proč právě thrillery? „I když jsou v nich také antihrdinové, převážná většina z nich jsou muži, kteří se snaží chránit zákon a bojovat za ty, kteří se sami bránit nemohou. Často ale na pomstu zůstanou sami, nanejvýš s tím nejbližším, což je parťák. Tak jako tak se musí z té bryndy dostat a většinou to těm gangsterům nedarují. A právě to se mi na těchto nebezpečných rolích líbí,“ prozrazuje nejslavnější černošský herec současné generace s honorářem dvacet miliónů dolarů za film.

A přesně taková je i postava McCalla v Equalizeru. Jde o bývalého člena elitní tajné vojenské jednotky, který předstíral svou smrt, aby mohl začít žít poklidný život. Když je ale ohrožen život mladé dívky Teri, musí svůj dobrovolný odpočinek ukončit a ocitne se tváří tvář těm nejhorším mafiánským zločincům - a spoléhat může opět jen na sebe.

„McCall chce svou pohnutou minulost nechat za sebou a opravdu se snaží. Dokonce tam mám větu, kde říkám: Udělal jsem hodně špatných věcí, na které nejsem pyšný, a nechci se k něčemu podobnému vrátit. Role mi tak trochu připomíná tu z Muže v ohni, kdy bývalý frustrovaný vládní agent Creasy, kterého najali na hlídání malé holčičky, také vyhlásí nelítostnou válku všem, kteří ji unesli, a mění se v bezcitný vraždící stroj,“ říká Denzel.

Přes to všechno ale zvažoval radikální změnu žánru. „Po loňském thrilleru s Markem Wahlbergem 2 zbraně jsem dokonce své manželce slíbil, že muže se zbraní, kteří zabíjejí, už nikdy hrát nebudu. Když pak ale přišel s Equalizerem režisér Antoine Fuqua, díky kterému jsem dostal Oscara za Training Day, úplně mě to zase pohltilo a já jsem nemohl říci ne,“ usmívá se provinile.

Na otázku, zda se nepříčí morálnímu kodexu syna faráře přijmout i role antihrdinů, odpovídá: „Ne, protože jako herec musíte umět zahrát jak dobro, tak zlo. A zlo existuje a vy ho máte být schopen ukázat. Ukázat, jak a proč byl charakter určitého člověka pokřivený. Nevěřím tomu, že se lidé rodí zlí. Věřím, že zlo může ovládnout lidskou duši kvůli událostem v dětství nebo podmínkám v životě, které mohou člověka připravit o důstojnost, o naději a zavést ho na tu špatnou stranu.“

Herectví bylo Denzelovi souzené. „Vnitřně jsem ho cítil. V roce, kdy jsem začal hrát, přišla do maminčina salónu krásy žena, známá v naší komunitě jako jasnovidka, a stále se na mě dívala do zrcadla. Nakonec vzala kus papíru a napsala na něj věštbu a řekla mi ji nahlas: Budeš cestovat po světě a kázat miliónům lidí.

A protože mě tenkrát zrovna vyhodili ze školy, zeptal jsem se jí: A vidíte něco, že by mě mohli vzít zpátky? Prostě jsem se tomu v duchu smál. Bylo to v březnu 1974 a v září jsem hrál. Ten papír mám pořád schovaný,“ kroutí ještě dnes nevěřícně hlavou.

Metr pětaosmdesát centimetrů vysoký Denzel má štíhlou, atletickou postavu a od pohledu si je jistý sám sebou. Na fyzičce pracuje celá léta. Od Hurikánu v ringu (1999) pokračuje v pravidelném tréninku v posilovně, který by vyčerpal většinu daleko mladších mužů. Pět dnů v týdnu dělá deset kol boxu, který spojuje posilovací trénink a aerobní cvičení, pomáhá posilovat svaly a zároveň spaluje tuk. „Udržuje mě to v kondici a zatím ani moc nepotřebuji kaskadéry. Ale klepu na dřevo, otec čas je neúprosný,“ směje se Denzel, který letos v prosinci oslaví šedesátiny.

Na otázku, jak ho jeho otec pomohl připravit na život v hereckém světě, odpovídá: „Byl to člověk silného přesvědčení a principů. Byl můj hrdina a duchovní vůdce. Všechno, čeho jsem v životě dosáhl, je přímým důsledkem jeho inspirace a moudrosti. Snažil jsem se žít podle příkladu jeho i své matky, která měla na můj život také velice pozitivní vliv.”

„Těmi samými průvodci životem se s mojí ženou Paulettou snažíme být našim čtyřem dětem. Mohu mít spoustu úspěchů jako herec, ale nebude to pro mě vůbec nic znamenat, jestliže bych nebyl dobrým tátou a některé z mých dětí by mělo osobní nebo zdravotní problém,“ svěřuje se.

„Proto jsem vždy stavěl rodinu na první místo před kariéru. Jistěže je pro mě kreativní práce důležitá, ale vždy je nutné umět najít rovnováhu mezi tvůrčí stránkou života a tím osobním, jinak práce ztrácí smysl,“ říká Denzel, jehož téměř třicetileté manželství se čtyřmi dětmi patří v Hollywoodu k těm nejdelším.

A co herecká sláva? „Tou se nikdy nesmíte nechat unést. Jsem moc rád, že mám vedle sebe tak silnou ženu, jako je Pauletta, která mě drží nohama na zemi, tu, která mi občas řekne: Hlavně se ze sebe nepodělej, zas tak ideální nejsi!“

A na příležitosti, které jsem měl s mými fanynkami, se mě neptejte. Za prvé nejsem ten typ, který by postavení hvězdy v tomto směru zneužíval, a za druhé nezapomínejte, že jsem farářův syn. Takže mám otce, Pána Boha a manželku, kteří na mě dávají pozor,“ směje se sympatický Denzel Washington.