Agáta Hanychová: Jsem na chlapy náročná

Dobře.

Vůbec nic mi nebylo.

Poslala jsem jí ememeskou těhotenský test a k tomu jsem jí napsala - babi. Měla zrovna první večer ve StarDance, tak to chtěla říct v přímém přenosu všem do mikrofonu, ale naštěstí se ovládla. Měla obrovskou radost.

Ne, říkala jenom, ať jsem v klidu.

Moc ne.

Mám toho moc. Dostavuji barák, mám přehlídky, moderuji, otevřela jsem obchod, studuji, pořád je něco.

Vůbec si nepamatuji, jestli jí bylo špatně, my nemáme moc čas těhotenství prožívat, ani ona, ani já.

Ale ne, když můžu, tak spím, ale že bych šla předčasně na mateřskou jako většina mých kamarádek, to ne.

Ještě nekope. Děti mají geny po rodičích, takže moje dítě bude úplně v pohodě.

V říjnu jí bude šest, ale do školy půjde už v září. Máma požádala o speciální přezkoušení, že je schopna nastoupit už v pěti letech.

Asi před dvěma lety jsme s mámou vyřazovaly oblečení, tak jsem si něco nechala, ale mám třeba ještě dupačky po mně. Něco schováváme pro další generace.

Pracuje, bydlí ve vedlejší vesnici a těhotná není. Je jí čtyřiadvacet let.

Cyril bydlí v další vesnici, je mu třiadvacet, studuje filologii a píše bakalářskou práci. S Honzíkem se nestýkáme a nechci o něm mluvit. Vinca se chce hlásit na herectví, je v deváté třídě, je mu čtrnáct.

Vždycky se scházeli, třeba na moje narozeniny, kdo z tátů mohl, přišel. Není na tom nic neobvyklého.

Nic jsem netajila, ale nikdo se mě na něj neptal, asi jim nepřišel moc zajímavý.

S tou informací se pral trochu víc než máma, zaskočilo ho to, ale těší se. Když jsem u něj byla na návštěvě, přinesl mi trochu zbrkle šlehačku a kyselé okurky, jak to vidí ve filmech. Myslí si, že těhotné takhle jedí.

Máma to tak určitě neměla. To má z filmů. Je to jeho představa o těhotenství.

Na začátku srpna.

Všechny naplánované akce. Mám tak čtyři týdně - přehlídky, moderování, autogramiády, pokerové turnaje. Za chvíli odjíždím do Ostravy. Za měsíc najezdím tisíce kilometrů. V přízemí svého domu mám obchod s oblečením, které navrhuji, provozuji také internetový obchod značky Agata Fashion, balím denně tak patnáct až dvacet zásilek. Na konci roku otevřu v Praze na Můstku Party Casino, takové ještě v Česku není. Bude tam bar s DJ pultem, tanečním parketem a chci tam pořádat pokerové turnaje.

Ano, v Ostravě dokonce předvádím spodní prádlo.

Přibrala jsem jenom jedno kilo. Ale říkám si o dvojnásobné honoráře, když jsme dva.

Už máme potvrzeno, že to bude kluk.

Vybíráme a bude staročeské. Jedno hodně vzácné jsem našla na internetu, tak se ještě nikdo nejmenuje.

To půjde a dítě bude mít obě příjmení.

Určitě. Flétna visí u okna mezi kytkami. Ještě teď zahraji cokoli. To se nezapomíná.

Měla jsem krásné dětství, takže klidně můžu zopakovat všechno.

Ano.

Zrovna nedávno u mě byli bratři. Často ke mně chodí na jídlo, protože jsem taková mezistanice mezi jejich domovy, a pak jsem mámě napsala SMS, jak jsem hrozně ráda, že nejsem jedináček. Všichni jsou milí, citliví, chytří, už velcí. Včera jsem celý den hlídala Kordulku, dokonce pak ani nechtěla jet domů. Je blonďatá a chce se kvůli mně obarvit načerno. Nemá ráda ani blonďaté barbíny.

Nebudu, ani se k tomu nechystám. Moje máma nezpomalila ani s jedním dítětem.

Nevím, proč bych ho měla měnit. Asi bych se zbláznila, kdybych neměla tolik práce, co mám. Tak pracovitý jako já je jen Leoš Mareš. Říká se, že si otevřete olejovky a vyskočí na vás buď Mareš, nebo Hanychová.

Neumím. Leoš je prťavý, já bych s malým klukem nikdy nechodila. Ale pracovně by mi vyhovoval.

Nechci se fotit nahá s velkým břichem. Tedy, vymyslela jsem těhotenský kalendář, který chci nafotit, ale nebudu ležet nahá a držet si břicho. To je hloupé a dělá to tak každý.

To uvidíte. S kudlami a krví. (směje se)

Ano, už jsem bakalářka.

Těžce, ale odpromovala jsem, měla jsem samé jedničky a jednu dvojku. V létě budu dělat přijímací zkoušky na magisterské studium. V Opavě studuje hodně holek s dětmi, tak se připojím.

Chci si užít šestinedělí a pak budu normálně pracovat. Chci ale co nejdéle kojit.

Nevím nic, s Mirkem jsem začala chodit, když neměl sezónu. Ale stejně nebudu jeho zápasy sledovat, zvlášť ne v těhotenství. Americký fotbal jsem viděla jen jednou a to stačilo. Nehodlám porodit někde na hřišti. Je to fakt drsný sport.

Na máminých narozeninách jsme si s kamarádkou stěžovaly, že nemáme kluky, a máma řekla, ať jdeme do baru a bavíme se s každým, kdo přijde. První přišel Mirek.

Jenže to je jen jeho koníček, živí se jako podnikatel.

Nikdo nemůže být tak vytížený jako já. Jsem na chlapy hodně náročná, se mnou to nemá nikdo jednoduché. Ale někam do práce chodí.

Vůbec ničím, byl první v baru.

Seděl blízko mě a já chlapům nedávám moc šanci se rozhlížet. Ale chodili jsme spolu na základku, on tedy o čtyři třídy výš. O tom jsme se začali bavit. Byl idol naší školy, jenže já jsem milovala jeho kamaráda. Oni dva tam vyčnívali.

Pět měsíců. Mirek už má dvouapůlletého syna. Když ho má u nás, já odjíždím, protože si myslím, že by si ho měl užít sám. Já jsem taky nesnášela macechy.

Nerada, hrozně mě to obtěžuje. Pořád balím na ty pracovní víkendy, pak zase vybaluji. Jet na dovolenou je pro mě velká obtíž, jsem ráda, že mám konečně svůj dům. V létě budu ležet na zahradě nebo v bazénu a bude mi nejlíp.

Korea, Kuba i Čína byla práce, v Americe jsem byla s bývalým partnerem.

Asi Mexiko, kde jsem nafotila bakalářskou práci. Šla jsem sama přes ten nejhorší přechod Tiguana s obrovským foťákem. Nechtěli mě pustit, pašují se tam drogy, ztrácejí se lidi.

Potřebovala jsem na bakalářku zajímavé fotky.

Určitě ve školním archívu.

Ano, jsem.