Článek
S rybníky a rybářstvím souvisela v historii i řada řemesel, mimo jiné na zpracování v gastronomii nevyužitých částí ryb. Prvně byly rybí výšivky spatřeny ve Vídni v 19. století, na polštářích a kabelkách. Jihočeši to odkoukali a přenesli techniku na své kroje.
V současnosti studentky získávají šupiny přímo od rybářů. Nejprve musejí šupiny vyprat ve velkých kádích, což trvá zhruba dva dny. „Každá šupina se pak musí vyčistit kartáčkem, aby se odstranil sliz a přebytečná špína. Potom se lisuje a až pak se s ní dá pracovat. Je to zdlouhavý proces,“ popsala Novinkám studentka Michaela Mikešová s tím, že vyšít jedny společenské šaty trvá i dva měsíce.
Při vyšívání je důležitá pevná nit.
Nejlepší šupiny jsou podle dívek z kapra nebo okouna. Protože bývají ostré, nit se do nich musí vtlačit na dvakrát. Na látce tolik nezáleží, je zapotřebí vhodné nitě a korálku, který šupinu „přidrží“.
Na vlastní oči
O téměř zapomenuté technice vyšívání rybími šupinami se lze více dozvědět v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné na výstavě Šupinami vyšívané až do 25. března.
Na výstavě jsou kromě šatů k vidění i klobouky, které zdobí i skutečné hlavy štik. Modely nejsou určené na denní nošení, ale na veřejné expozice nebo maximálně na výjimečnou příležitost, jako je ples.
Vyšít společenská šaty trvá i dva měsíce.
„Jsme rádi, že můžeme veřejnosti představit unikum, které je úzce navázáno na rybníkářské řemeslo našich předků. O to více, že nejde o historické předměty, ale o jeho živou ukázku v současné módě,“ říká generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.
Další ukázka vyšívání rybími šupinami se uskuteční 10. března.