Článek
Povinný stejnokroj přináší vedle atraktivity rozhodně i další výhody, zvláště pro ženy nedocenitelné – jdete-li do práce nebo na pracovní akci, nemusíte stát dlouhé hodiny před šatníkem a rozmýšlet se, co na sebe. Na druhou stranu s sebou ale přísná pravidla nesou občas i trochu stresu. Každý model má totiž přesně určená pravidla nošení, jednotlivé části se nesmí kombinovat a zapomenou-li vojákyně přibrat například k saku kravatu, mohou mít velký problém.
„ Na všechno - ať už nástup, slavnostní přísahy, školení nebo výcvik - je určena ústroj, kterou jsou všichni povinni dodržet, v případě nedodržení jsou vykázáni a musí se převléci. V případě soustavného porušování kázně může být dotyčná osoba potrestána,“ říká pplk. Zdeněk Šír z Ministerstva obrany.
Jak vypadá šatník vojákyně
Vojákyně musí být flexibilní a podle své funkce a pracovní náplně se účastnit akcí různého typu. Jejich šatník tak kromě klasických vycházkových uniforem v zimním a letním provedení čítá i polní uniformy, zjednodušeně maskáče - na zahraniční mise, slavnostní uniformy nebo velmi cenný vojenský smoking, bez něhož se ženy nemohou účastnit například pracovních plesů.
Nejstarší ze současných stejnokrojů jsou uniformy Hradní stráže, které vznikly v roce 1990, a stejnokroje Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Oba typy uniforem mimochodem navrhl slavný výtvarník Theodor Pištěk a patří k těm nejdražším a nejcennějším. Zbylé uniformy pak vznikaly většinou ve druhé polovině 90. let, letní stejnokroje a večerní dámský smoking pak až po roce 2005.
Všechny úbory, kromě těch od Theodora Pištěka, navrhuje oddělení vývoje, výzkumu a zkušebnictví výstrojní služby v Brně v úzké spolupráci s Vojenským historickým ústavem, vždy s ohledem na naše historické tradice. Jen polní uniformy vznikají v souladu s mezinárodními pravidly tak, aby ženám zajistily co největší bezpečnost.
Uniformy se fasují za zásluhy
Základní armádní výstroj fasují ženy bezplatně. Získání dalších modelů si ale musí odpracovat, zpětně za odsloužené období dostanou takzvané výstrojní body v podobě poukázek, za které si pak jezdí do skladu vybírat nové kousky. Jediné, co si musí pořídit zcela samy, jsou boty – a to černé lodičky bez jakýchkoliv ozdob. Oproti mužům jsou například lehce znevýhodněny i tím, že muži si mohou nafasovat i spodní prádlo.
Podle Šíra je nejpikantnějším problémem to, že si chce většina žen, zvláště pak těch mladých, nechávat zkracovat sukně od uniforem podle nejnovějších trendů: “Ale i na to reagují předpisy, kdy k zarmoucení mužů si mohou ženy zkrátit sukni pouze 10 centimetrů nad střed kolenní čéšky,“ dodává.