Článek
On a jeho kamarád Čeněk Stýblo jsou dnes asi největší české internetové hvězdy. A čím uchvátili milióny návštěvníků svých videí? Debilními kecy. Tak se jmenují jejich krátké filmy, které se zároveň staly skvělým místem pro umístění reklamy. Placené, samozřejmě…
„Nás samotné baví jednoduchý humor, opravdu jde o to, aby se zasmálo co nejvíc lidí a měli si naše krátká videa chuť přeposílat. To je taky cílem virálu,“ vysvětluje Erik a jeho kolega, kamarád a druhá hvězda krátkých videí Čeněk Stýblo, přikyvuje.
Videa s názvem Debilní kecy se odehrávají v různých prostředích. Například v koupelně (na snímku Erik).
Virální videa jsou fenoménem dnešní doby a i u nás jsou už poměrně zavedeným nástrojem reklamního průmyslu. Princip je geniálně jednoduchý – podobně jako virus se totiž šíří „sama“. Využívají toho, že není nic snadnějšího, než když si uživatelé internetu přeposílají a sdílejí to, co je na internetu zaujme.
Konkurence videí je sice obrovská, ale ve chvíli, kdy si dílka začne přeposílat dostatečné množství lidí, se okamžitě jejich tvůrci ocitají v hledáčku firem, které jim rády zaplatí za vložení své reklamy.
Čeněk (zde ve videu Debilní kecy studentů) i Erik sázejí na jednoduchý humor…
„Musíme odmítat nabídky, přijímáme tak deset procent z těch, které dostaneme,“ říká Erik, pro kterého jsou stejně jako pro Čeňka krátká videa jediným a dobrým zdrojem příjmů.
Vtípky o matkách, učitelích, holkách…
Dvojici ViralBrothers u nás nemůže ve sledovanosti konkurovat skoro nikdo. „Máme náskok prostě proto, že máme zkušenosti s točením videí na web,“ vysvětluje Erik a Čeněk ho doplňuje.
„Před pěti lety začínalo fungovat rychlé připojení na internet. Začali jsme točit krátké skeče pro Stream.cz s tou první vlnou, jako je Kazma nebo Ruda z Ostravy.“
Jenže tahle životní epizoda skončila. Když kluci přemýšleli, co dál, inspirovali se krátkými videi, která zaplavila YouTube a označují se souhrnným názvem Shit Mothers Say (Kraviny, co říkají matky). Dělají si legraci z obvyklých frází, které každý může slyšet od své matky.
Erik Meldik ve virálu s názvem Debilní kecy matek, vlastní verzi formátu, který slaví úspěchy na sítích po celém světě.
„Převzali jsme formát, který funguje i v zahraničí,“ říká Erik. Na foťák natočili i další díly o klucích, holkách, učitelkách, Češích na dovolených nebo Pražácích.
Na konci každého krátkého filmu nabušeného vtipnými hláškami je pak vložený odkaz na komerční webové stránky, kam by se divák měl podívat a vidět víc Debilních keců. Do spolupráce s reklamními agenturami ani firmami se ale kupodivu sami nijak nehrnuli.
Najděte si nás sami
„Chtěli jsme, aby firmy přišly za námi. Jenže na začátku o nás nikdo nevěděl,“ vysvětluje Čeněk, který v té době dělal produkčního. Štěstí jim přálo – jeden z klientů, pro kterého pracoval, si objednal virál, aby tak propagoval svoji lakovnu aut.
Dvojice natočila video parodující rapové klipy s polonahými ženami a drahými auty. Stylizovali se do postav lakýrníků. Na video se podívalo čtyři sta tisíc lidí. Cílová skupina byla muži nad osmnáct let.
…a inspiraci čerpají u samotných uživatelů internetu…
Kampaň byla úspěšná a zadavateli pomohla v získávání zakázek. „Kdyby ale měl víc lakoven na různých místech, určitě by mu to pomohlo ještě víc,“ vysvětluje Erik s tím, že jen těžko můžou ovlivnit to, kde v České republice si uživatelé video pustí.
Ideálně by měly být počiny ViralBrothers zaměřeny na všechny. „Chceme prostě, aby si je pustilo co nejvíc lidí. Vymýšlíme takový humor, který podle nás osloví každého. Určitě se hodně snažíme být mainstreamoví.“
Ale jak takové věci dosáhnout? Zeptejte se přímo fanoušků. Podle Čeňka a Erika právě ti poradí vždycky nejlíp. „Když točíme další díl Debilních keců, napíšeme téma na naše facebookové stránky a počkáme, s jakými hláškami fanoušci přijdou.“
Podle dvojice jsou lidé, kteří sledují jejich videa, skvělým barometrem toho, co se bude líbit, a co ne. „My rozhodně netvrdíme, že internetové debaty jsou kanál nebo žumpa, tak jak to například říkají mnozí známí lidé,“ podotýká Erik.
Daniela Štěruská a Petra Kovářová ze společnosti Surrealis považují za výhodu, že nejsou „kované“ reklamními agenturami.
