Amalgám v ústech zdraví nepoškodí

Neublíží. Abychom pochopili proč, musíme si říct, co se vlastně děje. EU změnila předpisy pro používání rtuti v průmyslu a také ve stomatologii. Evropská legislativa chce postupně ukončit používání amalgámu v zubních ordinacích. Nevedou ji k tomu důvody zdravotní, ale ekologické.

Zákaz EU se v tuto chvíli týká takzvaného míchaného amalgámu, který sestřičky připravují přímo v ordinacích a ze kterého se při míchání můžou uvolňovat výpary rtuti. Od roku 2019 se zákaz rozšíří na užívání míchaného amalgámu u všech pacientů. Měl by ho nahradit amalgám dózovaný. Ten se připravuje v uzavřené kapsli, proto se rtuť do okolního prostředí neodpařuje.

Dlouhodobým cílem EU je to, aby se rtuť přestala postupně užívat v průmyslu i ve stomatologii vůbec a začaly se používat jiné, ekologicky přijatelnější materiály. Mezníkem pro zubní lékaře se má stát rok 2030.

EU zatím vydala směrnici, podle které mají členské státy nahradit od letošního roku míchaný amalgám jiným materiálem, který neobsahuje rtuť, zatím jen u dětí do 16 let a také u těhotných žen i u kojících matek. V případě ČR jde o bílý skloionomerní cement. Zdravotní pojišťovny ho stomatologům už hradí. Ostatním pacientům budou dál platit míchaný amalgám. V některých lidech však stále zůstávají pochyby. Znamená toto opatření, že zbylým skupinám pacientů bude rtuť dál poškozovat zdraví, i když to nikdo oficiálně nepřizná?

Tyto pochyby přiživují i zubní ordinace, ve kterých pacientům nabízejí, že jim plomby ze škodlivého amalgámu vymění za ty z polymerů, kompozitních materiálů nebo za keramické. Ale přispívají k nim i zprávy organizací, jako je Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie. Sdružuje odpůrce amalgámu, tedy hlavně lidi, kteří nejsou lékaři. Jsou přesvědčení o nezdravém vlivu amalgámu na lidské zdraví.

„Měli několik sezení s odborníky, ale nikdy nepřinesli přesvědčivé důkazy o nebezpečnosti amalgámu,“ říká prezident České stomatologické komory a populární stomatolog Roman Šmucler.

Ve stejném duchu se nese i prohlášení Britské dentální asociace podobně jako Americké zubní asociace, která sdružuje 161 000 stomatologů. A tento názor zastává i řada významných institucí a organizací, včetně přísného amerického Úřadu pro potraviny a léky (FDA). Ten dohlíží na bezpečnost a kvalitu léků i zdravotnických materiálů v USA. Rtuť se ve směsi s kovy, jež jsou obsaženy v amalgámu, chová k lidskému zdraví neutrálně, alespoň podle toho, co víme.

Amalgám, který se ve stomatologii využívá déle než 150 let, má nepochybně své výhody i nevýhody. Je levný, trvanlivý, a pokud je výplň zubu dobře vytvořená, snese i velkou zátěž. Dá se s ním pracovat rychle a toleruje drobné chyby zubního lékaře. Do určité míry snese i to, když si pacient nečistí zuby pokaždé naprosto důkladně.

„Amalgámové výplně můžete mít v ústech klidně i několik desítek let,“ uvádí Šmucler. Je však dobré, když chodíte dvakrát za rok na pravidelné preventivní prohlídky a při nich vám vedle zubů zkontrolují i stav těchto plomb. Pokud by se uvolňovaly nebo praskaly, je nutné je vyměnit. A pacient se může dohodnout se stomatologem, jaký materiál by bylo nejlepší zvolit. Roli v tom nepochybně hrají i finanční možnosti klienta.

Nevýhodou amalgámu je šedé, až černé zabarvení. Nevypadá moc hezky. Za další hendikep považují stomatologové to, že se neumí navázat na zubní tkáně. Aby v zubu držel, musí z něj lékař při vrtání kazu odstranit o něco více těchto tkání, tedy i těch zdravých.

Amalgám postupně nahrazují bílé plomby, které si však pacient musí obvykle platit. Není v nich rtuť, vypadají lépe, ale jsou dražší. Obsahují kompozitní pryskyřice nebo speciální cementy a v poslední době sílí trend keramických výplní. Mají své výhody, ale i nevýhody.

Má od letoška nahradit u některých pacientů amalgám. Vzniká smísením křemičitého skla s vodným roztokem polyalkenoátové kyseliny. Tuhne pomocí chemické reakce, ale existuje i varianta, která se vytvrdí pomocí světla. Cement dobře přilne k zubu, není náchylný ke vzniku prasklin a spár. Obsahuje fluór a dokáže ho absorbovat i z pasty. Má proto ochranný účinek proti zubnímu kazu. Je ale málo mechanicky odolný. „Odborníci o něm mluví jako o dlouhodobě provizorní výplni, která se musí po několika měsících nebo letech vyměnit,“ říká Šmucler. Navíc má málo barevných odstínů a hůř se leští.

Mezi bílými plombami jde spíš o levnější materiál, jehož zpracování je časově nenáročné. Nedá se však probarvit ani leštit. Zachytává se v něm pigment, a proto mění barvu. Zdravotní pojišťovny ho hradí už dnes, pokud ho stomatolog používá jako výplň u předních zubů. Tedy v rozsahu od jednoho špičáku k druhému. Cena jedné výplně se pohybuje okolo tisíce korun.

Jsou to směsi pryskyřice, keramiky a dalších materiálů, které tuhnou až po ozáření lampou. Materiál je méně odolný než amalgám, je však hezčí. Vyrábí se v různých barevných odstínech a průsvitnosti. Vyžaduje od pacienta dobrou dentální hygienu. Jinak na spojnici se zubem může dojít k hromadění baktérií a vzniku kazu. V závislosti na tom, co jíme a pijeme, dochází také ke tmavnutí zubu. Jedna výplň stojí od několika set do několika tisíc korun.

Jde o náhrady části zubní korunky z keramiky, případně z kompozitních pryskyřic, které se frézují pacientovi přímo na míru pomocí 3D technologie. Pak se usazují do zubu. Patří k velmi dokonalým, ale také velmi drahým postupům. Pro většinu lidí zatím nepředstavují běžně dostupné řešení zubního kazu.

Nejlepším řešením by samozřejmě bylo zubní kaz vůbec nemít. To je ale zatím nedostižný ideál. Čeští zubaři jich každý rok ošetří více než šest miliónů. Zubní kaz je tak nejrozšířenějším zdravotním problémem.

Nejefektivnější obranou proti němu je dobrá zubní hygiena. Při té nestačí chodit pravidelně k zubaři, ale musíme také navštěvovat zubní hygienistku. Ta nás naučí správné technice čištění zubů. Odstraní nám také zubní kámen a dělá další kroky, které nám pomáhají v tom, abychom vzniku zubního kazu předešli a žádné plomby nepotřebovali.