Denisa Adolfová a její sbírka luxusních a ručně šitých kabelek

Výstava je její dárek k jubilejním 100 letům Československa. Ukazuje takzvané vysoké brašnářství, francouzsky maroquinerie, které ovládá jen hrstka řemeslníků. Název záměrně neprozrazuje mnoho. Stejně jako na první pohled jednoduchá kabelka, jejíž vnitřní uspořádání může skrývat nejedno tajemství.

„Myšlenka uspořádat výstavu módního doplňku vznikla před deseti lety během mého studijního pobytu ve francouzském Montpellier. Starší kabelky mě v té době začaly okouzlovat svým nadčasovým designem, dokonalým zpracováním i luxusními materiály. Když jich v mé sbírce přibývalo, všimla jsem si, jak se v nich nejen odráží historie a změny ve společenském postavení žen, ale třeba i to, jak nové materiály nahrazují jiné a jak se celé řemeslo proměňuje,“ vysvětluje Denisa Adolfová.

Tváří expozice se stala herečka Veronika Arichteva, hvězda televizního seriálu První republika. A právě do jeho třetí řady designérka vytvořila dobové doplňky, které můžete na výstavě také vidět.

Mezi klenoty patří dvě psaníčka Lídy Baarové, vykoupená z její pozůstalosti, černá semišová kabelka krásně zdobená červenými korálky, kterou své milence ve Vídni koupil malíř Václav Radimský, kabelčičky ozdobené slonovinou, vyšperkované jadeitem a zlatou nití nebo ozdobené pštrosím perem.

K tomu nesmrtelné minaudiere, což je kazeta, bez níž se neobešla moderní žena po 1. světové válce při společenských událostech, nebo vanity case (doslova „krabička marnivosti“) ve tvaru kvádru různých barev a materiálů. Obsahoval zrcátko, pudřenku s labutěnkou a rtěnku opatřenou delší šňůrkou. Perličkou je plastová vzácnost vypadající jako malý piknikový košík vyrobený z křišťálu.

„Fascinuje mě, že stará psaníčka a malé kabelky jsou na první pohled placaté, ale když je otevřete, překvapí prostorností interiéru. Ženám to dříve stačilo, kdežto dnes nosí objemné kabely a batohy, z nichž je často bolí záda,“ tvrdí.

Denisina sbírka čítá 50 vzácných kousků zejména z období od roku 1900 až po 60. léta. Vintage poklady nachází převážně nahodile v anticích nebo na bleších trzích. Nejčastěji v Belgii a Itálii. Aby byla vystavená kolekce kompletní, poskytla vzácné exempláře také Denisina spřízněná duše, starožitnice Jitka Pražáková. Ta módní doplňky vášnivě sbírá dvacet let.

Úplně první kabelku si designérka koupila ve starožitnictví v pražské Pštrossově ulici: „Byla z krokodýlí kůže, což mi tenkrát ani nedošlo. Líbilo se mi její zpracování a praktičnost. Chtěla jsem tehdy sama vytvořit něco nadčasového, co by mohly ženy nosit i za osmdesát let,“ ukazuje na jeden model během vernisáže návrhářka. Střídavě žije a tvoří v Bruselu a v Praze. Její ateliér sídlí v budově SmetanaQ.

Název Pudr, chrom a elegance odkazuje na tři časové etapy. Pudr na éru, kdy ženy přestaly vyšívat, začaly se emancipovat a tančit charleston. Navíc se rozvinula dekorativní kosmetika. Dámy se nezdráhaly si třeba na veřejnosti pudrovat nos. Tím dávaly najevo, že se chtějí také bavit a o sebe pečovat.

Objevovaly se nové módní trendy. Absence kapes charlestonových šatů a zachování rovné siluety vyžadovaly jiné provedení kabelek. Popularitu si získala různá pouzdérka pouze se zrcátkem a pudrem nebo tabatěrkou.

