Článek
„Je to fantazie zase po letech tlačit kočárek a mazlit se s miminkem, oba s manželkou věříme, že Mabel bude mít za čas bráchu. Emmě je navíc teprve čtyřiatřicet, tak není co řešit. Jinak beru i holky, moc rád si je hýčkám,“ svěřuje se jeden z nejslavnějších drsňáků hollywoodského filmu.
Tři dnes už dospělé dcery, které má z prvního manželství s herečkou Demi Mooreovou, mu zatím dělaly jen radost. Všechny studují. Nejstarší, čtyřiadvacetiletá Rumer, už úspěšně zahájila hereckou dráhu, pokoušejí se o ni i jednadvacetiletá Scout a osmnáctiletá Tallulah. Jeho vztah k nim byl vždycky kamarádský.
„Jako rodiče jsme se s Demi vždycky snažili dát jim co nejvíce informací a co nejlépe je připravit na cestu do dnešního světa. Já sám jsem pyšný na to, že s nimi mám tak hezký vztah, že se mnou chtějí být tak často, jak je to jen možné. Něco se ale v posledním roce pokazilo v jejich vztahu k matce, která prožívá složité období po rozvodu s Ashtonem Kutcherem, cítí se podvedená a hrozně sama. A dcery jí nejsou zdaleka takovou oporou, jakou by od nich očekávala. Možná dělá chybu, když jim vyčítá, že se s Ashtonem stále stýkají,“ míní.
„Právě jsem poprosil Rumer, nejrozumnější z nich, aby se zase daly s matkou dohromady. Znovu jsem si uvědomil, jak ošklivě s rodinou může zamávat rozvod. Byl bych moc nerad, kdyby něco podobného musela někdy zažívat Mabel,“ vysvětluje milující otec, který i přes svůj málem už dědečkovský věk stále nemá o role tvrďáků v akčních thrillerech nouzi.
Letos se představil v dalším z nich s názvem Looper – originálním příběhu nájemného zabijáka, cestujícího v čase. „Byl to jeden z mála filmů, na který jsem kývl okamžitě po přečtení scénáře. Ten skutečně neměl chybu. Nemusel jsem na roli měnit jedinou větu. Vlastně nikdo z herců na scénáři nic nezměnil, všichni jsme svoje řádky odříkávali přesně podle něho,“ vzdává hold režiséru Rianu Johnsonovi.
„V herecké kariéře, za kterou jsem natočil na sto filmů a seriálů, se mi tak špičkový scénář dostal do ruky jen třikrát: v roce 1994 v Tarantinově krimi thrilleru Pulp Fiction: Historky z podsvětí, v roce 1999 při hororovém Šestém smyslu indického režiséra M. Nighta Shyamalana a letos ještě v romantické komedii Až vyjde měsíc Wese Andersona,“ dodává.
Myslel si někdy mladý Willis, že i víc než třicet let poté, co zahájil svou hvězdnou dráhu, bude stále zpocený, polonahý a zakrvácený honit na plátně zločince či bránit zničení světa a že diváci na svého drsňáka nedají dopustit, i když je zestárlý a holohlavý? „Nemyslím si, že by lidé nechtěli nové akční hrdiny, naopak, ale je obtížné přesvědčit jak sdělovací prostředky, tak diváky, aby si někoho oblíbili. I akční hrdina je běh na dlouhou trať. Kde se to podle mě výborně podařilo, je u nového Jamese Bonda. Daniel Craig v téhle roli nemá chybu.“
Na otázku, zdali mu hraní přináší stejné potěšení jako před lety, odpovídá: „Díky natáčení se udržuji ve formě, a i když už mám tu slavnější část své kariéry za sebou, ještě mám ve filmu co říct. Kdybych ale mohl mávnout kouzelným proutkem, nejméně deset snímků z těch, které jsem natočil, bych vymazal.“
V posledních letech sice natáčí hodně filmů, ale ty podle něho nejsou tak časově náročné. „Už nehraji hlavní role. Snímek Až vyjde měsíc jsem natáčel pět týdnů a Loopera jen čtyři. Rád také měním žánry, akčních thrillerů si ale letos ještě užiju dost,“ přiznává.
Po pokračování akčního příběhu o kvalifikovaných a nebezpečných žoldácích Expendables: Postradatelní 2, kde se opět vyřádil s dalšími tvrdými chlapy – Sylvestrem Stallonem, Arnoldem Schwarzeneggerem, Jetem Liem nebo Van Dammem, se chystá na pátou Smrtonosnou past a točí pokračování akční komedie Red.
„Natáčení o partě extrémně nebezpečných agentů CIA ve výslužbě si zvlášť užívám. Kromě Helen Mirrenové a Johna Malkoviche se k nám přidal i Anthony Hopkins a krásná Catherine-Zeta Jonesová. Natáčeli jsme už v Montrealu a v Londýně, teď jsme v Paříži, kam za mnou přijela moje Emma s malou Mabel, takže město lásky jak vyšité,“ dodává požitkářsky.
Už dnes ale tuší, že se blíží čas, kdy se svým akčním hrdinou skončí. „I když se mi zatím daří, přesto cítím, že jsem dřív vyskakoval z rozjetých aut daleko lehčeji, běhal jsem daleko rychleji, i risk z pádu je daleko větší než před lety,“ směje se.
„Věda ale nachází stále nové možnosti, jak prodlužovat lidský život, a tak i pětašedesátiletí se dnes cítí fit pro práci. Mám tedy ještě čas a věřím, že si konečně zahraji víc hodnotnějších rolí, na které jsem kvůli těm akčním dosud neměl čas,“ končí Bruce Willis.