Astroložka Eliška Landovská: Ideálního partnera máme stále s sebou

Astrologická poradna Hvězda je v pražských Nuslích. Uvnitř je útulno, v policích spousta odborné literatury, na stolku, u kterého sedíme, pak složka s horoskopy, kterými se Eliška Landovská právě zabývá, a rozevřená kniha Efemeridy, jež hovoří o každodenním pohybu planet ve vesmíru. „Budu si muset pořídit novou, v téhle je uvedeno postavení planet jen do roku 2020,“ usměje se. Je velmi milá a čiší z ní klid. Hovoří jasně a k věci, nevyhýbá se odpovědím a je zřejmé, že je zvyklá i na složité otázky svých klientů.

Je to spíš taková hra, která se nedá brát příliš vážně. Tyto horoskopy jsou velmi zjednodušené, nicméně astrologii široké veřejnosti popularizují. Pokud je napíše někdo, kdo se v astrologii alespoň trochu vyzná a pracuje s ní, jde o jednoduchou horoskopii podle postavení Slunce ve znameních. Jenomže Slunce je jenom jednou z deseti planet, které to velké astrologické divadlo hrají. A dokonce v něm nemusí mít ani hlavní roli.

Lidé narození ve znameních, jejichž vlastnosti si jsou blízké, k sobě samozřejmě mohou najít cestu. Ve znamení, v němž se člověk narodil, má ale v horoskopu s jistotou pouze Slunce. A to je jen, jak už bylo řečeno, jedna planeta z deseti, s nimiž astrolog při čtení horoskopu pracuje. Bere v úvahu i postavení planet v dalších znameních, jejich postavení v takzvaných domech, vztahy mezi nimi, postavení ascendentu a další. Teprve pak je horoskop přesný. Mohu tedy říct, že poloha Sluncí dvou lidí v jejich horoskopu ještě není zárukou dobrého vztahu.

V první řadě to jsou vztahové záležitosti. Všichni totiž více či méně řešíme, jak moc šťastní či nešťastní jsme ve svých partnerských vztazích. V posledních čtyřech pěti letech také pozoruji vzestup zájmu o rodinné vazby. Řada lidí má pocit, že rodina je přesně to, co potřebují k tomu, aby byli na světě šťastní.

Umí přesně rozkrýt důvod, proč spolu dva lidé jsou, co se od sebe mohou naučit a co se mají naučit společně. Úkolem astrologa je nasměrovat je. Často by se ale lidé měli v nějakých svých vlastnostech změnit, někdy velmi zásadně, a to není vždy pohodlné.

Představte si, že se vám ve vztazích neustále opakuje tentýž vzorec. Když se to stane poprvé a z nějakého důvodu vás opustí milovaný partner, můžete si říct, že je to náhoda. A docela klidně to tak může být. Pokud se to ale stane podruhé, potřetí a vícekrát, musí vám být jasné, že je někde chyba.

Pokud se okolnosti rozpadu vztahů opakují, je to práce takzvaného vnitřního partnera. Je proto potřeba se důkladně zamyslet a vnitřního partnera v sobě rozpoznat. Je to totiž on, kdo má vládu nad tím, jaké naše vztahy jsou. Když si tedy s někým začnete, není to jenom vztah vás dvou, ale také vztah vašich vnitřních partnerů. Nejde už o dualitu, ale kvaternitu.

Je to ženská část v mužské psychice a naopak. Carl Gustav Jung nazval v případě ženy vnitřního partnera animem a v případě muže animou. Tento vnitřní partner opačného pohlaví má vždy ve vztazích rozhodovací právo a také právo veta. Bez jeho souhlasu to nejde, i kdybychom na vědomé úrovni chtěli sebevíc. Proto je důležité jej s pomocí horoskopu rozpoznat a spřátelit se s ním. Moji klienti mají nakonec vždy pocit, že povaha jejich vnitřního partnera je přesně to, co jim ve vztazích hází klacky pod nohy.

Víte, každý z nás má představu o tom, jak by měl jeho ideální životní partner vypadat. Ta představa ve skutečnosti odpovídá podobě našeho vnitřního partnera. Lze tedy říct, že ideálního partnera máme pořád s sebou, od narození až do skonu. Jenom si s ním nikdy nedáme kafe.

Jinak bude takový vztah vnímat někdo, komu je dvacet, jinak ten, komu je čtyřicet, a s ohledem na individualitu člověka lze dokonce říct, že by ho mohl každý chápat jinak. Z jednoho vztahu, s nímž jsem se ve své praxi setkala, ale ten dojem mám. Paní je narozena ve znamení Berana a pán ve znamení Vodnáře. Obě ta znamení jsou velmi samostatná a samostatnost je pro vztahy důležitá. Ti lidé se seznámili v časném mládí a dnes jsou už prarodiči. Dramata v jejich vztahu byla, ta se nevyhnou nikomu. Jsou spolu ale nesmírně šťastní a jsou si vzájemně oporou.

