Česká kráska Tereza Dušková v kultovním Trainspottingu 2

Pokračování kultovního Trainspottingu zachycuje to, jak si původně mladí sociální vykořeněnci, narkomani a rebelové poradili ve skutečném životě, v dospělosti. Jejich dobrodružství podmalovává opět skvělá hudba. I díky ní kritika dvojku přijala s nadšením.

Ostatně ve Velké Británii patřil snímek – s rozpočtem 18 miliónů dolarů (přes 414 mil. Kč) – k nejnavštěvovanějším. Bodoval také v Česku, kde jej zhlédlo přes 75 tisíc diváků.

Ten, kdo si počkal na závěrečné titulky, v nich mohl najít i Terezino jméno. Přes pár vět, které řekne, hraje jednu z výrazných ženských rolí. „Ono tam těch holek tolik není,“ říká bezprostředně.

V době, kdy se natáčel první díl, se narodila. A o tom, že bude jednou stát po boku světově slavných herců, rozhodla přitom před třemi roky její tvrdohlavost. „V patnácti jsem viděla americký film Černá labuť o nadané baletce, kterou její práce zničí. Výkon Natalie Portmanové mě dojal a inspiroval k rozhodnutí stát se profesionální herečkou. Byla jsem navíc přímo posedlá divadlem. Chodila jsem do dramatického kroužku a neunikla mi snad žádná premiéra v Brně,“ vypráví.

Po maturitě na tamním prestižním Gymnáziu Matyáše Lercha jí z jejího pohledu ve splnění snu nic nebránilo. Okolí to sice vnímalo jako něco, co ji přejde, jenže ona si stála za svým. Zamířila k přijímačkám na pražskou DAMU a na brněnskou JAMU. A… neuspěla. „V Praze mi přijetí uniklo o pár míst,“ ohlíží se nyní již bez smutku.

Nezdar ji totiž paradoxně vykopl dál, směrem do světa. Začala na internetu pátrat, kde by se mohla milovanému oboru věnovat, přičemž našla Edinburgh. Tehdy ještě netušila, že tam v 90. letech vznikl „nějaký“ Trainspotting… „Skotové jsou na něj pyšní. Je to takový jejich filmový poklad. V prvním měsíci po příjezdu jsem ho tak povinně viděla hned několikrát, bez toho tam nemůžete žít,“ směje se.

Než se tak mohlo vůbec stát, musela samozřejmě projít přijímačkami na vybranou školu. Poslala e-mailem motivační dopis, k němu přidala tři divadelní monology v angličtině. Rodiče ji v rozhodnutí sice podpořili, nicméně ona zároveň věděla, že se bude muset ve Skotsku uživit. Školné sice jako občanka Evropské unie neplatila, ovšem ubytování, stravu a další náklady ano. „Když mě přijali, rozhodla jsem se, že to zvládnu. Začala jsem brzy pracovat. Starala jsem se o děti ve školce, obsluhovala v restauraci…, co se našlo,“ popisuje.

Na škole se vedle divadla také intenzivně věnovala jazyku. „Musela jsem se vypořádat se skotským přízvukem. Půl roku mi trvalo, než jsem pořádně rozuměla. Ale jakmile jsem měla pocit, že zvládám nástrahy Skotska, začalo mě to táhnout dál, směrem Londýn. Přestoupila jsem do druháku na londýnskou hereckou školu, která představuje zase nové výzvy a příležitosti. Edinburgh v herecké branži cizincům příliš práce nenabízí,“ vypráví ve zkratce.

Vedle odhodlání prorazit v Anglii si ze skotské metropole odvážela ještě něco – kontakt na agentku, která ji zastupuje. Ta ji sama oslovila po jednom z univerzitních představeních. Právě ona jí možnost jít na konkurz do Trainspottingu 2 před více než rokem dohodila.

Produkce dvojky se jí poprvé ozvala v lednu 2016. V únoru se jim ukázala a celé loňské jaro čekala.

„Vyšlo to! Z týdne na týden jsem najednou točila,“ shrnuje s nadšením. A čím tvůrce mezi masami mladých východoevropských hereček přesvědčila? „To bych taky ráda věděla,“ líčí a dodává: „Asi jsem jim ukázala své východoevropské já. Navíc scénář nebyl nijak náročný. Pořád tam opakuji hlavně jednu větu: Vítejte v Edinburghu. No a pak ještě vedu krátký rozhovor s hlavní postavou snímku Rentonem (herec Ewan McGregor – pozn. red.).“

