Co všechno může škodit vlasům

„Příliš jednostranná strava typu vegetariánství může zvýšit vypadávání vlasů podobně jako drastické diety,“ říká profesor Petr Arenberger, přednosta dermatologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

„Často totiž vyvolává nedostatek bílkovin a železa, ale také živočišných tuků. Stejně tak může u postižených lidí klesnout množství důležitých minerálů nebo vitaminů.“

Ale nebývají to podle něj jediné příčiny zmíněných potíží. Těch existuje překvapivě hodně. Většina žen se s vypadáváním nebo řídnutím vlasů setká v období po porodu, které souvisí s výkyvem hormonů. Jakmile se srovnají, vrátí se i potíže s vlasy k normálu. Obvykle to trvá několik měsíců.

Ke změně kvality vlasů i jejich prořídnutí může dojít také v klimakteriu. Někdy pomůže hormonální substituce, někdy je potřeba komplexnější řešení.

„Řídnutí vlasů, jejich horší stav nebo vypadávání často vyvolávají také nemoci štítné žlázy a chudokrevnost,“ upozorňuje profesor Arenberger. „Podobně jako prodělané infekce, vysoké horečky a ozařování při léčbě rakoviny nebo chemoterapie.“

Problémy s vlasy mohou být rovněž vedlejším účinkem užívání některých léků. Na vysoký tlak, na tlumení bolesti, na deprese a další psychické potíže. Nepříznivé efekty však někdy vyvolávají rovněž retinoidy, léky užívané při léčbě těžkého akné nebo lupénky.

Na vypadávání a stavu našich vlasů se však podepisují také věci daleko banálnější, které navíc dokážeme snadno ovlivnit. Potíže některých žen vyvolává nebo zhoršuje třeba to, že nosí těžký nebo utažený účes, případně si vlasy vyčesávají příliš energicky, navíc nevhodným hřebenem.

Pokud mají rády například cop, neměly by ho nosit celý den. Doma je dobré vlasy rozpustit a nechat je odpočinout.

Na jejich stav působí překvapivě hodně vlivů. Počínaje slunečním zářením nebo UV paprsky, přes vlhkost až po znečištění, jako je prach nebo smog. Například příliš intenzívní a delší dobu trvající sluneční záření vlasy vysušuje, což třeba může zhoršit potíže žen, které mají přirozeně suché a lámavé vlasy.

Proto by hlavně ony měly užívat šetrné šampony a další přípravky, které je tolik nevysuší. Případně i spreje, jež je ochrání před účinky ultrafialového (UV) záření. A po každém umytí vlasů, případně okoupání, ochrannou vrstvu obnovit. Faktor proti UV paprskům obsahují navíc i některé kondicionéry, které pomáhají vlasy vyživit zejména po umytí šamponem.

Po něm není dobré vysušovat je příliš razantně ručníkem, protože mokré jsou křehčí než ty suché. Pokud používáme k vysoušení vlasů fén, měli bychom volit spíš chladný než horký vzduch. I ten je přesušuje, takže se pak snadno zlomí. Teplý nebo horký vzduch je proto užitečné zapínat jen výjimečně, třeba když spěcháme. Nebo můžeme použít speciální přípravky, které mírní negativní účinky horkého vzduchu.

Vlasy bychom si měli zkrátka hýčkat, vyčesávat je s citem, mýt jemným šamponem, sušit opatrně, nepoužívat na ně příliš chemikálií, neodbarvovat je kysličníkem nebo na ně příliš často nepoužívat kulmu. Je pak naprosto nevhodné používat ji na vlhké vlasy. Voda uvnitř vlasu se změní na páru, která dokáže vlas doslova roztrhat.

Rozšířeným mýtem je, že nám vlasy zesílí a ozdraví se, když si je necháme často stříhat. Jenže pro tohle tvrzení neexistuje žádný racionální důvod. Na vlasové kořínky v kůži to nemá totiž vůbec vliv.

Něco jiného jsou metody, které stimulují jejich výživu, obvykle přes kůži. Nebo potravinové doplňky, jež obsahují látky důležité pro výživu a růst vlasů: vitaminy A, B, C, D, E a H, zinek, selen, železo, křemík, určité aminokyseliny apod.

Některé z nich nám mohou chybět. Určitě však neuděláme chybu, když se o jejich výběru poradíme s odborníkem, nejlépe s lékařem, a budeme je brát cíleně.