Článek
Jeho mladá novomanželka Hilaria, instruktorka jógy, na něj má prokazatelně blahodárný vliv. Potkal ji loni ve veganské restauraci na Manhattanu. I když si ho Hilaria také všimla, nebyla si jistá, o koho jde.
„Ve Španělsku i ve Státech, kde jsem vyrůstala, jsme nikdy neměli televizi. Veškerý čas jsem věnovala baletu, flamenku a gymnastice, později mezinárodnímu závodění v latinských tancích. A to jsem zase na televizi neměla čas. Opravdu jsem nevěděla, že je tak slavný, neznala jsem ho z jeho seriálů a z filmů si vzpomínám jen na Podnikavou dívku. Charisma ale Alec má dodnes, a velké,“ říká s úsměvem Hilaria, která na newyorské univerzitě vystudovala historii tance a dnes už má za sebou kromě učení jógy i sedm let praxe v traumatické psychoterapii.
A co na ni Alec? „Hned jak jsem ji poprvé uviděl, působila na mě jako balzám. S lidskou duší i tělem to tedy umí. A protože jsem si řekl, že už možná nikoho podobného nikdy nepotkám, rozhodl jsem se, že se s ní ožením. A klaplo to. Od 30. července jsme svoji,“ pyšní se čtyřiapadesátiletý herec, který pod vedením své osmadvacetileté znalkyně jógy změnil i životní styl, zhubl a vypadá jako znovuzrozený. Velkou roli v tom má i to, že přestal pít. Ty tam jsou už doby, kdy jezdil autem po Los Angeles s lahví sauvignonu v ruce. A co se drog týče, bral s vrstevníky cokoliv, co bylo po ruce.
Zda však zcela zmizí jeho výbuchy vzteku, kterými je nechvalně proslulý a které už před lety vedly k ošklivému rozchodu s Basingerovou, se ale teprve uvidí. A proč je tak prchlivý? „Podle mě vše souvisí se zvrhlostí filmového průmyslu, pro který tak dlouho pracuji. Hollywood totiž přitahuje některé velice podivné charaktery a navíc má obrovskou sílu dělat si s herci, co chce. Slabší povahy pak může nadobro zničit, často se to pro některé mocné v Hollywoodu stává jakýmsi zrůdným sportem."
"Na rozdíl od doby, kdy město snů své celebrity a jejich soukromí před bulvárem chránilo, dnes na jejich osobním neštěstí vydělává. A člověk se tomu podvědomě brání,“ vysvětluje Alec, který měl ještě těsně před svatbou ruční potyčku s dotěrným fotografem, který narušil jeho osobní prostor.
Jeho výbušné povaze nepřispěla ani frustrace a nespravedlnost, kterou léta cítil, když mu byla odepřena péče o tehdy pětiletou dceru Ireland, která se narodila ze svazku s Kim. V roce 2008 pak vydal s kamarádem Markem Tabbem knížku A Promise to Ourselves (Slibujeme si), která zachycuje jeho sedmiletou bitvu o Ireland.
„Od rozchodu v roce 2000 dělala Kim vše pro to, aby mi odmítla jakýkoli kontakt s dcerou. Neviním však ani tolik ji, protože jsem nebyl žádný beránek, ale jejího právníka a psychologa, kterým za ta léta naivně vyplatila neuvěřitelných jeden a půl miliónu dolarů. Ti si z toho udělali docela sprostý byznys. Já jsem pak utratil další milión dolarů, protože když jsem chtěl být poblíž své dcery, musel jsem si koupit dům v Kalifornii, i když jsem jinak bydlel v New Yorku. Tehdy se nikdo nemohl mým hrubým výpadům proti těmto parazitům divit,“ svěřuje se Alec v době, kdy s Kim už opět komunikují a vztah k dnes šestnáctileté Ireland, která má jeho charisma a matčinu krásu, je v pohodě.
Úspěch má i na stříbrném plátně. Hraje v nové komedii Woodyho Allena Do Říma s láskou, která se promítala na závěr slavnostního zakončení letošního Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. „Bylo moc příjemné, když mi Woody po letech zavolal, jestli bych nejel filmovat do Říma. Dva týdny ve Svatém městě! Pokaždé mě nadchne, jak je krásné. Je to jeden velký skvost. Stále se divím, jak se jim všechnu tu historii podařilo takhle nádherně zachovat.“ A Woody? „Točil jsem s ním v roce 1990 romantickou komedii Alice s Miou Farrowovou. A je pořád stejný. Jen jsme tentokrát museli všichni na place mluvit hlasitěji,“ směje se.
Ještě předtím natočil rockový muzikál a svůj první film s Tomem Cruisem a mluví o něm v superlativech. „Znal jsem ho jako výborného herce, ale to, co ukázal na jevišti, zcela předčilo mé očekávání. Tom byl naprosto neuvěřitelný, myslím, že to byl vůbec jeden z nejlepších herců, se kterými jsem kdy pracoval. No a já jsem konečně mohl ukázat aspoň trochu z toho, jak výborně zpívám,“ usmívá se Alec, který ještě nedávno tvrdil, že celou svou plodnou padesátiletou kariéru považuje za naprostý neúspěch. Teď možná změní názor.
„Léta jsem si říkal, že jsem měl poslechnout vnitřní hlas a hned potom, co jsem na univerzitě George Washingtona ukončil studium politických věd, jsem měl jít do politiky a třeba i kandidovat na prezidenta. Když ale vidím, kolik i tam je špíny, raději zůstanu tam, kde jsem. A třeba dostanu konečně nabídky, které si zasloužím, abych si nemusel myslet, že jsem od hororové komedie Beetlejuice (1988) Tima Burtona nenatočil nic pořádného,“ končí s úsměvem Alec Baldwin.