Článek
Superman z Hongkongu začínal od píky
To, že mezi úspěšnými „nevzdělanci“ je řada herců, nikoho nepřekvapí. Zajímavější jsou případy, kdy se člověk bez vzdělání vypracuje mezi nejmocnější světové magnáty. Jedním z nejvýraznějších příkladů je hongkongský podnikatel Li Ka-šing (82). Čtrnáctému nejbohatšímu muži světa, jehož jmění loni časopis Forbes odhadl na 21 miliard dolarů, v Hongkongu pro jeho obchodní nadání přezdívají Superman.
Li přitom vyšel z velmi skromných poměrů. Narodil se v jihočínském Čchaočou v rodině učitele. Když mu bylo dvanáct, uprchla rodina před japonskou okupací do Hongkongu, kde našla útočiště v domě zámožného strýce. Právě tehdy si budoucí magnát umínil, že jednou dosáhne stejného úspěchu jako jeho bohatý příbuzný.
Dvaaosmdesátiletý Li Ka-šing je nejbohatším mužem Hongkongu a jedním z nejmocnějších v Asii.
Zanedlouho dostal příležitost dokázat, že to s odhodláním myslí opravdu vážně. Rodinu postihla rána v podobě otcovy smrti a ani ne patnáctiletý Li tak musel odejít ze školy a postarat se o živobytí. Několik let dřel šestnáct hodin denně ve firmě, která obchodovala s plasty. Získal ale know-how, díky němuž se v padesátých letech postavil na vlastní nohy a založil společnost, která do Spojených států dovážela umělé květiny.
Z firmičky geniální obchodník časem vybudoval největšího výrobce plastových rostlin v Asii a čekal na další příležitost. Ta se naskytla koncem šedesátých let. Během rozsáhlých levicových nepokojů proti britské koloniální vládě se tehdy v Hongkongu rozhostila nejistota a strach a drasticky klesly ceny nemovitostí. Li vycítil šanci, skoupil řadu pozemků a položil tak základ tomu, co se později stalo největší developerskou společností ve městě.
Když si udržíte dobré jméno, hodně pracujete, jste příjemní na ostatní a plníte sliby, budete mít podnikání mnohem jednodušší.
Mocný podnikatel pak do svého portfolia přidával další a další odvětví. Dnes jeho vliv sahá od nemovitostí přes lodní přepravu až po poskytování internetu. To všechno dokázal díky famóznímu obchodnímu instinktu a neuvěřitelné pracovitosti. „Největší potěšení mám z tvrdé práce a neustálého zvyšování zisku,“ prohlásil jednou.
I tak ale nezapomíná na hubené začátky a bohatstvím se navenek nechlubí - vždy chodí v jednoduchém černém obleku a nosí hodinky za pár šupů. Navíc hodně přispívá na charitu. Podle Forbesu je nejštědřejším člověkem v Asii a na projekty v oblasti školství a medicíny věnoval už 1,4 miliardy dolarů. „Když si udržíte dobré jméno, hodně pracujete, jste příjemní na ostatní a plníte sliby, budete mít podnikání mnohem jednodušší,“ shrnuje Li svou strategii.
Mysli jako stratég, jednej jako zvíře
Neméně zajímavý je třetí nejbohatší Francouz Francois Pinault (74), vlastník značek Gucci, Yves Saint Laurent a Puma a jeden z nejvlivnějších lidí ve světě moderního umění. Jeho impérium, zastřešené holdingem PPR, má hodnotu téměř 8,7 miliardy dolarů. Pinaultovi, blízkému příteli bývalého francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, tak v žebříčku nejbohatších lidí světa patří 77. místo.
Ani on, ačkoliv je jedním z nejmocnějších lidí světa, se nemůže pyšnit tituly. Školní lavice opustil v šestnácti letech. Částečně z rebelství -hluboce pohrdal diplomy a konzervativní společností. Navíc špatně snášel posměch spolužáků, kteří si jej dobírali proto, že pochází z chudé rodiny. Ve škole tedy práskl dveřmi a začal raději pomáhat otci na rodinné pile.
Vlastník značky Gucci Francois Pinault (vpravo) se svým synem Francoisem-Henrim a jeho ženou, herečkou Salmou Hayekovou.
Po návratu z vojny se oženil s dcerou obchodníka se dřevem a převzal jeho firmu. Byznys rychle rozvíjel a skupoval další podniky v oboru, v sedmdesátých letech pak vydělal jmění na spekulacích na trhu s cukrem.
Díky mazaným investicím, prováděným v duchu jeho hesla „mysli jako stratég, jednej jako zvíře“, se impérium rychle rozrůstalo. Počátkem devadesátých let koupil síť obchodních domů Printemps a zásilkový obchod La Redoute, o pár let později se rozhodl vstoupit na trh luxusního zboží a získal většinový podíl ve značce Gucci.
Kromě obchodů Pinaultovi patří také slavná aukční síť Christie’s. Francouz ostatně vlastní jednu z největších sbírek moderního umění na světě a časopis ArtReview ho v roce 2006 označil za nejmocnějšího člověka v této oblasti.
Před pár lety předal Pinault vedení rodinného holdingu synovi Francoisi-Henrimu, manželovi mexické herečky Salmy Hayekové. V dubnu 2003 vzal Pinault staršího syna na večeři, z kapsy vytáhl prsten ze tří spojených kroužků a položil jej na talíř udiveného Francoise-Henriho. Na prvním kroužku bylo vyryto datum 1963, kdy rodinnou společnost založil, na druhém 2003 a na třetím se skvěl otazník. K prstenům byl připevněn klíč od kanceláře společnosti.
„V pondělí to po mně přebíráš,“ oznámil ohromenému synovi. Od té doby se stáhl a Francoise-Henriho prý přes rameno nekontroluje. „Když už se zajdu podívat do obchodu Gucci, tak jen pro kontrolu, jestli mají utřený prach,“ směje se.
Učil se metodou pokus-omyl
Příkladem samouka, který to i bez škol dotáhl daleko, je také novozélandský režisér trilogie Pán prstenů Peter Jackson (49).
Všechno začalo koncem šedesátých let, kdy si Jacksonovi rodiče k Vánocům nadělili kameru. Z původně zamýšleného natáčení rodinných oslav ale sešlo. Přístroje se totiž hned zmocnil osmiletý Peter, kterého svět viděný objektivem naprosto uhranul, a začal s kamarády točit první krátké filmy. Jako inspirace mu zpočátku sloužily hlavně bondovky, o rok později ale poprvé viděl svůj osudový film.
„Byl páteční večer, mně bylo tenkrát devět a díval jsem se v televizi na film King Kong. Tu noc jsem pochopil, čím chci být. Stále jsem snil o tom, jak bych tenhle klasický příběh převyprávěl do moderní podoby,“ vzpomíná.
Režisér Peter Jackson během natáčení Pána prstenů na Novém Zélendu.
V pubertě Jackson natočil desítky filmů, všechny filmařské triky a techniky se učil sám metodou pokus-omyl. V sedmnácti pak odešel ze střední školy a začal pracovat jako sazeč v novinách. O víkendech s přáteli natáčel film Vesmírní kanibalové, který měl znamenat průlom v jeho kariéře. Komedie o lidožravých mimozemšťanech, na které pracoval čtyři roky, se dostala na festival v Cannes. Úspěch filmu Jacksonovi umožnil věnovat se režii profesionálně. Jeden z dalších filmů Nebeská stvoření, ve kterém se objevila tehdy neznámá Kate Winsletová, už získal Stříbrného lva na festivalu v Benátkách a nominaci na Oscara.
Vrchol jeho kariéry přišel s Pánem prstenů - trilogie získala 17 Oscarů a utržila téměř 3 miliardy dolarů. Natočení každého dílu přitom vyšlo asi na 100 miliónů. O pár let později se mu splnil i jeho sen natočit King Konga. I ten sklízel vavříny -získal tři Oscary a Jackson za něj inkasoval do té doby rekordní honorář 20 miliónů dolarů.
