Co rády čtou oblíbené české autorky a co by je potěšilo pod stromečkem

Knihy patří mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Platí to i u vás, ve vaší rodině?

Platí a vždycky to tak bylo. Knížky jsem dostávala už jako dítě. Oba moji rodiče čtou. Navíc knížky se hezky balí do vánočního papíru a pak přinesou radost během svátků. Sama si ráda sednu po procházce v lese ke kamnům na chalupě a čtu.

Jakou knihu byste doporučila jako dárek?

Zrovna dočítám Hotel Atlantic od Báry Šťastné, tahle kniha se mi moc líbí. A z těch, které jsem přečetla letos, mě velmi zasáhla kniha Průsvitné srdce odehrávající se během druhé světové války ve Finsku.

V dnešní uspěchané době dávají čtenáři mnohdy přednost audioknihám. Platí to i o vás?

Audioknihy moc neposlouchám. Dávám přednost držení knihy v ruce, chci listovat, mám ráda i vůni papíru. Nicméně, když jsem před rokem byla nemocná, poslechla jsem si audioknihu Sedmilhářky. Líbila se mi. Mám ráda hlas Jitky Ježkové – a měla jsem už to štěstí, že namluvila román Eugenie.

Co chystáte na příští rok?

Zrovna jsem ponořená v novém příběhu, tentokrát se bude odehrávat v sedmdesátých letech. Osobně jsem si potřebovala zpracovat téma normalizace a disentu, toho, jak komunistický režim tehdy působil na životy lidí.

Mám tak rozepsaný příběh dvou mladých lidí, Julie a Romana, jimž do života proniká komunistická moc. Jsem ve fázi, kdy mám kolem sebe spoustu poznámek, načrtnutou linku příběhu, pročítám dobové prameny, píšu teď každý den, abych s příběhem zůstala v kontaktu. Současně plánuju autorská čtení v knihovnách – hlavně na jaře jich bude plno. Už se na setkání se čtenáři těším.

Máte nějaké vánoční přání? Jaké?

Aby se přestalo válčit na Ukrajině a v Gaze, aby zvítězila pravda a láska, abychom byli zdraví, abychom si vážili toho, co máme, pečovali o svobodu, zvládli všechny výzvy, které se před nás postaví. A pokud můžu i jedno hmotné přání, tak abychom s přítelem našli ten vysněný dům.

Knihy patří mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Platí to i u vás, ve vaší rodině?

Mám dětství spojeno se záplavou knih, neboť moje máma byla knihovnice. Dokázala sehnat i knihy, které běžně nebyly na pultech a v knihovnách, u nás se v podstatě stále jen četlo. Paradoxně se tedy knížky u nás jako vánoční dárky nedávaly, protože jsme jimi byli neustále zavaleni. Nikdy jsem jako dítě knížku k Vánocům nedostala.

Jakou knihu byste doporučila jako dárek?

Moc se mi líbí kniha Báry Šťastné Hotel Atlantic. Popisuje málo známý příběh lodi Patria, na níž utíkali před nacisty lidé do Palestiny, a je tam vše, co mám na knihách ráda - láska, napětí, reálný příběh z historie a fikce zároveň.

V dnešní uspěchané době dávají čtenáři mnohdy přednost audioknihám. Platí to i o vás?

Mám ve svém okolí blízké, kteří přišli o zrak. Často chodím do knihovny pro nevidomé, sháním pro ně audioknihy. Než jsem se do toho prostředí dostala, nedokázala jsem si představit, jak obrovský význam audioknihy mají, jak jsou důležité.

Znám nevidomé staré dámy, pro které jsou doslova smyslem života. Akorát že jich sjíždějí tolik, že je vůbec nestíhám zásobovat. Jsem proto moc ráda, že mé knihy Až uvidíš moře a Ty chladné oči vyšly v audioverzi i na CD. Právě pro mnohé už zastaralá cédéčka jsou totiž pro staré lidi důležitá, oni totiž často mají i další zdravotní potíže, nedokážou si audio stáhnout, potřebují si vložit do přehrávače starou dobrou „placku“.

A moc mě těší, že mé knihy namluvily herečky Dana Černá a Dagmar Čárová. Jejich hlasy jsou krásné, vyprávějí tak, že si při poslechu děj představuji snad lépe než při čtení.

Co chystáte na příští rok?

