Článek
"Spousta mladých lidí již opustila knedlíkové kuchyně. Češi si ale žádají především levné potraviny a ve velkém množství. To je největší problém," řekla Jana Průšová z občanského sdružení Pro-bio liga. Češi se podle ní při nákupu potravin dívají hlavně na cenu a množství. Často proto jídlem raději plýtvají, než by nakoupili kvalitní, i když nezávadné, ale dražší produkty.
"Bio potraviny nejsou žádná dieta, ani vegentarianská strava. Je to hlavně o chuti, ať je to káva, nebo to jsou brambory," tvrdí Průšová. Podle herečky Anny Geislerové výhodou biokaváren je, že jídlo, které se tam nabízí, chutná i dětem. "Na co můj mlsný syn ukáže, to může dostat," pochvaluje si.
Zatímco v Praze se nabídka bioproduktů rozrůstá, na venkově je jich podle producenta biopotravin Zdeňka Perlingera poskrovnu. "Zájemci z vesnice musí jít buď k sedlákovi, nebo do Prahy," říká.
Biopotraviny mají i lepší chuť
Češi podle Průšové na bio potravinách oceňují hlavně kvalitu. "Když se rozhodnou pro biopotraviny, pak je důležitá jistota, že tam není chemická ochrana rostlin, nebo že maso neobsahuje stresový hormon. Chtějí zdravotní nadstandard," uvedla.
Motivem pro nákup biopotravin je prý mnohdy také skutečnost, že pocházejí od českého výrobce. Rozhoduje ale hlavně chuť. "Kdo jí biobrambory, ošklíbá se nad konvenčními, kdo se napije biomléka, už nechce mléko z krabice," tvrdí Průšová. Nesmí se však zhroutit z toho, že v biomléku je 3,6 procenta tuku. Biopotraviny jsou plnohodnotné, žádné nálepky "light" se na nich nenajdou.
Stále častěji se biopotraviny objevují také v obchodních řetězcích. Mnozí zákazníci se prý totiž už nechtějí spokojit jen s mléčnými výrobky. Žádají si také bio maso, vejce nebo cereálie na jednom místě. "Není to sice masová záležitost, ale bio už zdaleka není jen móda," tvrdí Průšová.