Článek
Unikátní program rozjela nezisková organizace Člověk v tísni (ČvT) v rámci několik let trvajícího projektu Skutečné dárky. Prostřednictvím certifikátů nabízí konkrétní projekty, jež slouží ke zlepšení života lidí v rozvojovém světě. Loni si jich takto Češi koupili přes třicet tisíc. Zájem vyvrcholil – jako tradičně – koncem roku.
„Certifikátů Dámské vložky jsme v prosinci prodali 920. Nejde rozhodně o nějaký povrchní nákup, kdy lidé chtějí jen vyřešit nějaký dárek na Vánoce. Podle mě to znamená vyjádření opravdového zájmu o toto téma,“ říká vedoucí fundraisingu ČvT Tomáš Vyhnálek s tím, že jeden poukaz na dámské vložky stojí šest set korun.
Menstruace jako tabu
Peníze vybrané v ČR již v uplynulých měsících pomohly 2300 konkrétním nepálským dívkám. Ty získaly díky dárcům především možnost chodit do škol. V této himalájské zemi přitom nejde rozhodně o žádnou samozřejmost. Patří totiž ke státům, kde menstruaci stále provází sociální stigma a nejrůznější odvěké mýty.
Menstruující ženy jsou tam dodnes považovány za takzvaně nečisté, údajně přinášejí „ve svých dnech“ navíc smůlu blízkým. Není tak výjimkou, že během pravidelného biologického procesu musejí pobývat odloučené od komunity, v odlehlých chatrčích.
„Někdy nesmí vstoupit ani do vlastního domu. Vložky a tampony jsou ovšem nedostupné, nebo si je ženy nemůžou dovolit. Dívky v Nepálu v době periody nechodí tak ani do škol. Téma menstruace je tam takové tabu, že o něm nemluví ani matky s dcerami,“ přibližuje situaci Vyhnálek, jenž zemi loni navštívil.
Týdenní absence se pochopitelně podepisuje na prospěchu dospívajících dívek. Ty následně nezřídka propadají či školu vůbec nedokončí. Není také výjimkou, že se vdávají ještě neplnoleté. V tomto směru na ně tlačí jejich rodiny. Brzký vstup do manželství považují za záruku bezpečnosti dotyčné. Realita se ovšem s přáním nezřídka příkře rozchází…
Podle průzkumu prováděného na devíti stech dotázaných v šesti regionech, který si nechala zpracovat sama nepálská vláda, uvedla skoro polovina oslovených, že byla vystavená násilí, a čtvrtina mu dokonce čelila během posledního roku. Studie UNICEF zase tvrdí, že se 37 procent nepálských dívek vdá před dosažením osmnáctin.
Důležitost osvěty
Unikátní český projekt Dámské vložky proto podle lidí v terénu řeší nejen obvyklý problém ženské periody, ale také společenské postavení Nepálek. Doplňují ho proto přednášky a workshopy, kde samy – již dospělé – Nepálky vysvětlují mladším krajankám, co je při dospívání jejich těl konkrétně čeká.
Snaží se i oslovit vůdce dílčích komunit, hlavně tedy muže, a apelovat na ně, aby se na menstruační hygienické pomůcky umožňující důstojný život myslívalo a počítalo se s nimi při pravidelných měsíčních výdajích.
„Vždy se prvně ptáme také samotných žen na to, co by chtěly, a to jim pomáháme zajistit. To může znamenat jak ekologické látkové vložky, tak i jednorázové vložky a tampony,“ vypočítává Vyhnálek s tím, že ekologie je „až“ na druhém místě.
Nicméně ČvT se snaží, aby rozdávané hygienické pomůcky příliš nezatěžovaly vysokohorskou krajinu. Jeho pracovníci proto často Nepálkám vydávají látkové vložky, jež se po použití přepírají a mohou se následně příští měsíc znovu použít. Pro lidi z vyspělého světa představují „samozřejmost“, která ovšem v rozvojových státech dává dívkám a ženám to nejdůležitější pro život: důstojnost.
Menstruaci v mnoha kulturách provází spousta předsudků. I pouhé používání vložek může být například v Afghánistánu kontroverzní. V Nepálu o ní nemluví ani matky s dcerami. V některých afrických zemích dokonce věří, že menstruační krev slouží k černé magii. Často není proto v takových komunitách možné hned přijít s tak pro mnohé radikálním a nemyslitelným řešením, jako je opakovatelně použivatelný menstruační kalíšek. Ostatně většina žen v rozvinutém světě také dává přednost jednorázovým vložkám, tampónům před pratelnými. Kalíšky a látkové vložky jsou přitom ekologicky šetrnější. |