Článek
Podobnou chybu jako uvedená žena dělá spousta astmatiků. Ale jen málo z nich to přežene tak jako ona. Záchvat u ní odstartovaly jarní pylové alergeny. I to je u špatně léčených pacientů častý jev. Lékaři ženě život zachránili.
Důvodem, proč se většina astmatiků bojí kortikosteroidů, jsou jejich údajné vedlejší účinky. U moderních inhalačních léků na astma však nehrozí. Někteří lidé tomu ale nevěří, přestože díky nim mohou žít i s astmatem život, o kterém si před pětadvaceti roky mohli nechat zdát.
Ještě nedávno astma posílalo postižené lidi do invalidního důchodu. A maminky postižených dětí připravovalo o práci. Nemocný potomek vyžadoval stálou péči. Moderní léčba toto změnila.
Co je astma a jak se léčí
Astma je zánětlivé onemocnění. Dochází při něm k chronickému zánětu průdušek a k jejich nepřirozené, nadměrné reaktivitě.
Reagují pak křečovitým stažením na různé podněty: alergeny, virové infekce dýchacích cest (ty bakteriální to kupodivu nedělají), chlad, stres, fyzickou zátěž, některé léky apod.
Postiženému člověku se pak špatně dýchá, kašle, sípe nebo se dusí. Pokud si astma správně neléčí, může se změnit i kvalita sliznic v průduškách a trvale zúžit jejich průměr.
Při moderní léčbě se používají dva typy léků. „Ty první tlumí dlouhodobý zánět,“ říká lékař Petr Pohunek z FN v Motole.
„Zlepší tak kondici dýchacích cest a předcházejí akutním zánětům nebo aspoň snižují jejich počet a zmírňují jejich průběh. Ty druhé léky plní roli jakési záchranné brzdy. Pomáhají pacientovi ve chvíli, kdy se u něj objeví akutní záchvat. Uleví se mu po nich a lépe se mu dýchá.“
Podle lékařů spočívá docela závažný problém současné léčby astmatu v tom, že lidé používají zbytečně často tyto akutní léky a lajdají, pokud jde o užívání těch, které působí dlouhodobě. Na jednu stranu tomu můžeme rozumět. Akutní léky přinášejí jasnou a viditelnou úlevu. Ty dlouhodobé nedělají nic okamžitě viditelného.
Proto má spousta pacientů velký sklon je užívat málo nebo po určitou dobu vůbec. Tím ale riskují, že u nich stoupne počet akutních záchvatů. Ty navíc mohou probíhat zbytečně dramaticky, jako třeba ve zmíněném případě pětačtyřicetileté ženy.
Léky se špatnou pověstí
Jak vznikla špatná pověst kortikosteroidů? Používají se při léčbě řady nemocí. Třeba revmatoidní artritidy, chronické obstrukční plicní nemoci, roztroušené sklerózy, lupénky, atopického ekzému a dalších autoimunitních chorob.
Právě u nich vedlejší účinky mohou mít a nejednou i mají, pacienti je totiž musí užívat ve vyšších dávkách ve formě pilulek, injekcí nebo krémů.
V některých případech se při užívání vyšších dávek kortikosteroidů objevuje sklon k tloustnutí a zadržování vody, vysoký krevní tlak a krevní cukr, případně cukrovka, otoky, problémy se spánkem, nevolnost, ztenčení kůže nebo akné, snížení imunity, osteoporóza, svalová slabost, šedý zákal a další zdravotní potíže.
Pokud kortikosteroidy ztrpčují pacientovi život příliš, hledají lékaři rozumný kompromis mezi jejich přínosem a možnými negativními účinky.
Při astmatu stačí malé dávky
U astmatu je to jinak. U něj pacienti nepotřebují kortikosteroidy ve velkých dávkách, protože využívají spreje nebo inhalátory. Z nich je vdechují ve formě jemného práškového aerosolu. Protože se dostanou přímo na zanícené místo, stačí jich k dosažení potřebného efektu opravdu málo. Proto i jejich vedlejší účinky bývají mizivé, pokud se vůbec nějaké objeví.
Malé a přesně zacílené množství těchto látek mohou navíc astmatici užívat dlouhodobě. To platí i pro děti. Potvrdily to klinické studie stejně jako praxe lékařů. Přesto to řada lidí neví nebo tomu nevěří, a často proto zanedbává dlouhodobou preventivní léčbu.
U efektivní léčby může zánět ustoupit tak výrazně, že téměř zmizí. To by ale neměl být důvod, aby pacient vysadil dlouhodobě působící léky, byť na určitou dobu. To je rozumné udělat jen po dohodě s lékařem a pod jeho dohledem.
Kdysi někteří lékaři zakazovali astmatikům sportovat. Dnes jim to naopak doporučují, samozřejmě při splnění určitých podmínek. A efektivní preventivní léčba nemoci i její stabilizace jsou těmi základními.
Profesor Pohunek pamatuje ještě doby, kdy děti postižené astmatem umíraly. To je minulost, ale ještě dnes, kdy je u nás kolem 800 000 astmatiků, umře ročně 100 až 130 dospělých pacientů.
„Při těch počtech se zdá, že toto číslo není žádná tragédie,“ říká profesor Pohunek. „Ale z našeho pohledu to tragédie je. Protože za smrt většiny z nich může to, že si pacienti nemoc špatně léčili, a umřeli tedy úplně zbytečně.“
Rizika podle období v roce
Jaro – kvůli nástupu alergenů a zpočátku i prudkému střídání teplot (náhlé ochlazení průduškám škodí).
Léto – je relativně klidným obdobím, pokud se objeví potíže, podívejte se do pylového kalendáře, co vás může dráždit, nebo zajděte k lékaři.
Podzim – zejména děti jsou po prázdninách ve škole vystaveny alergenům, například srst domácích zvířat na oblečení spolužáků apod., a stejně jako na jaře se může prudce ochlazovat.
Četnost potíží a záchvatů se zvyšuje, pokud pacient nedostatečně léčí základní zánět.
Zima – hrozí časté virové infekce dýchacích cest, astmatici špatně snášejí i chladný suchý vzduch a smog, které mohou dráždit průdušky.
Může se vám hodit na Zboží.cz:
