Článek
V médiích ji už mnohokrát spojovali s nejedním hereckým kolegou či s jiným umělcem, naposledy s o osm let starším Francouzem Benoîtem Poelvoordem, se kterým hrála v životopisném dramatu Coco Chanel (2009), Audrey však nikdy na žádný podobný článek nereagovala.
„Miluji svobodu, a to jak při hraní, tak v soukromí. Nemám vymyšlenou žádnou strategii, pokud jde o můj profesionální i osobní život, a reaguji impulzivně. Neustále jsem obklopena lidmi, které mám ráda a kteří mají rádi mě. Když to tak není, jsem na pozoru. To vysvětluje i můj obranný postoj vůči médiím. Tam se ráda vyjádřím k filmu, jinak mlčím jako hrob,“ říká rezolutně v pětatřiceti dosud svobodná rodačka z městečka Beaumont v Normandii.
Není divu, že je tváří věhlasné francouzské vůně Chanel No.5.
Cestu na filmové nebe otevřela absolventce moderní literatury z pařížské Sorbonny před dvanácti lety Amélie z Montmartru. Tou Audrey okouzlila celý svět. Nebylo pak divu, že se jí po Amélii nemohli milovníci filmů dost nasytit. Zahrála ji tak, že jako uragán zasáhla život spousty lidí, kteří začali věřit, že štěstí existuje, jen se mu musí trochu pomoci.
Zároveň skoro všichni začali Audrey a Amélii vnímat jako jednu osobu. „Amélii se svým způsobem určitě podobám. Jako dítě jsem si totiž děsně vymýšlela. Teď už sice nejsem malá holka, ale pořád si dokážu neskutečné věci vysnít. Je příjemné nezůstávat nohama na zemi,“ opakuje po letech Audrey, která u ztvárnění výrazných žen ve filmu zůstává i dál.
Ať už je to terorizující studentka v romantickém thrilleru Má mě rád, nemá mě rád, turecká emigrantka z dramatu Špína Londýna, zoufalá Matilda, která hledá svého snoubence ve válečném dramatu Příliš dlouhé zásnuby, vypočítavá žena v komedii Nejsem na prodej či hrdinka životopisného příběhu Coco Chanel. I v romantickém snímku Něžnost hraje silnou mladou ženu, která se po tragické nehodě nakonec dokáže vyrovnat se smrtí manžela a najít si novou lásku.
„Vždycky ztvárňuji cílevědomé a rozhodné postavy, myslím, že je to proto, že jsem jim podobná, a já jsem hrozně ráda svá. V Něžnosti mě okamžitě zaujal scénář Davida Foenkinose, autora stejnojmenného bestselleru a režiséra v jedné osobě, který ani při vyprávění velice dramatického příběhu neztrácí humor. Líbí se mi momenty, ve kterých jsou aktéři na pokraji zoufalství, ale přitom z nich zároveň cítíte naději a lásku. A to je právě to, co mě drží doma a u romantických filmů, které my Francouzi umíme dělat nejlíp na světě,“ pyšní se.
V Amélii z Montmartru (2001) okouzlila celý svět.
Pravda je, že po několika filmech, které Audrey natočila v angličtině, včetně kasovního trháku Šifra mistra Leonarda (2006), točí převážně ve Francii.
„Šifra byla pro mě velice zajímavou zkušeností a Tom Hanks byl vynikajícím partnerem. Není to tak, že bych tu nechtěla už nic natočit, ale nemyslím si, že mě Hollywood potřebuje. Nedostala jsem nabídku, která by mě zaujala. Mám ráda různorodost, ale důležité je pro mě především to, aby byl film citově podbarvený, inteligentní a rafinovaný, a to – opakuji – umíme nejlíp dělat u nás doma,“ tvrdí s úsměvem.
„Podle mě je pro Francouze velice obtížné pracovat v Hollywoodu proto, že je to tak obrovský průmysl, ve kterém si těžko najdete svoje místo. Plus jazyk, což je také problém.
Všichni říkají, jak dobře mluvím anglicky. Jistěže jsem schopná mluvit i myslet v jazyce, ale ani to při hraní nestačí. Až na světlé výjimky jste tu odsouzena k rolím cizinců.
Pak je tu francouzský filmový průmysl, který není zdaleka tak dobrý v umění dělat světové hity, ale je schopný financovat dobré filmy. Máme vynikající režiséry, kteří nejsou možná tak slavní jako je Steven Spielberg, ale dávají mi daleko větší potěšení,“ svěřuje se.
Zoufalá v Něžnosti – po tragické nehodě hledá zapomnění.
Audrey, jak říká, vůbec nejde o to, aby byla na titulních stránkách světových magazínů.
„Volím, jak už jsem řekla, raději svobodu, a abych ji našla, musela jsem přestat účinkovat v těchto exponovaných filmech. Nesurfuji na velkých vlnách. Když vidím, že přicházejí, vezmu svoje prkno a jdu zpátky na pláž.“
Navíc, jak říká, na herectví není zcela závislá. „Vůbec nevím, kde se octnu za tři roky. Cítím, že budoucnost je plná jiných možností. Proč nepřestat jako herečka a nezačít něco úplně jiného? Pro mě je budoucnost jen spoustou nových objevů,“ konstatuje.
Je si vědoma, že každá nová zkušenost obohacuje.
„Jsem připravena na cestu prospektora. Věřím v osud, ve kterém potkám další lidi, další možnosti, ke kterým jsem předurčena. A já opravdu nelpím na své kariéře. Mám několik plánů B. Chci být námořníkem, ráda maluji, chtěla bych se naučit milión jiných věcí, ale hlavní problém je čas. Možná proto už nebude trvat dlouho a dám hraní vale,“ končí talentovaná herečka Audrey Tautouová.
