Anketa: Jaká je ideální délka rodičovské dovolené

Podle mého názoru něco jako ideální délka rodičovské dovolené neexistuje. Každá žena má v tomto ohledu jiné cítění. Já - matka teoretička - si dokážu představit, že budu s dítětem doma den co den jen pár měsíců.

Pak bych se ráda vrátila do práce. Samozřejmě pokud to jen trochu půjde.

Mám velkou výhodu v tom, že to moje zaměstnání umožňuje, aniž bych dítě šidila a přicházela o všechny podstatné momenty jeho života. Ostatní ženy podobného smýšlení jako já ale už třeba takové štěstí mít nemusí.

Bylo by dobře, kdyby přibylo částečných úvazků, aby se i ony mohly realizovat a nevolily mezi mateřstvím a kariérou.

Ptáte se muže a ještě ekonoma, no to to dopadne… Co kdyby to dále zůstalo tak, jako je to dnes, a nic se neměnilo, abychom se v tom aspoň zorientovali. Stabilita je lepší než to pořád jakoby vylepšovat, ale taky komplikovat. Neměňme nic a udělejme spíš víc dobrých školek.

Třeba od příštího roku se spustí školka na ministerstvu financí, hanba, že už tam není dávno, takový velký moloch, má žrádelnu a neměl školku.

To je složitější otázka, na kterou nemůžu dát jednoznačnou odpověď, protože je to u každého individuální. Já osobně bych doma tři roky určitě nevydržela a myslím, že jsem o to lepší máma, když se vrátím domů z práce, kam si chodím, jak se říká, odpočinout, ale chápu matky, které chtějí zůstat s dítětem celou mateřskou.

Taky jsem byla schopná pracovat dost rychle po porodu. Brala jsem některé nabídky hned po šestinedělí, samozřejmě že jsem nebyla z domu pořád.

Čeho ale nejsem zastánce, to jsou jesle, myslím, že děti by měli hlídat blízcí členové rodiny, babičky, dědečkové, a pak možná třeba i po roce chůva. Já osobně mám problém dát svoje děti do školky ve třech letech.

Co se týká střídání se na rodičovské dovolené nebo toho, aby byl s dítětem muž, tak s tím nemám problém. Znám páry, kde ženy vydělávají víc, a když se domluví, tak jsou i takoví tatínkové, kteří se o miminko dokážou postarat.

Na druhou stranu na ně musím prásknout, že je s nimi sice sranda a miminko je v pořádku, ale manželka přijde z práce a pak ještě vypere, vyžehlí a uvaří, což ženy na mateřské dovolené dělají běžně samy.

Za ideální délku rodičovské dovolené pokládám čtyři roky. Když hájím zájmy dítěte, tak ve shodě s Komenským bych prvních šest let hájil školu mateřskou. Neznamená to, že by dítě nemělo a nemohlo navštěvovat kolektivní zařízení, ale dominující působení by mělo zůstávat na rodině.

První tři roky preferuji výlučnou péči rodiny - samozřejmě s krátkými úseky, kdy pečuje jiná blízká osoba. Čas trávený mimo péči rodičů může pozvolna narůstat, leč neměl by dominovat.

Asi od tří čtyř let je pro většinu dětí vhodné kolektivní zařízení, ale maximálně na dopoledne. V tomto období lze už trénovat přespání mimo rodinu, dovolenou s prarodiči, školku v přírodě apod.

Vycházím z toho, že rodiče chtějí své dítě vychovávat. To nemohou dostatečně, pokud o něj nepečují po většinu času. Soudím, že naprostá většina současných rodičů se pro dítě rozhoduje s rozmyslem, takže vědí, do čeho jdou. Samozřejmě rozumím, že existují i potřeby rodičů, takže je nutné hledat kompromisy.

Jeden rozumný představují výraznější možnosti zkrácených úvazků, aby zejména matka neztratila kontakt se životem, dostala se mezi lidi a přinesla nějakou korunu.

Z psychologického hlediska nespatřuji na střídání v rodičovské dovolené žádný problém.

Osobně si myslím, že je to individuální. Záleží na vzdělání a ambicích matky a také otce. Z praxe mám zkušenost, že zaměstnankyně často nechtějí ztratit zcela kontakt se svým oborem.

Pro firmu je rozhodně lepší, aby ženy na určitých pozicích pracovaly na zkrácený úvazek i během rodičovské dovolené. Cestovní služby, ve kterých naše společnost podniká, má totiž vysoké nároky na zkušenosti a znalosti oboru.

Kdybychom nahrazovali každou odbornici, která odejde na mateřskou, situace by neměla konce. Jakmile bychom si vychovali z nováčka profesionálku, opět by hrozilo, že o ni přijdeme hned, jak si založí rodinu.

Ženy na mateřské se navíc stávají přirozenými manažerkami, protože musí zvládat kombinované činnosti. Vycházíme proto těmto maminkám vstříc a umožňujeme jim zapojovat se podle jejich možností a naší potřeby do práce ve firmě i z domova.

To je individuální. Nadšenec - sluníčková matka, která žije svým potomkem, by jistě ocenila osmnáctiletou mateřskou dovolenou. Naproti tomu obyčejný rodič, který je ztrhaný každodenní rutinou a jehož mysl pozvolna upadá, je rád, že ty dva, tři roky přežije relativně v pořádku.

Taktéž záleží na dítěti. Ono být doma tři roky s dítětem, které spí dvacet hodin denně, samo jí, samo si uvaří a samo chodí na záchod už od jednoho roku, to není žádné hrdinství.

Jinak ten koncept tříleté mateřské dovolené s možností plynulého odlifrování dítěte do školky, se mi celkem líbí. To, že se u toho můžou rodiče i vystřídat je podle mě naprosto v pořádku. Není potřeba toho využít, ale vědět, že něco takového možné je, člověka povzbudí.

Osobně po roce a půl na mateřské už fandím čemukoliv, co souvisí s podporou rodičů na mateřské dovolené. Za prvé starat se o dítě je práce na plný úvazek s přesčasy v rizikovém prostředí, naprosto neadekvátně finančně ohodnocená.

Podpora rodičů, kteří chtějí pracovat na částečný úvazek z mé strany určitě je. Já sám dřu na plný úvazek doma a pak ještě na částečný úvazek (opět doma). Nevím sice, jaká forma podpory by to měla být, ale kdyby to mělo být alespoň přáníčko s bonboniérou každý kvartál, tak aspoň něco.

Ideální délka rodičovské dovolené je vysoce individuální záležitost. Některé děti potřebují podstatně sofistikovanější péči, kterou jim mohou poskytnout v odpovídající kvalitě převážně jen rodiče. Obecně se však dá říci, že dvouletá rodičovská dovolená pro běžně se vyvíjející dítě je dle mého názoru dostačující.

O tom, zda se rodiče během rodičovské dovolené vystřídají, by měli rozhodovat oni sami. V současné době mnohdy žena vydělává více než muž, a někteří muži pracují rádi v domácnosti, respektive starají se o dítě.

Pro ženu na mateřské dovolené může být přínosné, když částečně pracuje na dílčí úvazek, například i z toho důvodu, aby neztratila kontakt s vývojem ve své odbornosti. Je ovšem nutné posuzovat toto individuálně a v žádném případě by nemělo docházet k zanedbání výchovy.

Některé ženy mají navíc i zázemí v dalších rodinných příslušnících, kteří mohou pomoci starat se o kojence či batole.