Mám dopsán román z prostředí Beskyd. Je v něm spousta pomníků padlým partyzánům a lidem, kteří s nimi spolupracovali. Za každým je velký příběh. Akorát že občas úplně jiný, než jaký se komunisté, kteří ty pomníky stavěli, snažili prezentovat. Skrývají se za nimi velké lásky, zrady, zklamání, zbabělost i hrdinství, zkrátka život obyčejných lidí v těžkých časech.

Máte nějaké vánoční přání?

Nikdy by mě nenapadlo, že ve svém životě vyslovím přání, aby nebyla válka. Mám při práci pro Paměť národa naposlouchány stovky příběhů pamětníků války a těžkých dob, ale vždy jsem to brala jako něco, co se mě netýká, co je dávná minulost, přemýšlela jsem, jak to mohli přežít. A oni často vyslovují přání, aby se to, o čem mluví, nikdy neopakovalo.

Vždy jsem si myslela, že je to tak trochu fráze, protože se to už opakovat nemůže. Už si to bohužel nemyslím. A přiznávám – mám strach.

Knihy patří mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Platí to i u vás, ve vaší rodině?

Bylo období, kdysi dávno (puberta zejména), kdy jsem dostávala knihy od tatínka a příliš mě to neoslovovalo. Nyní bych za to byla tolik vděčná! S manželem si dárky nedáváme, a když chceme a cítíme potřebu, tak si knihu koupíme. Moc rádi si spolu i čteme a pak o všem diskutujeme.

Jakou knihu byste doporučila jako dárek?

Moc ráda doporučím naši knihu s názvem Kniha pro ženy, která se velmi podařila. Denně mi píšou ženy, které knihu přečetly, a vždy si pro sebe něco najdou, s čím se ztotožní. Mají chuť to řešit, a tím se zbavovat všeho, co je vnitřně trápí. V knize jsem popsala většinu toho, co optikou dneška vím, že mě před léty trápilo a dostalo až do stavu vyhoření.

V dnešní uspěchané době dávají čtenáři mnohdy přednost audioknihám. Platí to i o vás? Máte nějakou oblíbenou?

Audioknihy, proč ne? Tolik času trávím na cestách, moc ráda poslouchám např. podcasty. Nicméně lehnout si večer s knížkou do postele a listovat, to je pro mě zatím nej.

Co chystáte na příští rok?

Příští rok se budeme s manželem opět intenzivně věnovat projektu Dovychovat a připravujeme nové kurzy. Dále budu pokračovat v tour po městech se svou přednáškou a s knížkou, kde se setkávám se ženami a diskutujeme o tom, co jim bere v životě energii. Samozřejmě stále cvičím, organizuji pro ženy víkendy a moc mě to stále baví!

Máte nějaké vánoční přání? Jaké?

Těším se na pohodu s manželem, dětmi, vnoučaty a přáteli.

Knihy patří mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Platí to i u vás, ve vaší rodině?

Samozřejmě. Často se mi stává, že do knihy, kterou jsem koupila někomu pod stromeček, se ještě před Vánoci začtu a pak se s ní nechci rozloučit.

Jakou knihu byste doporučila jako dárek?

Ty chladné oči od Scarlett Wilkové. Líbí se mi hlavní hrdinka, dívka ze Sovětského svazu, která není zrovna konvenčním způsobem sympatická. Má určité psychopatické rysy. Ale právě to z ní dělá literární postavu, jejíž příběh mě letos asi nejvíc bavilo sledovat.

Dáváte přednost audioknihám, nebo klasickým knihám? Máte nějakou oblíbenou?

Popravdě, mám raději psaný text a audioknihy poslouchám spíš výjimečně. Jenom když jedu někam daleko autem, což bývá obvykle jen jednou v roce – po cestě na dovolenou. Ale jedna audiokniha mi skutečně přirostla k srdci, Sofiin svět od Josteina Gaardera. Je to kniha pro dětské i dospělé čtenáře, která přístupným způsobem vysvětluje filozofické směry od antiky až po dvacáté století.

Co chystáte na příští rok?

Sbírám materiál pro román, jehož příběh začíná na začátku 50. let. Tehdy v Československu masově přibylo dětských domovů, komunistický režim preferoval tento způsob péče o děti odebrané rodičům. Příběh sleduje tři mladé lidi, kteří vyrůstali v 50. letech v dětském domově, což poznamenává jejich pozdější život a vztahy.

Máte nějaké vánoční přání?

Aby Vánoce i rok 2024 byly pro změnu časem bez katastrof celosvětových rozměrů. Abychom mohli jít na dlouhou procházku nebo se celé na hodiny začíst do knihy bez obav, že až si znovu pustíme zprávy, bude v nich nějaká další jobovka.

Knihy patří mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Platí to i u vás, ve vaší rodině?

V naší česko-chorvatské rodině knihy k vánočním dárkům určitě patří. V posledních letech kupuji knihy převážně rodičům. Pro maminku je to obvykle nějaké lehčí čtení, s historickou a romantickou tématikou, a tatínek nejraději čte odbornou literaturu, většinou něco, co souvisí s jazykovými problémy nebo politikou.

Jakou knihu byste doporučila jako dárek?

Některou ze svých knih, třeba novinku Ani ne pět minut, ale i knihy s podobnou historickou, možná válečnou tématikou, jaké většinou sama čtu. Doporučila bych tedy romány české spisovatelky Jany Poncarové, právě čtu její knihu Deník Věrky Kohnové.

Dáváte přednost audioknihám, nebo raději klasickým knihám? Máte nějakou oblíbenou?

Bohužel nepatřím k lidem, kteří rychle přijímají nové technologie, včetně audioknih. Nemohu se tolik soustředit na poslech, jsem asi ze staré generace, která nejradši drží knihu v ruce, a ráda cítí tu specifickou vůni papíru v nově vytištěné knize.

Co chystáte na příští rok?

Teď jsem právě dokončila svůj čtvrtý román s názvem Utajený život Floriána Nováka. Pracovala jsem na něm skoro rok a vracím se ke svému oblíbenému válečnému a poválečnému tématu, opět souvisejícímu s českou minulostí. Tentokrát se bude rozebírat osud mladého muže z Prahy, kterému druhá světová válka určila život. Půjde o velice originální, můžu říci, šokující zápletku. Román se právě překládá z chorvatštiny do češtiny.

Máte nějaké vánoční přání?

Pokud jde o vánoční přání, ta se vždy týkají zdraví. Všechno ostatní přijde. Jak se říká: zdravý člověk má sto přání a nemocný jen jedno.

Knihy patří mezi nejoblíbenější vánoční dárky. Platí to i u vás, ve vaší rodině?

Knihy jsou skvělé dárky nejen o Vánocích. Baví mě je vybírat, jejich obsahem darovaného potěšit nebo mu něco naznačit. Od malička jsem dostávala knížky a v té tradici pokračuji.

Jakou knihu byste doporučila jako dárek?

Z posledních přečtených knih by to byl určitě historický román Jindřišky Kracíkové Králova třetí žena. Pro ty, co mají rádi ne tak obsáhlé, ale zajímavé čtení, bych neváhala darovat knihu s názvem Klíč k Morgenlandu, kterou napsal můj rozhlasový kolega Pavel Šuba.

Dáváte přednost audioknihám, nebo raději klasickým knihám?

Audioknihy jsou skvělé, pokud se na ně můžete soustředit třeba při mechanické práci. Mám je ráda, protože text vnímáme jinak, než kdybychom jej četli sami. Prožitek s emocemi herců je nenahraditelný. Ráda se v audiu vracím k dílům, která jsem četla kdysi. Třeba knihu Davida Lodge Hostující profesoři nebo od Maria Puza úžasně namluveného Kmotra Oldřichem Kaiserem.

Co chystáte na příští rok?

Neplánuji. Nápady a inspirace přicházejí během celého života, ale jejich realizace za nimi zůstává trochu ve skluzu. Jsem ráda, že jsem vydala v tomto roce dvě knihy. Komu se to povede?

Každý z nás má plno zážitků, a když přátele poslouchám, vůbec si nemusím nic vymýšlet. Stačí jen zaznamenat to, co jsme prožili a prožíváme. Jsem spíš dokumentaristka a na návraty do roků zpět už mám i nárok. Takovou knihu bych ještě chtěla napsat.

Máte nějaké vánoční přání?

Vánoce jsou svátky, které snad nejvíc spojují rodinu. Občas v tom našem zrychleném století zapomínáme, že je třeba našim nejbližším dávat najevo svou lásku.

Přála bych si, aby rodinné propojení fungovalo všude. Aby si lidé uvědomili, že život a zdraví jsou opravdu to nejcennější, co máme. Neuvěřitelně silná rodinná sounáležitost mě oslovila právě při psaní poslední knihy Roma Boy. Fakt, že rodina je nejvíc, prochází celou knihou od začátku až do konce. Možná jsem si to i já měla připomenout.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Hotel Atlantic - Barbora Šťastná, Ty chladné oči - Scarlett Wilková