Celebrity z pokojíčku aneb Slavné holky odvedle

A úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Studentka gymnázia má dnes spolu se svou starší sestrou Lucií kromě slušné fanouškovské základny v kapse i čerstvé ocenění módní blogerka roku.

V době, kdy holky před třemi lety začínaly s módním neboli fashion blogem A Cup of Style, bylo na českém internetu maximálně pět podobných projektů. „Ostatní holky, které v té době taky blogovaly, dávaly na zeď spíš módní fotky, které našly na netu a které je třeba inspirovaly v tom, jak se obléct,“ dodává osmnáctiletá Niky.

Co jsou to módní blogy, rozhodně není třeba vysvětlovat mladým slečnám a většinou ani jejich starostlivým matkám, které se snaží aspoň někdy zkontrolovat, co jejich ratolesti na internetu pořád dělají. Pro ostatní budiž řečeno, že jde v podstatě o takové módní on-line deníčky.

Mladé slečny či dámy tady vyvěšují své fotky v ošacení ze svých vlastních skříní a předvádějí nejen své nejnovější úlovky, ale snaží se vyniknout i v tom, jak zajímavě jednotlivé kousky zkombinují. Pokusy těchto amatérských módních stylistek sledují na internetu statisíce i milióny lidí, samozřejmě včetně zadavatelů reklam, a tento celosvětový fenomén je stále populárnější i u nás.

„Doporučení produktu neboli propagace zboží zní vždycky lépe od někoho, kdo není spojený s firmou, která dané zboží vyrábí. Navíc způsob reklamy na módních blozích je daleko levnější než propagace pomocí klasických médií, protože na stránky chodí téměř výlučně jen lidé, které bude nabízený produkt zajímat,“ potvrzuje lákavé možnosti, které pro firmy nabízejí amatérské módní blogy, mediální analytik Daniel Köppl.

Jak se ale dvěma sotva plnoletým slečnám podařilo zaujmout tak, že si mohly vybudovat solidní základnu fanoušků, kteří jejich blog pravidelně sledují, a tím přilákat i pozornost inzerujících firem?

„S blogováním jsme začaly hned, jak jsme jako děti dostaly počítač. Zkoušely jsme, co se s ním dá dělat, a možnost pořídit si vlastní stránky nám přišla skoro neuvěřitelná.“ Slečny si už před deseti lety začaly vést blogerské deníčky. „Psala jsem tam, co jsem dělala ve škole nebo co jsem měla k obědu,“ směje se Nicole s tím, že tenkrát se o obsah blogu zajímali tak akorát rodiče nebo dobré kamarádky.

„Postupem času jsme se seznámily s ostatními blogery na českém internetu, občas se sešly, ale to bylo tak všechno,“ vzpomíná Niky na dobu, kdy tahle zábava u nás ještě nebyla tak masově rozšířená a komunita, do které patřily, neměla příliš mnoho členů. Po éře on-line deníku dospívající slečny začaly vydávat v podstatě internetový společenský magazín o celebritách a módních trendech.

„Nakonec jsme se rozhodly, že se vrátíme k osobnějšímu stylu a začneme blogovat o módě, kterou nosíme,“ říká Lucie. A tak holky zahájily inventurou ve vlastním šatníku a fotografie toho, co a jak rády nosí, dávaly na web.

V současné době zajímá to, co si na sebe Lucka s Niky oblečou při nejrůznějších příležitostech nebo podle aktuálního počasí, okolo tří tisíc lidí denně. „Za měsíc pak máme tak sto dvacet tisíc page views (kliků na stránky - pozn. red.).“

A Cup of Style má hodně pravidelných čtenářek - a to jak náctiletých, tak těch starších, po dvacítce. To, co u Niky a Lucky hledají, nejsou rozhodně výstřednosti. „Občas slyšíme, že se oblíkáme dost obyčejně na to, že děláme blog o módě, ale podle mě je v tom naše síla,“ dodává Lucie, dnes už jednadvacetiletá studentka, s tím, že oblečení je dobře nositelné do školy nebo na všední den.

K nejúspěšnějším u nás patří jejich blog i proto, že slečny Ehrenbergerovy přidávají příspěvky téměř denně, takže je pořád na co se dívat a co si číst. „Práce na blogu nám zabere tak čtyři pět hodin každý den,“ říká Lucie a dodává, že se za roky blogování naučily vše, co je potřeba.

„Niky šla vždycky víc grafika, já jsem byla spíš na psaní. Dost dobře se doplňujeme tím, co kterou baví.“ Holky si tedy dělají grafiku stránek, upravují fotky, stříhají videa a pořizují k nim komentáře a články.

Nutno dodat, že dvojjazyčně. „Asi tak třetina z těch, co nás sledují, je ze zahraničí,“ doplňuje Lucie. Ta nedávno v rámci své blogerské kariéry navštívila Berlín, aby mohla vyzpovídat britskou zpěvačku Katy Perry.

Světoznámá hvězda tam zrovna měla promo akci svého nového parfému, na kterou byly pozvány blogerky z několika zemí. Jak už bylo řečeno, firmy obchodující s oblečením, módními doplňky či kosmetikou si už dávno všimly toho, že tyhle mladé dámy mají vliv na to, co jejich fanoušci nosí - neboli co si kupují. A tak těm úspěšným nabízejí spolupráci.

Výlet do Berlína zajistila Lucii firma, která v České republice obchoduje s parfémy. Potkala se tam se slečnami z celé Evropy, které stejně jako ona prezentují na internetovém blogu svůj osobní přístup k módě.

Pokud má módní deník nějakou sledovanost, začne zajímat obchodníky. „Spolupráce probíhá například jako bartery - firmy poskytnou oblečení a vy je na svých stránkách prezentujete,“ vysvětluje Lucie. Přicházejí i nabídky dát si na stránky reklamní bannery, jak jinak než s oblečením.

„Tento typ blogerství dělají většinou mladí lidé s nadšením pro věc, není to pro ně primárně zdroj příjmů. Firmy ale jejich stránky i tak využívají jako reklamní prostor. Některé blogerky často samy sebe neumějí dost ocenit, a tak propagují například novou rtěnku jen za to, že ji dostanou,“ dodává Daniel Köppl. Podle něj je to i proto, že médium, které používají, je právě internet, jehož provoz může být velmi levný. Navíc blogerky zaměstnávají jen samy sebe, nikoliv distribuci, a tak pomocí reklamy neplatí drahé náklady.

„Je fajn, když si můžete ke studiu přivydělat už vzhledem k tomu, kolik tím trávíte času. Myslíme, že zájem o blogy ještě poroste. Doufáme, že bychom se tím jednou mohly živit,“ přeje si Lucie.

I podle odbornice na sociální média Michaely Derynkové je zájem o osobní módní webové stránky na vzestupu. Proto je její firma Imedium začala sdružovat na jedněch stránkách. „Podobná platforma u nás chyběla,“ vysvětluje Michaela, která se pracovně zabývá propagací na sociálních médiích a před rokem spustila server Blogerky.cz.

Stránky mají sloužit jako klasický rozcestník. Objevují se na něm nejnovější příspěvky od několika stovek blogerek a blogerů. Sdružují také témata módy, kosmetiky, vaření a receptů nebo třeba postřehů z mateřské dovolené.

„Samotnou mě baví blogy pročítat. I mě prostě zajímá, jak se ta která slečna má a kam třeba jela,“ říká Michaela s tím, že prostě žijeme v době, kdy se často málo scházíme osobně, a pokud někoho delší dobu sledujete na internetu, začnete mít pocit, že se s ním znáte.

„Myslím, že většinou mají více fanoušků ty, které sdílejí i něco ze svého života a nepopisují jen, co mají na sobě,“ dodává Derynková s tím, že krom osobitosti je potřebná i vytrvalost. „Trvá tak rok, než si vytvoříte nějakou základnu fanoušků.“

Rychle se rozrůstající počet blogů i těch, kteří je sledují, umožnilo firmě uspořádat první ročník soutěže Blogerka roku. Bylo v ní celkem pět kategorií. „Letos hlasovalo třicet tisíc lidí,“ dodává k tomu Michaela Derynková.

Blogerky a jejich fotky, na kterých často najdeme i jejich kamarády, táhnou prý hlavně právě pro ten správný podíl osobitosti a autentičnosti - tedy přesně to, co produkce módních časopisů často ani nemůžou svým čtenářům nabídnout. Některé mají větší počet návštěvníků než internetové podoby módních magazínů. Zjednodušeně řečeno - ve světě i u nás statisíce a milióny lidí denně se zájmem sledují, co dělá holka odvedle. Co si zrovna vzala na sebe, jak a s čím oblečení sladila. A protože je vše většinou cenově dostupné, může si stejný nebo podobný kousek pořídit v podstatě kdokoli.

„To, že existují české blogy, jsem objevila před necelými dvěma lety. Původně jsem si myslela, že zajímají hlavně slečny na škole,“ doplňuje Michaela s tím, že si poslední dobou vlastní stránku zakládá kde kdo, témata jsou různá a věk nerozhoduje.

„Hodně mě překvapilo, kolik mých známých nějaký ten blog sleduje. Navíc fenoménem posledních pár měsíců u nás je, že si vlastní blogy zakládají i dospělé ženy s dětmi a zaměstnáním. A i když by se mohlo zdát, že se budou zajímat spíš o vaření a psát vtipné postřehy o životě s dětmi, je tomu tak jen někdy.“

„Ano, já jsem třeba žena po třicítce,“ rozesměje se Nikola Pospíšil Šiková, když se v zasedací místnosti PR agentury, pro kterou pracuje, snažím rozvést debatu na téma: kdo jsou dnešní české blogerky.