„Jen pár lidí chce vyloženě napsat něco urážlivého, ale takových haterů (angl. slovo hater znamená nepřítel – pozn. red.) je málo a rychle se dají poznat. Ostatní prostě upřímně napíšou, že se jim to nelíbí. Takže proto, abychom se zlepšovali, jsou jejich názory důležité.“ Pokud až příliš mnoho lidí upozorňuje na stejné nedostatky, pro kluky je to impuls k tomu, aby se jich příště vyvarovali. Zřejmě i díky tomu mají jejich videa ke třem miliónům zhlédnutí.
Přestože ViralBrothers dělají reklamu i velkým internetovým portálům, nikdy nespolupracovali s žádnou reklamní agenturou. „Reklamky nám do toho vždycky chtěly moc mluvit. A my jsme jim vysvětlovali, že jak to děláme my, tak to funguje, a zatím to opravdu nikdo jiný neumí tak jako my,“ dodává Čeněk k tomu, že jejich představy o výsledku se neslučují s představami reklamních společností.
A přitakává jim i odborník. „Virálně se šířící obsah není to samé jako virální marketing,“ který provozuje marketingové a reklamní služby. „Správné virální video by mělo zasáhnout sociální síť. Přičemž sociální síť není v tomto slova smyslu třeba Facebook, ale síť lidí, kteří jsou vzájemně nějak provázaní – například zubaři,“ vysvětluje Pavel Hacker z firmy Brandz Friendz.
„Jde o to, aby si takové video přeposílaly skupiny lidí, kterých se jeho sdělení nějakým způsobem týká. A měli by mít okamžitě chuť říci si: ‚Tak tohle musí vidět i Standa nebo Franta.‘ A přeposlat jim ho.“
Dělá si legraci?
Jako zjevení se na českém internetu objevila upřímná zlatokopka a blondýnka Nicky Tučková a už tři milióny lidí zhlédly její naprosto „upřímné“ přiznání, jak by si chtěla namluvit bohatého chlapce.
Budoucí herečka Táňa Malíková v reálu studuje JAMU…
„Nejdřív jsem trochu váhala, jestli do toho mám jít a nabídku přijmout, ale sama dělám vtipy o blondýnách. Trochu se za ně schovávám,“ říká Táňa Malíková, dvaadvacetiletá herečka JAMU, která kývla na roli Nicky agentuře Surrealis a vlastně se tím proslavila přes noc.
Záběry, které vypadají, že jsou natočené na mobil, šíleně falešný zpěv a text, nad kterým zůstává rozum stát, zajistily, aby si lidé video s trochou zlomyslnosti posílali ve velkém. Komentáře pod klipem a vzkazy pro hloupou blondýnku Nicky jsou velmi mírně řečeno nelichotivé. Nenuceně a přirozeně působící studentky herectví Táni se ale prý nijak zvlášť nedotkly – se svou postavou nepříliš chytré, ale zato zapálené blondýnky vesele pokračuje.
„Šla jsem do toho s tím, že půjde o mystifikaci, a hrála jsem svoji roli,“ usmívá se. „Navíc na ulici mě lidi nepoznávají. Většinou chodím nenalíčená. Poznali mě jen párkrát s make-upem.“ Známým, kteří její přesvědčivou performanci viděli, se její výkon naopak líbil a ocenili ho.
„Nejtěžší asi bylo zpívat tak strašně falešně,“ říká Táňa, která přiměla obrovské množství lidí, aby se téměř dvě minuty dívali na obrazovku počítače a zarytě přemýšleli, jestli si ta ženská dělá srandu, nebo ne…
Doba fandí přeposílání
Její video si objednal jeden portál, který dává rady o financích a srovnává ceny produktů, jako jsou například pojištění nebo zájezdy. Kontrast zvýšení finanční gramotnosti versus vystoupení zlatokopky byl jistě zajímavý.
Faktem je, že uživatelé debatující pod jejími videi se dělí na tři skupiny – jedni znají pozadí celé kampaně, druzí předpokládají, že je celá věc legrace, a baví se. A těm posledním přijde Nicky Tučková autentická a neváhají jí nadávat za hloupost.
„Klip se objevil i v americkém pořadu Chelsea Lately, což pro nás byl obrovský úspěch. Ani tam nevěděli, že Nicky není skutečná,“ vysvětluje jedna z autorek klipu, Daniela Štěruská ze společnosti Surrealis.
„Na začátku neměl nikdo vědět, že je to virál. A povedlo se,“ vysvětluje Petra Kovářová, která spolu s Danielou za kampaní stojí. Setkaly se při psaní scénářů a zařizování produkce pro Českou televizi a Novu. „Možná jsme prorazily i proto, že nejsme kované reklamními agenturami, ale šly jsme na to tvůrčí cestou,“ vysvětluje Petra.
„Dnešní doba fandí sdílení videí na Facebooku. Chtěly jsme, aby si lidé měli chuť video posílat. Vycházely jsme z toho, že když se koukáme na internet, tak stejně jako spousta lidí ani nevnímáme, co je tam za reklamu.“