Na plátně se celkově mihne na několik minut, hned v úvodu. Ewan McGregor na ní krátce vyzvídá, odkud je. „Říkám, že ze Slovinska,“ vzpomíná Tereza. Jako hrdá občanka ČR tvůrcům Trainspottingu 2 navrhovala, že by mohla být Češka, ale neuspěla: „Oni Britové mezi Východoevropany moc nerozlišují, ovšem zrovna o Češích něco málo vědí. Takže Slovinsko jim asi přišlo exotičtější.“

Režiséra snímku Dannyho Boyla překvapila ještě něčím. Při natáčení se ukázalo, že roky studií ve Skotsku vyšvihly její jazykové znalosti na vyšší úroveň, než požadoval. „Pořád mě pak vracel k východoevropskému akcentu, který potřeboval. Vzal mě bezprostředně kolem ramen a trpělivě mě učil vlastně mluvit blbě… Šlo mi to. Pro něj by se snad každá herečka přetrhla,“ líčí první velké chvilky před kamerou.

Před letištěm, kde se její scéna odehrává, strávila celý den. Společnost jí tam dělaly stovky další lidí, vedle desítek členů štábu hlavně komparzisté. „Chovali se ke mně jako k hvězdičce. I vlastní karavan jsem měla. Vařili mi kávu, nosili kabát. Točilo se v zimě a já mám na sobě ve filmu krátkou sukni,“ popisuje s tím, že se vše pilovalo do nejmenších detailů.

Jen hodinu tak v maskérně trvalo, než ji namalovali, aby mohla před kameru. Další půl hodiny ji česali. No a ty její filmové minuty se následně pod taktovkou režiséra vyráběly dokonce dlouhé hodiny. Každý záběr se totiž dělal z řady úhlů, na mnoho způsobů. Do toho se navíc xkrát přestavovala celá scéna, tedy natáčecí prostor, v němž se všichni pohybovali. „Zamyslím-li se nad jedním slovem, které tohle vystihne, je to kupodivu přirozenost. Hladké plynutí podle mě vycházelo z pohodové osobnosti režiséra Boyla,“ tvrdí Tereza.

Po natočení partu viděla většinu kolegů ještě jednou, na akci nazývané v angličtině wrap-up, tedy česky dotočná. Odehrávala se před rokem, stylově ve starém skladu. „Skvěle jsme se pobavili. Potkala jsem tam bývalé spolužáky z edinburské školy, kteří taky měli ve filmu pár rolí. Zjistila jsem, že i ta největší jména jsou obyčejní, milí lidé,“ vypráví.

Po zdařilém večírku se vrátila do Londýna a Trainspotting 2 viděla poprvé v celku až v lednu v jednom z kin anglické metropole. Náhodou se v něm sešla i s jeho hlavní představitelkou, Anjelou Nedyalkovou, mimochodem Bulharkou.

Terezu Duškovou čeká na podzim v Londýně třetí ročník na University of West London. V jeho rámci bude připravovat krátký film, který bude zároveň bakalářskou prací. Po promoci chce jít dál, na magisterský obor na jedné z prestižnějších uměleckých škol.

„Na rozdíl od Skotska jsem si v Anglii musela na školné vzít bezúročnou půjčku. Splácet ji začnu, až budu vydělávat nad určitou sumu. Takhle to mají ale všichni kolem. Angličané si k ní často berou ještě půjčku na živobytí, jenže po bakalářské promoci mívají dluh kolem 40 tisíc liber (asi 1,2 mil. Kč). Šílené, že?“ popisuje tamní systém.

A že by jednou ona dluh ze studií splácela z honorářů, které bere Ewan McGregor, jemuž Trainspotting odstartoval závratnou hereckou kariéru? „To bych se nezlobila. Jsem optimistka. Vedle Velké Británie si zkouším najít práci v Česku. A i kdybych se měla jednou vrátit, přivezu si zpět skvělou angličtinu, což se počítá. Můžu mít i výhodu, že jsem dělala něco jiného než vrstevníci na DAMU. Zatím se chci ovšem rozletět,“ shrnuje.

Ve svou šanci, že se jí podaří ve světě tvrdých loktů prorazit venku, pevně věří. Právě univerzitní studia jsou jedním ze způsobů, jak v anglofonní kinematografii začít. Pro 21letu dívku je tak role v Trainspottingu 2 skutečně dobrý start. Podobně jako v jiných profesích je praxe tím nejlepším učitelem řemesla.

„Už teď bych mohla dělat v komparzech, natáčet reklamy. Mnozí kolem mě se takto poměrně dobře živí. Jenže zároveň skončí v nějakých škatulkách, do nichž nechci. Spolehlivě vás o další větší role připraví. To budu raději makat a těšit se na to, co přijde,“ uzavírá odhodlaně.