Článek
Drama, komedie, mysteriózní film nebo romantika - dvakrát oscarový Brit skvěle ztvární každou roli. Za třicet let své herecké dráhy má právě díky odvážnému výběru svých postav řadu prestižních ocenění a hlavně milióny fanoušků.
V Králově řeči, v Kolejích osudu, ale i v Lásce nebeské Colin divákům zlomí srdce v mnoha situacích. Bez ohledu na to, jak seriózní a silný film je, nebojí se být za moulu a pošetilce, jako třeba v Kouzelné chůvě Nanny McPhee. Ví přesně, jak si ze sebe vystřelit. Kdo by si nepamatoval jeho rvačky s Hughem Grantem?
K vyjádření přemíry citů mu stačí pohled
Ať už je to ale moderní film, uhlazené dobové drama, nebo směšný vánoční svetr v Deníku Bridget Jonesové, Colin je pokaždé mužem velkého stylu. Má znamenité vystupování, i z těch nejtrapnějších, nejneohrabanějších situací vyjde s noblesou sobě vlastní. Méně je pro herce Firtha více - k vyjádření přemíry citů mu stačí jediný pohled. Je totiž především fantastický herec.
V dramatu Koleje osudu si poprvé zahrála s oscarovým Angličanem Colinem Firthem.
Právě čtyřiapadesátiletý Angličan z hrabství Hampshire je na vrcholu sil a točí několik filmů za rok. Už podruhé v krátké době hraje manžela Nicole Kidmanové. V životopisném dramatu Koleje osudu (2013) je to britský důstojník Eric Lomax, který se snaží vyrovnat s děsivými vzpomínkami z japonského zajetí za 2. světové války, v mysteriózním thrilleru Dřív než půjdu spát (2014) Ben, manžel Christiny, ženy postižené ztrátou paměti.
„Představa, že se tomu nejbližšímu něco takového doopravdy stane, je hrozivá. A vám zůstává v srdci jen smutek. Když vám totiž umře někdo drahý a ztratíte ho najednou, vždycky po něm zbude něco nedotčeného, jakmile ale někoho ztrácíte denně po kusech, jsou to muka,“ říká Firth.
Na filmu ale oceňuje hlavně jeho tajuplnost: „Na tomto příběhu je skvělé, že si nikdy nemůžete být jisti, zda se díváte na film o Christině, která kvůli poškození mozku prostě jen nevěří světu kolem sebe a domnívá se, že je obětí spiknutí. Anebo thriller o tom, že hrdinka s amnézií je skutečně využívána muži, kteří ji obklopují.“
K nepoznání - mistr iluzionista Stanley alias Wei Ling Soo z romantické komedie Kouzlo měsíčního svitu (2014) Woodyho Allena je jednou z mála rolí, kde se herec aspoň na chvíli naprosto proměnil.
Colin i Nicole žijí už léta spokojeně ve svých manželstvích - ona s australským muzikantem Keithem Urbanem, on s italskou dokumentaristkou Livií. Přesto se nad scénářem shodli, že v každém manželství nebo v důvěrném dlouhém vztahu jsou vždycky semínka pochyb. „Opravdu znám tu osobu, která je vedle mě celá ta léta? Co vlastně vím? Jsem v bezpečí? Jsem si stoprocentně jistý? Jsou to podprahové trvalé pochybnosti a otázky, které možná všichni máme. Jen z pocitu, že mi ten druhý něco léta tají, mi běhá mráz po zádech,“ poznamenal k filmu herec.
Nicole Kidmanová oceňuje jeho britský důvtip
A proč opět s Nicole Kidmanovou? „Už při Kolejích osudu jsme zjistili, že nám to před kamerou spolu jde,“ směje se Colin. „Její způsob práce je zcela nefalšovaný. Vedle ní cítím, že musím hrát naplno. Kdybych ji chtěl herecky podvést, okamžitě to vycítí a ztratím ji. Musím ji prostě umět přesvědčit. Je to ohromně talentovaná herečka,“ chválí svou oscarovou kolegyni.
Colin Firth a Emma Stoneová ve filmu Kouzlo měsíčního svitu
A Nicole mu nezůstává nic dlužna. „Byla jsem na vrcholu blaha, když Colin na další roli kývl. Je to jeden z největších současných herců, moc ráda s ním pracuji. Navíc je výborný posluchač. Vychutnávám si ho i pro ten britský důvtip,“ přiznává otevřeně.
Hollywood ho zaregistroval díky Formanovi
V Hollywoodu si Colina všimli díky Miloši Formanovi, který si ho v roce 1989 vybral za hlavního představitele do své adaptace Nebezpečných známostí s názvem Valmont. Okamžitě se také stal miláčkem žen. Brzy je však trpce zklamal, když se při natáčení zamiloval do americké herečky Meg Tillyové.
Po Valmontovi se mu role jen hrnuly, ale Firth, brzy otrávený hollywoodskými snoby a příliš rušným společenským životem, se s Meg odstěhoval na kanadský venkov. „Dělal jsem si tam nábytek, vychovával našeho prvního syna Williama a bylo mi blaze.“
Po pěti letech života byl ale jejich vztahu konec. Další Colinovou láskou byla opět Američanka, Jennifer Ehleová, se kterou se seznámil při natáčení britského seriálu podle románu Jane Austenové Pýcha a předsudek (1995). Právě pro ni v roce 1995 skočil v roli pana Darcyho do jezera. Po dvou letech ale opět přišel rozchod. Do třetice se zamiloval do už zmíněné Livie, vzali se v roce 1997 a mají dva syny - třináctiletého Luku a jedenáctiletého Mattea.
Herecká sláva není pro Firtha to nejdůležitější. „Hraní je moje práce. Mám ale i svůj soukromý život, do kterého, myslím, investuji víc než do profese. Mám nádherný domov, kam se každý večer rád vracím, což je nad všechnu slávu,“ prozrazuje.
Snímek o anglickém králi Jiřím VI. získal při letošním udílení filmových cen Oscar čtyři prvenství. Stal se nejlepším filmem loňského roku, oceněn byl za nejlepší režii, za nejlepší scénář a Colin Firth (na snímku) za nejlepší mužský výkon v hlavní roli.
Firth má rád filmy, kde se nějakým způsobem řeší vztahy mezi lidmi, hlavně pak ty rodinné. „Patří k nejsložitějším. Vždycky se v nich i teď jako trojnásobný táta něčemu přiučím. Sám jsem neměl jednoduchý vztah s vlastním otcem a dnes moc dobře vím, že být hlavou rodiny není zadarmo a že při výchově musí být člověk velice opatrný. Chci si být jistý, že nikdy lidem kolem sebe neublížím,“ končí obdivovaný Colin Firth.
Víte, že…
Na otázku, co by jako člověk i herec nejvíc postrádal, odpovídá, že hlas. „Vezměte si například koktání. Myslím, že je těžké pochopit, jak vysilující je, když nemůžete použít vlastní hlas, tedy prostředek, kterým mezi sebou lidé komunikují a kterým prosazujete svou osobnost. Jen o tom popřemýšlejte. Já jsem si to prožil v Králově řeči a vím, o čem mluvím. Jako král jsem se navíc musel naučit koktat a na to není žádný učitel.“
Když se v Londýně zapsal na divadelní školu, rodiče na ni neměli a musel se o sebe starat sám. „Pomáhal jsem v restauracích a nočních podnicích. Těžký život a bydlení v mizerných podmínkách mě naučily skromnosti a tvrdosti k sobě i k druhým. Vždycky budu našim vděčný za to, že jsem si cestu ke slávě musel prošlapat sám.“
