Článek
„Dobové filmy nejsou úplně můj šálek čaje. Přiznám se, že archaický jazyk a zkostnatělost postav včetně konvencí, které ta doba přinášela, se mi nelíbí, stejně to cítím i se Shakespearem. S Emmou jsem ale udělal výjimku,“ říká upřímně oblíbený rodák z anglického hrabství Surrey.
Rozhodl se tak potom, co se osobně setkal se známou americkou fotografkou Autumn de Wildeovou, která si ho vybrala do svého režijního debutu jako otce titulní hrdinky pana Woodhouse.
Trailer k filmu EmmaVideo: Cinemart
„Autumn mě naprosto okouzlila. Je veselá a neuvěřitelně chytrá. Byla nadšená tím, co Američané nazývají screwball comedy, něco jako praštěná komedie. Netočili jsme tedy klasickou Jane Austenovou, nýbrž scénář mladé novozélandské spisovatelky a scenáristky Eleanory Cattonové. Spojení jich obou mě dostalo. Proto jsem roli neustále se strachujícího otce, gentlemana ze začátku 19. století, rád přijal,“ vysvětluje Bill Nighy.
Jako úzkostlivý otec ústřední hrdinky v dramatu Emma.
Z velké části svou kariéru vybudoval jako herec desítek charakterních rolí v britských filmech a televizi; i ve svých sedmdesáti letech je nejobsazovanějším hercem vůbec.
Stále totiž točí až čtyři filmy ročně. Přitom se do povědomí diváků pořádně dostal až po dvaceti letech kariéry – rolí stárnoucí rockové hvězdy Billy Macka v povedené komedii Láska nebeská (2003). Po ní a úspěšném televizním filmu z produkce BBC Gideonova dcera (2005) ho začal obsazovat i Hollywood.
„Rok na to už jsem se objevil v hitech, jako byla dvě pokračování Pirátů z Karibiku, následovala válečná Valkýra v roce 2008 a další,“ vyjmenovává s hrdostí.
Zvlášť rád vzpomíná na zmíněné Piráty z Karibiku, v nichž si zahrál Davy Jonese, obrovskou chobotnici, a kde poznal dnes už dobrého kamaráda Johnnyho Deppa.
„Hraji s ním po letech v novém dramatu Minimata, které jsme společně uvedli letos na festivalu v Berlíně. Johnny je okouzlující, stejně jako devadesát pět procent všech herců, se kterými jsem se kdy setkal, je radost s nimi být.“
Mezi kráskami v Lásce nebeské jako vítěz písničky Vánoce jsou kolem nás.
Jako patriot Nighy dál zůstává věrný britské produkci. Díky té si zahrál v závěrečném pokračování Harryho Pottera Relikvie smrti (2010) či v Báječném hotelu Marigold (2011), kouzelné fantasy Lásky čas (2013) nebo britské akční krimi Johnny Warricker (2014).
Málem se stal novinářem
Narodil se v Caterhamu v Surrey, ale vyrůstal v Croydonu, jižním Londýně, kde jeho anglický otec Alfred vlastnil garáže a irská matka Catherine byla sestřičkou na psychiatrii.
Od mládí měl rád knihy. Jeho vzor byl Ernest Hemingway a stejně jako on se chtěl stát novinářem a spisovatelem. Proto, když skončil římskokatolické gymnázium John Fisher School, vzal práci poslíčka v místním týdeníku The Croydon Advertiser, dál to však nedotáhl.
V pokračování Harryho Pottera a Relikvie smrti (2010).
Naštěstí už na zmíněném gymnáziu byl členem školní divadelní skupiny, a tak později na radu přítelkyně vstoupil v Surrey na Guildford School of Acting.
Na módě a vhodném oblečení jsem si vždycky zakládal, zakázkové námořnické obleky jsou moje.
„V sedmdesátých letech jsem začínal spolu s dalšími herci, jako byla Julie Waltersová, ve známém liverpoolském divadle Everyman Theatre. Z jeviště jsem se pak dostal k rádiu, od rádia k televizi BBC. Můj první film byl výborný válečný thriller Oko jehly (1981), kde jsem se sešel s tehdy už slavným Donaldem Sutherlandem. Od té doby jsem točit nepřestal,“ dodává spokojeně.
Úhlednost po tatínkovi
Ti, co ho znají, tvrdí, že se téměř nemění ani on sám, ani jeho životní styl. Byl osmadvacet let ženatý s anglickou herečkou Dianou Quickovou, se kterou má dceru Mary (35). Rozešli se před dvanácti lety, ale dál zůstávají přátelé.
„Pravidelně se scházíme, naposledy loni o Vánocích. Mary je vdaná za Francouze. Sám jsem v Paříži několik let žil, a tak jsem vždycky rád, když si mohu tu nádhernou francouzštinu procvičit,“ usmívá se.
Bez ohledu na to, v jakém roce, měsíci či v jaký den Billa Nighyho zastihnete, bude oblečený v tom, čemu říká slušný společenský oblek.
„Na módě a vhodném oblečení jsem si vždycky zakládal, zakázkové námořnické obleky jsou moje. V tom i v chování jsem stejný jako otec. Byl také vždy zdvořilý a úhledný, jeho vzorem byl americký zpěvák a elegán Bing Crosby,“ prozrazuje.
Víte, že…
- V březnu 2013 byl v listu The Guardian uveden jako jeden z padesáti nejlépe oblečených mužů nad padesát let a v americkém měsíčníku GQ v roce 2015 jedním z padesáti nejlépe oblečených Britů.
- Další jeho láskou je fotbal. Je příznivcem fotbalových klubů Crystal Palace a Liverpool.
- V roce 2006 měl debut na Broadwayi. V divadle Music Box Theatre ve hře The Vertical Hour si v režii Sama Mendese zahrál s oscarovou Julianne Mooreovou.
- Má Dupuytrenovu kontrakturu, nemoc, která způsobuje kontraktury kloubů, v jeho případě u prsteníčků a malíčků.
- Jméno Nighy je ve Velké Británii od roku 1891, kdy nejvyšší populace Nighyových žila právě v Surrey. Historicky se příjmení vyvinula jako způsob, jak rozdělit lidi do skupin podle zaměstnání, místa původu i fyzických vlastností. Podobné příjmení je Knight, Light, Hight.
A i když hodně hraje, vždycky si najde čas na věci, které má rád. Pravidelně chodí na Piccadilly do obchodu Maison Assouline, který jeho zakladatelé vytvořili jako útočiště pro ty, kteří hledají styl, kulturu a umění žít. „Je tam knihkupectví i kavárna, bez které si život už představit neumím. Kavárny miluji. Kvůli natáčení jsem jednou strávil hodně času v New Yorku a dlouho jsem nemohl přijít na to, co mi tam chybí. Pak mi to došlo. Nemají tam klasické kavárny!“