„La poudre ve francouzštině znamená prášek. V uměleckých kruzích se tak říkalo i kokainu. Kdo ví, možná některé zvláštní přihrádky a zrcátka v minikabelkách sloužily také jako šňupátka,“ spekuluje Denisa.

Chrom odráží období rozpuku automobilismu, kdy se něžnější pohlaví odvážilo řídit auta. Typické byly pochromované rámečky na kabelkách: „Automobily byly inspirativní. Sama závodnice Eliška Junková razila heslo, že kabelka je pro ženu tím nejlepším dárkem,“ dodává Denisa.

A elegance nás vrací do válečné doby: „Příchod druhé světové války a nedostatek materiálů rozhodně nezabránily ženám, aby byly elegantní. Pro doplňky se využívalo různých zbytků nebo levnějších materiálů, například lýko, nebo vznikaly nápadité doplňky z provázků. Zaujalo mě, že si ženy dokázaly odlakovat nehty i poslední kapkou benzínu. Okolnosti daly vzniknout velice originálním modelům, připomínajícím dnešní trend proti plýtvání surovinami,“ dodává návrhářka.

Poctivému ručnímu řemeslu je absolventka vysoké školy oděvního designu v Paříži (ESMOD International Paris) věrná i ve vlastní tvorbě. Pracuje s těmi nejexkluzivnějšími kůžemi – aligátorem, hroznýšem, rejnokem, pštrosem. Specialitou jsou také kůže z ještěrek nebo ryb.

Správnou techniku zpracování se naučila od mistrů ve svém oboru, když v Bruselu pracovala pro belgickou firmu Delvaux, nejstarší dům s luxusními koženými doplňky na světě. Dříve to bývala výhradně mužská, fyzicky náročná práce.

„Musíte vědět, jak se kůže aligátora hýbe. Nemůžete ji jen tak nařezat přes šablonu. Je třeba přemýšlet, jak z ní vytěžit maximum v největší kvalitě, aby polovina materiálu neskončila v koši. Abych mohla vytvořit jednu středně velkou kabelku, potřebuji většinou dvě aligátoří kůže. Každá má jinou kresbu, někdy i barvu, takže je musím nařezat tak, aby finální výsledek vypadal harmonicky. Bez estetického cítění i řemeslného know-how to nejde,“ míní Adolfová.

Největší výzvou je pštrosí kůže. „Nelze ji jednoduše strojově ztenčit řezáním, ale speciálně se trhá, aby z kůže, kde jsou díry po ptačích brkách, nevznikl cedník. Ne nadarmo se říká, že když zvládnete pštrosa, zvládnete vše,“ prozrazuje. Kůže, které používá, pocházejí prvořadě z chovných zvířat na maso. „Pro velkochovy jsou kůže většinou odpad,“ doplňuje.

Po dvou letech jistého zaměstnání v prestižní módní manufaktuře se rozhodla jít takzvaně na volnou nohu a vybudovat si vlastní značku DA Adolfova. Kabelky pro ženy i brašny pro muže, doplňky a šperky tvoří na zakázku. Rozvíjí koncept „stále nového vzhledu“, kdy mimo jiné vychází z tradičních tvarů, ale v novém provedení. Již několik kolekcí představila v Paříži, Bruselu nebo Londýně, pravidelně se účastní pražského Designbloku.

Proslavila se vyřezávanou kabelou inspirovanou motýlími křídly. Nazvala ji Košík. Úspěch zaznamenala i malým černým večerním psaníčkem a kabelkou Bi_Face se zapínáním z obou stran. Vyniká čistým geometrickým střihem a různými barevnými provedeními, uvnitř je navíc vybavena zrcátkem ve tvaru očička a poutkem na rtěnku.

„Ženy by si měly kabelku pořizovat hlavně pro sebe, aby se líbila jim samotným, ne kvůli značce nebo lidem okolo,“ zdůrazňuje na závěr.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: