Hlavní obsah

Dana Morávková: S fňukáním se nikdo daleko nedostane

Právo, Lucie Jandová

Sešly jsme se dva dny po jejím odchodu ze StarDance. Měla zrovna před představením hry Jakub a jeho pán, které je už roky vyprodané. Nebyl v ní ani stín hořkosti. „Proč taky?“ podivila se jedenačtyřicetiletá herečka, která šokuje leda svým obdivuhodně spořádaným rodinným životem. „Tancem v soutěži jsem si splnila svůj sen!“

Foto: Profimedia.cz

Dana Morávková

Článek

Vypadla poté, co podala ve StarDance svůj nejlepší výkon, shodují se kritici. „To, že odejdu, jsem čekala v každém kole. To je nevyzpytatelné. Užila jsem si ale všechny tance. I ty, co mi porota hodnotila hůř. Každý tanec jsme tancovali jako o život,“ ohlíží se herečka.

Přiznává, že se do tancování, jako do všeho, co ji baví, pustila naplno. Když jí nabídli účast v taneční soutěži, nezaváhala ani vteřinu. A nelituje. „Prohra? Ale prosím vás! Prohra je, když se stane něco závažného. Třeba když ztratíte blízkého člověka, ale ne tohle.“

S násadou od smetáku i krabicí mezi koleny

Povídat si s Danou Morávkovou znamená navštívit skutečnou dámu. Ačkoli ví přesně, co prozradí a kdy dá jen zdvořilou odpověď, setkání s ní je vždy vlídné.

Jako jednu z mála zpovídaných ji zajímá, s kým rozhovor vede. O nikom se nevyjadřuje ve zlém, a tak když prohlásí, že ji její tanečník, trenér společenského tance Jiří Hein, nijak nešetřil, znamená to spíš pochvalu a uznání.

„Byla to dobrá spolupráce,“ hodnotí zpětně. „S Jirkou jsme si na sebe zprvu zvykali, jako všichni cizí lidé, ale čím déle jsme tancovali, tím víc jsme si rozuměli.“

Trénovat začali v srpnu a od té doby tanci věnovali každou volnou chvíli, kdy se Jiří objevil v Praze. Někdy i čtyři pět hodin denně. Jiří Hein totiž žije v Bratislavě, kde se věnuje závodnímu tanci. Násada od smetáku na ramenou, krabice mezi koleny, svázané ruce, to vše patřilo k jeho tréninkovým metodám.

Foto: ČT - Lenka Hatašová

Do všeho, co ji baví, se pouští s ohromnou vervou. S tancem tomu nebylo jinak.

„Quickstep jsem si nádherně užila, i když je to těžký tanec. A třeba slowfox jsem trénovala s ohromnými závěsy na rukávech, abych se pak zvládla ladně pohybovat v šatech podobného střihu. Ty závěsy byly mnohem méně praktické, takže v šatech byl pak pohyb jednodušší.“

Manžel tančí jen v sebeobraně

Protože se kromě herectví věnuje také choreografii, vytvořila ji například pro operu Rusalka ve Státní opeře, ví, jak moc jsou šaty důležité: „Oceňuji práci kostymérky Hany Kopecké, udělala maximum, aby to každé tanečnici slušelo.“

Ačkoli se v dětství a dospívání věnovala vrcholově gymnastice a krasobruslení, kouzlo společenského tance naplno objevila až teď. „Tahle sportovní průprava mi příliš nepomohla. Jsou to jiné druhy pohybu. Chůze i otočky jsou odlišné. Snad jen to, že díky baletu umím stát rovně a ze sportu jsem zvyklá na tvrdý trénink, bylo výhodou.“

Ve společenském tanci by ráda pokračovala i nadále. „Ale už jen tak pro sebe, bez kamer,“ usmívá se herečka. „Můj muž je časově vytížen, a i kdyby nebyl, tvrdí o sobě, že tančí leda v sebeobraně. Chtěla bych si proto najít takový kurz, kde mi dodají i tanečníka,“ má jasno. „Na tanci je krásné, že není nijak omezen, ani věkem. To gymnastka je ve třiceti stará.“

Foto: archív Divadla Bez zábradlí

V divadelní hře Indická banka hraje s Karlem Heřmánkem mladším, režíruje ji Karel Heřmánek starší.

Psycholožka-amatérka

Kolegové z divadla i televize si ji nemohou vynachválit. Chová se naprosto profesionálně, je milá, ochotná, vstřícná a navíc přesná jako hodinky. „Připadá mi to normální, byla jsem tak vychovaná,“ odpovídá malinko na můj dotaz, odkud se to v ní bere. „Nevím, proč bych si měla vybíjet něco na lidech kolem sebe a být na ně protivná. Jasně že se dokážu i naštvat, když mi třeba odtáhnou auto, ale to se přece děje nám všem. S lidmi se buď spřátelím, nebo si je držím od těla,“ prozrazuje herečka svou strategii. „Nevidím v tom nic složitého.“

Samu sebe označuje s nadsázkou jako psycholožku-amatérku. „Určitá schopnost empatie mi nechybí a pomohla mi třeba v pořadu Hádej, kdo jsem,“ tvrdí.

Tam šlo o to, uhodnout, jakou neobvyklou profesi host má. Dana patřila k těm, kteří se trefovali nejčastěji. Možná právě proto podporuje svého syna Petra, který studuje na česko-anglickém gymnáziu, v jeho probouzejícím se zájmu o psychologii. „Podpořila bych ho ale ve všem,“ říká. „Je nerad, když o něm mluvím, ale tohle snad prozradit můžu. Péťa v legraci říká, že má doma dva pacienty, takže se psychologie či psychiatrie bude hodit.

Třeba mi pomůže, až se zhroutím, ale pokud mě má zachraňovat syn, tak by bylo lepší, kdyby se dal na plastického chirurga,“ žertuje herečka, kterou si pro reklamní kampaň vybrala už nejedna módní či kosmetická firma.

Foto: archív Divadla Bez zábradlí

S Josefem Cardou se sešla v situační komedii Divadla Bez zábradlí s názvem Terasa.

Ptám se, jestli si dovede představit, že by se opravdu zhroutila. Při její vitalitě a odhodlání dělat věci naplno se tomu dá věřit jen těžko. „I kdyby ano, nikdo by se o tom nedozvěděl,“ slyším vzápětí. „Nemám ráda sebelítost ani na jevišti, ani v životě. Ráda každému pomůžu, ale nesmí chybět odhodlání. S fňukáním se nikdo daleko nedostane. Moje krédo je jít věcem naproti a nečekat někde v koutě.“

Mrcha Andrea a andělská Zdena

Když jí před osmi lety nabídli v seriálu Rodinná pouta a v jejich pokračování s názvem Velmi křehké vztahy roli všehoschopné mrchy Andrey, která střídá milence a její hlavní zbraní jsou intriky, netušila, že v ní setrvá šest let.

„Jsem moc ráda za to, že jsem mohla být u začátku nekonečného seriálu. Komu se to poštěstí?“ tvrdí. Role Andrey jí vynesla popularitu, ale také mnoho dopisů, ve kterých ji lidé umravňovali a muži navíc slibovali, že ji zkrotí. „Ztotožňovali si mě s mrchou,“ vysvětluje lakonicky. „Ale já ji hrála moc ráda. Co může být pro herečku lepšího nežli charakterově výrazná role?“

Její protipól přišel v roce 2009, kdy ji oslovili s nabídkou role kardioložky Zdeny Tiché do seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. „Zdena je úplný opak Andrey. Mírná, tichá, vlídná, laskavá, zkrátka totálně kladná hrdinka. Tak, jako jsem si na Andree hledala dobré vlastnosti, aby se mi lépe hrála, hledám si na Zdeně ty negativní. Ten kontrast mě dost baví, je co hrát.“ Svou přeměnu tehdy podtrhla i změnou barvy vlasů, které načas zesvětlily. „Bylo to ve scénáři. Zdena přišla o chlapa, co udělala jako první? Obarvila si vlasy. Byla to fajn změna,“ směje se.

Na bruslích s kamarádkami

O práci v nekonečných seriálech mluví hezky. „Je to takové, jak si to uděláte,“ říká. „Natáčí se rychle, to ano, ale pokud si někdo chce vyjasnit dialog s partnerem nebo se zeptat režiséra, není to žádný problém. Při natáčení Ordinace jsem na place nejčastěji s Honzou Čenským, Ivou Hüttnerovou a malým Lukáškem, což je úžasné dítě, takže si lepší parťáky nemůžu přát.“

Foto: archív TV Nova

V Ordinaci v růžové zahradě hraje kardioložku Zdenu. Jejími nejčastějšími partnery v seriálu jsou Jan Čenský a malý Lukášek.

Štěstí na kolegy má také v muzikálu na ledě Popelka, kde hraje královnu. „Trochu tam bruslím,“ říká skromně. „Skvělé je, že jsem v něm potkala spoustu kamarádek z doby, kdy jsem se věnovala vrcholovému krasobruslení. Málokdy se potkám s kamarády z dětství či se spolužáky a je to škoda. Vždycky, ať se nevidíme jakkoli dlouho, navážeme tam, kde jsme skončili, jako by to bylo včera. Měli bychom se asi setkávat plánovitě nebo to za chvíli bude jen na pohřbech!“ směje se.

