Článek
„Nový rok vnímá většina populace jako zlom a něco začínajícího. A právě rčení - jak na Nový rok, tak po celý rok - je velice důležité. Vytvořit v jednom dni pohodu je docela proveditelné,“ říká kartářka.
Pokud stihneme 1. ledna udělat spoustu toho, co nás baví a naopak, alespoň v tento den se zřekneme neřestí, které nás trápí, nemusíme si už dávat žádná předsevzetí. Půjde to samo.
Zklidnění o půlnoci
Nový rok začíná v 00.00 hodin. Podle mínění kartářky by od tohoto okamžiku měly být všechny naše činnosti velice uvědomělé. Říká: „Snažme se s nikým nepohádat a udělejme maximum pro bezkonfliktní a hezky strávený den, bude se nám to po celý rok vracet.“
Kdo uvažuje, že skoncuje s kouřením, může to zkusit alespoň od půlnoci do půlnoci bez cigarety. „Bude to zajímavá zkouška,“ radí Hana a pokračuje:
„Jsme-li daleko od lidí, které máme rádi, zavolejme jim. Jestliže celý den promeškáme bez nálady u televize nebo s těmi, které moc nemusíme, je to jenom náš problém. Celý rok se pak budeme přetvařovat nebo naříkat, že nic nejde, protože se o nic nesnažíme.“
Peněžní polévka
Na Nový rok se prý nemá jíst nic, co má křídla, aby nám neuletělo štěstí, zato čočka na stole prý přinese peníze.
„Čočka na Nový rok na sebe váže peníze. Pokud ji připravíme na kyselo nebo uděláme polévku, zajistíme si v následujícím roce finanční stabilitu,“ potvrzuje Hana Váňová. Nemáme ale čekat, že budeme zasypaní bankovkami. Spíš to, že budeme mít na všechny poplatky a že finančně nebudeme závislí na sociálních dávkách. „Jenom pozor, aby si někdo nemyslel, že čím víc,peněžní čočkovice‘, tím víc peněz,“ směje se kartářka.
Opeřenci se, jak dále uvádí, nejedí proto, aby se ten den nevraždilo. „Ale pojetí - aby nám neuletělo štěstí - je lákavější,“ dodává. Podle jejích slov by jídlo opravdu nemělo mít příchuť masa, s výjimkou ryb, i když se nejedná o půst.
Cílem je se nepřejíst, ale být sytý. Třeba i proto, abychom nemuseli ulehnout se žlučníkovým záchvatem. A co pak? Po celý rok mít záchvaty?
Karty nelžou
Požádala jsem Hanu Váňovou o výklad karet na rok 2009, protože má letitou praxi. Do její kanceláře v centru Zlína si chodí pro radu právníci, doktoři, pedagogové a také nadšenci, kteří mají pocit, že je čeká nejskvělejší budoucnost. A nebo rodiče s vidinou vlastních potomků jako slavných sportovců, modelek.
„Přicházejí i zvědavci, co to chtějí zkusit, lidé naprosto nesamostatní, kteří svá rozhodnutí nechávají na jiných, ale také ti, kteří opravdu potřebují pomoc, protože se ocitli na životní křižovatce,“ doplňuje kartářka.
Vztahy, peníze, práce
Nejčastějším důvodem návštěvy jsou prý vztahy, peníze a práce. Před zkouškami chodí často nastávající maturanti, občas zajdou i ti, co mají před sebou nějaký pohovor, testy. Chtějí vědět, jak to dopadne.
„Většinou odpovím protiotázkou, co udělají, když řeknu, že zkoušku neudělají,“ říká Hana.
Vztahy, ať už partnerské, pracovní, ale i rodič dítě, jsou vždy základem pro další okolní události, které z toho vyplývají. Buď se někomu přizpůsobujeme a nedáme prostor vlastnímu projevu, nebo prosazujeme jenom sebe a tím si zakládáme na úspěchy či neúspěchy. To se pak může projevit i na našem zdraví.