Většinou ano. Před lety byla mou studentkou velmi příjemná dáma. Znala jsem ji léta letoucí, byla vzdělaná, v práci úspěšná, šikovná, přátelská, pohledná, zkrátka téměř ideální partner. Z osobních důvodů si ale pro vztahy vybírala muže, kteří měli laťku nastavenou velice nízko. Vždycky to pak vypadalo tak, že je za sebou takříkajíc táhla a snažila se je přimět k tomu, aby na sobě pracovali, vyvíjeli se nebo studovali.

Výsledkem bylo, že dotyčný muž byl ze vztahu otráven, protože vůbec neměl zájem se jakkoli vyvíjet. Chtěl žít ve svých okolnostech, ať už byly jakkoli problematické. Trvalo poměrně dlouho, než si má studentka uvědomila, že není matkou ani učitelkou svých mužů, nýbrž jejich rovnocennou partnerkou. Po letech práce na vztazích se jí podařilo najít člověka, který je samostatný a jí rovnocenný. Mají už tři krásné děti.

Máte pravdu, ženy jsou ochránkyně rodinného krbu a hodnot. Jsou takříkajíc naprogramovány tak, aby vztahy udržely, pomáhaly jim se vyvíjet – aby mohly ve společnosti přežít, potřebují je vytvářet. Vnitřní partner této dámy měl vždy pocit, že dotyčný přítel má vlastnosti, které potřebují vypilovat a kultivovat. Proto si vybírala muže, kteří byli vhodným projekčním plátnem pro potřebu jejího anima.

Žen je většina. Přichází za mnou ale i dost partnerských či manželských párů, což je dobré proto, že se věci dají rozebrat ze všech stran a lze najít konsenzus v tom, kudy by se měly dál ubírat. Víte, nejdůležitější pro vztah jsou vzájemná úcta, tolerance a zdvořilost. Pro mezilidské vztahy obecně představují to co olej pro motor. Když v něm není, motor se zadře.

Byla, a mnohokrát. Několikrát jsem se dokonce stala svědkyní. Obrovskou radost mi také dělají děti, které se narodí poté, kdy vypočítám vhodnou dobu k jejich početí. Ve druhém lednovém týdnu se narodilo osmdesáté sedmé dítě, které jsem takto pomohla přivést na svět. Je to chlapeček.

Dá se vyčíst, kolik jich mít může, nikoli kolik jich mít bude. Především lze ale vypočítat, kdy je nejlepší období k početí.

To v žádném případě, tak astrologie nefunguje. Je věcí každého z nás, jak se k výkladu horoskopu postaví. Mou ambicí je najít příčiny problému a ukázat lidem cestu dál. Zda se po ní vypraví, je už na nich.

Především jaký úkol v životě má, jak ho může naplnit a jaké překážky ho na cestě k tomu naplnění čekají. Pozná zároveň, ve kterých oblastech bude dobrý a ve kterých na něj naopak čekají nástrahy, a také to, jak na sobě může pracovat, aby se například zlepšily jeho vztahy. Také z horoskopu vyčte charakterové vlastnosti.

Do jisté míry ano. Vždy ale chápu člověka jako originálního jedince, se kterým je potřeba pracovat individuálně. Každý žije jiný příběh, což astrologie respektuje. Jsem matkou tří dětí a mám jedno vnouče, takže mě hodně zajímají i rodinné horoskopy. Dělám je ráda, protože astrologie může rodiče nasměrovat k tomu, co jejich děti těší a pro co mají talent, byť třeba ještě není tak patrný. Tím lze předejít spoustě zklamání, protože se mnohdy stává, že si rodiče skrz své děti naplňují vlastní ctižádost.

Ano, měla jsem je po ruce. Velmi zajímavé pro mě je třeba to, jak mě jako matku vnímají. Hovoří o tom postavení Luny a každé z mých dětí ji má na jiném místě horoskopu. Ačkoliv jde o děti stejné matky, každé mě vnímá jinak. Ono se ale málokdy stává, že více dětí vnímá své rodiče shodně. Ostatně ani lidé obecně nemívají na jiné lidi vždy stejný názor.

Ano, pracovala jsem s ním. Moje vztahy probíhaly poměrně dramaticky, nicméně jsem si z nich vždy odnesla cenné zkušenosti. Sama na sobě jsem si vyzkoušela, že chce-li se člověk naučit žít ve vztahu, nebude mu k tomu stačit jeden partner.

