Článek
Chodbami Alzheimercentra v Jihlavě zní dětský smích, zdejším klientům totiž každý den ozvláštňují děti z dětské skupiny Ježeček, která je k dispozici pro zdejší personál a rodiny žijící v okolí.
„V zařízení máme dvanáct dětí, od jednoho roku do pěti let, které téměř každodenně navštěvují naše klienty a vždy jim zanechají úsměv ve tváři. Setkávání, mezigenerační propojování na protipólech časové osy, má zde skutečně úspěch,“ vysvětlila ředitelka centra Renata Horňáková.
Návštěvy potmě: Nevidomí přinášejí seniorům do života světlo
Pocit naplnění a radosti
Kromě dětí seniory v centru navštěvují i dobrovolníci z řad středoškoláků, vysokoškoláků i dospělých lidí. Například teď před Vánoci společně připravují výzdobu. Mezi dobrovolnicemi, které seniory pravidelně navštěvují, je i Lenka Zimová z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.
„Mně osobně to přináší pocit naplnění a pocit radosti. Zvlášť když vidím, jak jsou senioři po našem společném tvoření spokojeni s výsledkem,“ svěřila se, proč centrum ráda navštěvuje.
Sendvičová generace aneb Musím zvládnout všechno
S tím souhlasí i další společnice Monika Belinská, která se sama potýká s handicapem, je totiž téměř nevidomá. To jí však nebrání se seniory kromě povídání chodit i na procházky či do kaváren nebo jim poskytnout masáž.
Dárky posílají lidé z celé republiky
Věcí, se kterými je v centru třeba vypomoci, je do Vánoc ale ještě dost. Ježíška tu přitom oslaví už 19. prosince, a to společně s dětmi z dětské skupiny, které budou seniorům rozdávat dárky, které do centra putují z nejrůznějších míst.
„V rámci dobrovolnické akce každý rok děláme před Vánoci akci Od srdce k srdci, kdy oslovujeme širokou veřejnost se seznamem dárků, které by našim klientům udělaly radost. Letos akce také probíhá a už se nám začínají dárky scházet v zařízení,“ zmínila ředitelka.
Senioři si o pomoc často neřeknou, kvůli tomu strádají a rychleji ztrácejí sílu
Forma terapie
Nicméně dobrovolníci přicházejí do centra po celý rok, nejen před svátky. Podle ředitelky Horňákové je to pro seniory i forma terapie.
„Povídají si s nimi i v rámci nějakých vzpomínkových terapií. Dalo by se říct, že je to i trochu reminiscenční terapie, protože věci, které si klienti pamatují, jsou z daleké minulosti a samozřejmě návštěvníky, dobrovolníky to zajímá, takže si s nimi na toto téma často povídají,“ vysvětlila.
Místní klienti si časté návštěvy vychvalují. „Chodíme do dílny, takže hodně pletu, dělali jsme věnce. Vždy se tady něco dělá,“ uvedla dvaaosmdesátiletá Karla Juránková, která je v centru od letošního ledna.
Nicméně podle ředitelky Horňákové musí v centru dávat pozor na to, aby se nikdo z klientů nezafixoval na konkrétní dobrovolníky.
„Když dobrovolnická činnost musí skončit, tak je to klientům líto. Dobrovolníci tak mají vždy určitou skupinu klientů, které navštěvují, nikoli pouze jednotlivce,“ zmínila.
Osamělost starých lidí se zvyšuje. S mladými hledají společnou řeč
Aktivit v centru mají více než dost. Jakmile skončí Vánoce, plánují zde na začátek příštího roku fotografickou výstavu, a to ve spolupráci se studenty místní střední uměleckoprůmyslové školy. I tak by klienti i ředitelka uvítali více dobrovolníků.