Cukroví bude z Ordinace

Kromě toho hraje už jedenáctou sezónu také v pražském Divadle Bez zábradlí. „Jsem ráda, že mohu dělat profesi, kterou jsem si vysnila,“ vysvětluje. „Nemohla bych jen tak sedět doma. Ráda jezdím s divadlem i na zájezdy, opravdu si nemám nač stěžovat.“

To si ostatně myslí i obecně. „Chápu, že je hrozné, když někdo přijde o práci. To je velmi nepříjemné. Ale myslím, že celkově si žijeme dobře a měli bychom si stěžovat méně. Zvlášť teď, v předvánočním čase. Lidé jsou někdy podráždění, ale já doufám, že jestli má nastat konec světa, tak jedině v tom, že se lidi k sobě začnou chovat lépe. To bych si moc přála. A přání je otcem myšlenky,“ říká Dana, která každou neděli poctivě zapaluje svíčku na adventním věnci.

Foto: R. Klimeš

V mládí se věnovala krasobruslení, a tak se v muzikálu na ledě Popelka, kde hraje královnu, cítí jako doma. Partnerem jí je Vlastimil Harapes.

„Nikam se neženu. Letos dokonce nebudu ani péct, protože mi pan kuchař z Ordinace nabídl, že mi se ženou vánoční cukroví napečou. Dojalo mě to,“ prozrazuje. „Po Vánocích se chystám s rodinou na hory. Všichni rádi lyžujeme a cestujeme, takže se moc těšíme.“

Čas je pro mě luxus

Na Vánoce svého dětství vzpomíná ráda. Vyrůstala sice v jihočeském Písku, ale konec roku často trávila u babičky a dědy na vesnici. „Vánoce jsou nejhezčí, když jste sama dítě nebo později máte malé děti,“ myslí si. „Jsem ráda, že mě naši vychovali tak, jak mě vychovali. Víte, už je mi hloupé mluvit o tom, jaký máme s Petrem hezký vztah. Nicméně to tak je a myslím si, že je to taky kvůli tomu, jak jsme byli vychováni.“

I když jejím velkým vzorem byly její maminka a babička, svého tatínka, který zemřel, když jí bylo čtrnáct, velice milovala. Byl to matematik a vědecký pracovník a přál si, aby Dana byla matematičkou po něm. „Co mi šlo nejhůř, byla právě matika a fyzika. To nebylo pro mě. Táta mě ale naučil šachy a ty hraju s Péťou. Zatím se mi daří i vyhrávat.“

Dodnes si myslí, že jí pánbůh poslal Petra místo táty. „Jsme spolu osmnáct let a Petr mi nikdy neudělal schválnost nebo nedej bože podraz. Že se padesát procent manželství u nás rozvádí? Tak to asi vzdají moc brzo nebo si myslí, že to s někým jiným bude lepší, a pak zjistí, že to tak není,“ míní. „Když doma najdu špinavé ponožky, tak je seberu a dám do koupelny. Nevidím v tom problém. Podstatné jsou přece jiné věci. Mám třeba radost z Petrových úspěchů a on z mých. To je důležité, nebo ne?“

Foto: Profimedia.cz

Je mi trapné mluvit pořád o tom, že máme hezký vztah, ale je to tak, říká o svém osmnáctiletém manželství s muzikantem Petrem Maláskem.

Její manžel, klavírista a hudební skladatel Petr Malásek, doprovází třeba Lucii Bílou či donedávna Hanu Hegerovou. „To je opravdová dáma, která uměla odejít středem,“ říká o ní Dana Morávková. „Petr mě naučil poslouchat jazz a chodit do jazzových klubů. Spolu posloucháme vážnou nebo filmovou hudbu. Taky rádi cestujeme, ale chybí nám na to čas.“

Ostatně právě čas považuje herečka za luxus. „Toho se mi nedostává. Jinak si nemohu stěžovat, mám vše, co jsem si v životě přála. Teď už jen chci, abychom byli zdraví, měli práci a aby lidi byli na sebe hodní.“

Související témata:

Související články

Oldřich Navrátil: Tanec je dřina

Jen co dotočil seriály Základka a Obchoďák, bude hrát i v dalším seriálu s názvem Benzínka. Čerstvý šedesátník tak ani nemá kdy oslavit své životní jubileum....

Výběr článků

Načítám