Zásadní, kteří mě učili a poznamenali, byli čtyři. S tím čtvrtým stále jsem. Nikdy to nebylo jednoduché, pokaždé to naopak byla náročná práce. Vždy jsem ale nakonec měla radost, že jsem se ve vztahu něco naučila a cosi nového zvládla.

Má babička milovala karty. Strávila jsem s ní mnoho času nad luštěním jejich konkrétního vlivu na události. Na začátku osmdesátých let minulého století jsem pracovala jako průvodkyně na Pražském hradě. V té době mi zemřeli tatínek a jeden blízký člověk, kterého jsem měla velice ráda. Byla jsem smutná, no a v takovém období se člověk nad svým životem více a hluboce zamýšlí a hledá odpovědi.

Na Hradě se mi podařilo dostat k literatuře o astrologii a ta mi začala odpovědi dávat. V roce 1983 jsem ji začala studovat u Jaroslava Waldhanse a potom u Petra Rastokina. V roce 1995 jsem se pustila do samostatné praxe, založila jsem v Praze astrologickou školu a poradnu Hvězda.

Že smrtí cesta nekončí a že to nebyly poslední dva klíčové vztahy v mém životě, protože přijdou další. A také to, že bolest v srdci bude překonána. To vám samozřejmě řekne i člověk, který nemá s astrologií nic společného. Astrologie ale umí říct, kdy bude překonána.

Datum narození, přesný čas a místo narození. Tyto tři údaje jsou nezbytně nutné. Vzhledem k tomu, že čas narození obvykle nenajdete nikde na internetu a nikdo ho nenosí napsaný na čele, je tento údaj zárukou toho, že astrologie není zneužitelná.

Podle důležitých událostí v životě, jako je třeba datum svatby nebo maturity, ho lze zpětně dopočítat. Je to velmi pracné a zdlouhavé, ale lze to. Čas narození je pro sestavení horoskopu velmi důležitý údaj. Měl by být co nejpřesnější, protože už jen patnáct minut může horoskop velmi zásadně změnit.

Chybu může udělat každý, tedy i astrolog. Ti svědomití si proto horoskop přepočítávají několikrát a na schůzku s klientem se pečlivě připraví. Já osobně pracuji s horoskopem tři dny až týden před setkáním.

To máte jako s knihou, ve které čtete. Pro člověka, který nezná abecedu, je to pouze změť písmen, která mu nedávají smysl. Pro většinu lidí je horoskop jenom spousta čar, ale astrolog v něm čte jako v otevřené knize ten, kdo zná abecedu.

Je jich hodně a většinou mají dobrý konec. Jeden z nich je z poloviny devadesátých let, kdy za mnou přišel muž, který velmi rychle zbohatl, stal se úspěšným, ale kvůli závisti lidí kolem přišel o všechen majetek. Sebrali mu ho exekutoři a jemu zůstal jen kartáček na zuby a to, co měl na sobě.

Byl to nicméně člověk odhodlaný, narozený ve znamení Štíra. Probrali jsme jeho život ze všech stran a on začal znovu budovat svou kariéru. Od svého kamaráda si půjčoval stařičkou škodovku, se kterou rozvážel papírnické zboží. Za pár let se mu podařilo vybudovat novou firmu, dokonce ještě úspěšnější než tu, kterou měl před svým pádem.

Dnes je nejenom velmi bohatý a úspěšný, ale také velmi dbá na to, aby vždy dal nějaký díl ze svých zisků těm, kteří to potřebují.

Kdysi za mnou přišla paní, která neustále chtěla vědět, kdy se dočká dědictví. Očekávala, že po příbuzných včetně manžela zdědí velké peníze, a zajímalo ji, jak dlouho to ještě potrvá. Nebyla spokojená s tím, že jsem jí nechtěla říct, kdy k tomu dojde. Dědictví totiž předpokládá úmrtí blízkých, a o tom astrolog nemluví.

Obvykle lidé s informacemi ode mě pracují, protože když už se rozhodli, že ke mně přijdou, jsou na to naladěni a připraveni. Spousta klientů se mi vrací i po řadě let. Je příjemné vidět například někoho jako dítě a potom až těsně před maturitou.

Nikdy jsem o tom ani nepřemýšlela. Astrologie je mou největší životní láskou. V těžkých chvílích mi vždy pomohla, protože mě dokázala odvést od osobních problémů a nasměrovat na správnou cestu. Vždy jsem se jí pevně držela a nemám v plánu to změnit.

Eliška Landovská