I Nikola má osobní stránku o svém módním stylu. Jde vlastně o takovou rodinnou spolupráci, protože na ni umisťuje fotky sebe a své dcery, které fotí její manžel. Stránku přitom navštěvuje dva a půl až tři tisíce lidí denně. No a čím své čtenářky ve stále narůstající konkurenci zaujala právě ona?

Kromě čistého stylu oblékání pro dospělou ženu je pro její fanoušky určitě zajímavý i její přístup. „Nejlepší je asi nebrat módu tak vážně. Například se říká, že černá zužuje, ale nemusíte ji kvůli tomu nosit pořád.“ A to odepisuje i ženám a dívkám, které ji žádají o módní rady.

„Já si třeba ráda vezmu drahou kabelku a k tomu šaty ze sekáče,“ doplňuje ke svému přístupu. „Móda mi byla vždycky blízká, tenhle obor jsem i vystudovala.“

Blog Nikola založila i proto, že se přestěhovala z ruchu velkoměsta rovnou téměř na samotu do českého pohraničí, které popisuje jako dočasnou izolaci. Vznikl před třemi lety, kdy při prohlížení internetu našla několik stránek, na nichž si holky vedly deníček o tom, co nosí.

„Ta myšlenka mi přišla fajn. Baví mě focení a ráda pracuju s photoshopem a vždycky jsem měla potřebu něco vytvářet.“

Na stránkách NikaChic.com se ale kromě stylu oblékání dospělé ženy setkáme i s pár osobními informacemi. „Lidé vás začnou sledovat a za nějakou dobu si myslí, že vás znají,“ potvrzuje Nikola slova Michaely Derynkové. Dnes jsou podle ní lidé zvyklí na nejrůznější reality show a dívat se na něčí osobní profil připadá všem už normální.

„Blogovala jsem i celé těhotenství, takže myslím, že lidi, kteří se na mě dívali, tak nějak čekali na to, co bude.“

Ačkoli by se na Nikolině webu dala čekat spousta reklamy, moc jí tam nenajdete. I od firem, které by jí rády dodávaly oblečení, se nechává podporovat jen s mírou. Zato rozjela internetový magazín spolu s Pavlínou Jágrovou, mediálně nejznámější blogerkou u nás. Na Fashionized.net se pak dá najít kromě rad o módě a životním stylu i reklama v podobě PR článků.

Přestože šaty dělají člověka, my dámy víme, jak důležitý může být pro celkový dojem správný účes a vizáž. A i když většina z nás nemá vizážistku, můžeme si ji najít na internetu. Na blog Petra Lovely Hair se podívá i patnáct tisíc lidí za den. Jeho majitelka Petra Vančurová má krom blogu i vlastní YouTube kanál, kde sama na sobě ukazuje, jak se správně učesat a nalíčit, jak dosáhnout určitého efektu a jaké produkty na to použít.

„Kosmetika a líčení mě vždycky bavily. Malovala jsem třeba kamarádky do tanečních,“ vzpomíná Petra, která si po zhlédnutí několika zahraničních YouTube kanálů o líčení řekla, že se se svými zkušenostmi pokusí dělat totéž, a do činnosti se skutečně ponořila.

„Zabere mi to můj veškerý volný čas. Připravit jedno video od začátku do konce trvá i osm hodin,“ říká Petra, která jinak pracuje jako redaktorka pro internetový magazín. A protože je mezi českými beauty blogerkami tou nejsledovanější, často dostává nabídky od firem, aby zrecenzovala kosmetiku.

„Testuji různé výrobky a je to samozřejmě jen názor,“ vysvětluje Petra a tvrdí, že je v tom, co říká, opravdu upřímná. Podle ní je chyba, pokud blogerky dávají dobré recenze na produkty jen proto, že je dostanou zdarma.

Kromě fotek, videí a recenzí si můžete na Petřiných stránkách kliknout i na e-shop se štětci. „Dámy, které můj blog sledují, se mě ptaly, jak by mohly sehnat štětce, které používám,“ a protože si je blogerka dovážela z Anglie, začala je prostřednictvím internetového obchodu nabízet.

Petra stejně jako většina jejích kolegyň pilně odepisuje na e-maily a komentáře pod uveřejněnými články a časté dotazy ji vedly k tomu, že zkusí ještě přidat i něco navíc. „Udělala jsem takové okénko o tom, jak si zvednout sebevědomí. Ptá se mě na to hodně lidí, tak doufám, že jim můžu poradit.“