Anna Fialová: Děda pro mě není kovboj v bílém

Před pěti lety zamířila rovnou na konzervatoř a vyšlo to. „Kromě herectví jsem trochu přemýšlela i o módním návrhářství či fotografii,“ připouští, „ale představa, že sedím v bílém plášti za šicím strojem a počítám střihy, se mi moc nelíbila. A focení jsem si raději nechala jako koníčka.“

Na konzervatoři je nyní v posledním ročníku. Loučí se s ní autorským a pohybovým představením Hanspanoptikum, které se odehrává ve skladu voskových figurín. „Moc se tam nemluví, zato se tam hodně tančí. Na jevišti ožije Marilyn Monroe či Michael Jackson,“ prozrazuje. Tanec má ráda, ostatně její maminka Alexandra Malínská je tanečnicí. Annina pohybového nadání využili tvůrci nového českého muzikálu Cesty ke štěstí, který je poctou Starcům na chmelu.

„Scénář je napsán tak dobře, že v něm jsou všechny postavy vyrovnané,“ pochvaluje si herečka. Muzikál natočila režisérka Slobodanka Radunová a odehrává se mezi současnými posluchači konzervatoře, kteří na letním soustředění zkoušejí Starce na chmelu.

Nejprve nad klasikou ohrnují nos, postupně však propadnou jejímu kouzlu. „Písničky jsou okořeněné něčím novým a to se mi líbí,“ říká Anna o muzikálu, který zamíří v lednu do kin.

Není to jediná premiéra, která ji hned zkraje příštího roku čeká. Diváci ji budou moci vidět i v novém filmu o Lídě Baarové, kde hraje její mladší sestru, herečku Zorku Janů. Je to postava tragická se smutným koncem, neboť čtyřiadvacetiletá Zorka ukončila svůj život skokem z okna v jejich vile na Hanspaulce.

„Četla jsem její deník a velmi mě to zasáhlo. Ona byla velmi krásná a byla to i nadějná herečka, přesto trpěla depresemi a připadala si ošklivá. Celý život byla ve stínu své starší sestry, a když jí zemřela maminka a tatínek přišel o nohu, velmi těžce to nesla. Poslední kapkou bylo, když jí zakázali vstup do divadla, protože je sestra Lídy, která měla pletky s Goebbelsem. Zorka odmítala jíst, přestala mluvit. Byla posedlá myšlenkou, že musí být čistá. Jednoho dne se vykoupala a skočila z balkónu,“ přibližuje herečka tragický osud své hrdinky.

„Velmi jsem se na tu roli soustředila. Chtěla jsem pochopit, jaká byla. To, co prožívala, muselo být strašné.“ Jejího otce ve filmu hraje Martin Huba, maminku Simona Stašová, sestru Lídu Táňa Pauhofová. Film zrežíroval Filip Renč. S ním se nesetkala poprvé.

Když se prvně mihla před kamerou, bylo jí osm a bylo to právě ve filmu Filipa Renče Román pro ženy. Vizi, že bude herečkou, měla od dětství. „To prostředí mě přitahuje. Odmalinka se díky profesi maminky pohybuju v divadelním zákulisí a ve zkušebnách. Tatínek zase zpíval v muzikálech. Nedovedla jsem si představit, že bych dělala něco jiného než herectví.“

Díky tomu jí taky přišlo normální, že svého dědu Karla Fialu vídá v televizi. Film Limonádový Joe viděla už několikrát a nedávno si uvědomila, jaký byl její děda fešák. „Je to ale můj děda, není to pro mě kovboj v bílém,“ směje se. Vztah s dědou má hezký, navštěvují se, ale že by jí udílel herecké rady, to se nestává.

„Těžko by mi mohl radit, jak mám zahrát třeba rozpustilou holku,“ naráží na svou roli v seriálu Vinaři. „Povídáme si spíš o běžných věcech, ne o herectví. Myslím, že si na spoustu věcí v tomto oboru musím přijít sama. A pokud potřebuju poradit, jdu za režisérem,“ tvrdí herečka, která právě začala zkoušet divadelní hru Zabiják Joe v Divadle Kalich.

Připouští, že mladých talentovaných hereček je mnoho a není jednoduché v tak silné konkurenci obstát. „Musím chodit na castingy a jít si pevně za svým,“ prozrazuje, jak se s touto skutečností vyrovnává. „Nemůžu si ale stěžovat, práce mám dost a vím, že mi všichni z rodiny drží palce.“