Článek
Podle neuroložky Ivy Příhodové náš mozek pomocí snů zpracovává a třídí zážitky. „Význam snů je v současné době diskutovaným tématem a není přesně objasněn,“ řekla k tomu Novinkám.
Vysvětlila, že sny se zdají ve fázi REM spánku (tedy spánku s rychlými očními pohyby) nebo v tzv. paradoxním spánku. „Nejvíce tohoto spánku je v ranních hodinách, proto se někdy i se vzpomínkou na sen probouzíme,“ uvedla lékařka.
„Mému muži se už léta opakuje stresující sen, kdy se kvůli hrozícímu nebezpečí snaží dostat děti do bezpečí. Vždycky se probudí zpocený a vynervovaný,“ řekla Novinkám Alice Kopecká. Podle Ivy Příhodové „pokud se opakují nepříjemné sny vyvolávající strach nebo úzkost (označují se jako noční můry), může to vést k přetrvávajícím nepříjemným pocitům během dne i k obavám z usnutí a následné nespavosti“. Dodala, že specifické obsahy snů mohou být také spojené s některými duševními poruchami.
Proč si sny nepamatujeme
Jsou sny, které si pamatujeme a které nás dokážou naladit po probuzení do nastávajícího dne. Ale jsou také sny, o kterých víme, že se nám zdály, ale za žádnou cenu si nemůžeme vzpomenout, o čem pojednávaly. I to vysvětluje neuroložka: „Sny si nepamatujeme, protože po REM spánku pak následující jiné spánkové fáze, takže se dá říci, že sen 'zaspíme'. Pokud se z REM spánku probudíme, tak si svůj sen pamatujeme.“
Podle výsledků studie profesora Richarda Wisemana je prý jisté, že lidé mají nejvíce snů v době kolem úplňku a především v den, kdy je Měsíc celý osvětlen a v noci září na naši planetu. „V týdnu kolem úplňku jsou sny nejbizarnější,“ řekl podle agentury Famous Wiseman. Sám však podle svých slov netuší, proč tomu tak je.