Amy Adamsová: Nevadí mi, když si lidé myslí, že jsem jednodušší

„Vítězstvím pro mě je, že jsem zase hrála ve výborném filmu, který dostal neuvěřitelných deset nominací. A nové sci-fi drama Ona, ve kterém také hraju, je stejně dobré. Jeho režisér Spike Jonze letos dokonce proměnil nominaci a dostal Oscara za nejlepší scénář,“ pyšní se devětatřicetiletá úspěšná Amy. A má na co.

V nominaci za nejlepší herečku v hlavní roli za Špinavý trik se už dostala mezi opravdové špičky - Meryl Streepovou, Cate Blanchettovou, Sandru Bullockovou a Judi Denchovou.

Vše nasvědčuje tomu, že hereckou filozofií Amy je ztvárnit co nejpestřejší škálu rolí. Jen za posledních šest let si v Kouzelné romanci zahrála Disneyho princeznu Giselle, v Pochybách jeptišku, nezkrotnou Amelii v Noci v muzeu 2, talentovanou kuchařku v Julie a Julia, manželku kultovního vůdce v Mistrovi, Lois Lane, reportérku z Daily Planet, v Muži z oceli, intrikánku a milenku ve Špinavém triku a laskavou dokumentaristku v Ona.

A jak se herečka proměnila z princezny až k intrikánce ve Špinavém triku? „Amy prakticky zahraje cokoli, rok od roku je lepší. Široký záběr jejích rolí lze skutečně vysvětlit jen jejím všestranným talentem,“ chválí ji oscarový Spike Jonze.

Amy přitom ale čekala na chvíli, než v Hollywoodu prorazí, nečekaně dlouho. Na širokém plátně se objevila poprvé v roce 1999 v podařené komedii Krása na zabití, hodně si slibovala o tři roky později od role naivní sestřičky ve výborné Spielbergově kriminálce Chyť mě, když to dokážeš.

„Věděla jsem, že tam budu hrát s Leonardem DiCapriem a že mám v roli podlehnout jeho kouzlu. Musím přiznat, že hrát zamilovanou do velice přitažlivého Leonarda nebyl vůbec žádný problém. Už tehdy ale měl slabost pro dlouhonohé modelky, takže já jsem se svými 163 centimetry neměla šanci,“ směje se.

Ani v tomto filmu si ale Amy nikdo nevšiml, neboť všechna pozornost patřila DiCapriovi, a tak musela na svou příležitost čekat dál. Ta přišla v roce 2005, kdy Amy za výkon v roli dětinské těhotné švagrové Ashley v dramatu Junebug dostala první oscarovou nominaci. Svůj všestranný talent pak ale ukázala až jako zmíněná princezna Giselle v muzikálové pohádce Kouzelná romance. Pro tu si ji režisér Kevin Lima, autor komedie 102 dalmatinů, vybral z dvou tisíců uchazeček.

„Dovedete si představit, co pro mě, holku, která vyrůstala v Coloradu v mormonské rodině se šesti dalšími sourozenci, znamenalo hrát princeznu? Navíc mám ráda optimistické, nevinné, až naivní role, jako byla i sestra James v dramatu Pochyby. Zároveň mi nevadí, když si lidé kvůli tomu myslí, že jsem jednodušší. I toho se dá využít,“ svěřuje se.

A co ji tedy zaujalo na roli prohnané podfukářky a svůdnice ve Špinavém triku? „Byla to opět vítaná změna a další šance, jak si po dramatu Fighter (2010) zase zahrát s Christianem Balem. Abych mohla hrát krásku 70. let a tančit v bílých upnutých plavkách, musela jsem pro roli hodně zhubnout. To ale nebyl problém, zvlášť vedle Bradleyho Coopera. Ten je totiž do všeho hr a člověku nedopřeje chvíli oddechu. Při poklidné roli ve sci-fi Ona vedle Joaquina Phoenixe jsem už mohla kila nabírat zpět,“ dodává s úsměvem atraktivní Amy.

Vysvětlí také, proč měli všichni její kolegové ve dvou zmíněných filmech knírek. „To byla od obou režisérů laskavost pro moji maličkost. Věděli totiž, že já knírek na mužích miluju. Musela jsem jim na oplátku zase vyhovět v mých účesech,“ směje se.

Russell ze Špinavého triku chtěl, aby měla volně rozpuštěné kudrnaté vlasy a trochu tmavší, než jsou její blond, Jonze zase pevnější vlny a víc do blond. „S muži režiséry se v tomto směru zásadně nepřu. Nepamatuji si ale, že by se mnou někdy o barvě vlasů diskutovala režisérka,“ dodává s úsměvem.

Herecký a soukromý život Amy spojuje pak jediné - hudební divadlo. Je pilířem její kariéry, zpěvem na sebe upozorňovala už jako malá. Jako prostřední ze sedmi dětí se Amy, která se narodila na základně americké armády v italském městě Aviano, kde sloužil její otec, nikdy dost pozornosti nedostávalo.

„Tak jsem prostě začala zpívat a matka hned zpozorněla. Vzpomínám si, jak se divila, odkud si všechna ta slova písní pamatuji. Tehdy mi bylo pět let a dodnes mě to nepustilo. Zpěv a tanec se vkrádají i do většiny mých filmů. Zpívám často dceři, zpívám divákům na Broadwayi, ale i kolegům. A doma, a to ví každý z mé rodiny, když se něco nedaří, se snažím nezdar zahnat zpěvem,“ prozrazuje.

Největší radost má z toho, že její dcerka Aviana, kterou má se svým hereckým snoubencem Darrenem Le Gallem, je po ní. „Před rokem jsem ji vzala na představení Annie. „Jakmile vyšla ven, ta ani ne tříletá holčička začala zpívat úryvky z muzikálu. Má to prostě v genech. Ptám se tedy stejně jako moje matka tehdy před lety, jak je možné, že si pamatuje tolik písniček,“ končí pyšná maminka Amy Adamsová.